Metodika odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů - 1. vydání
Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dále jen „zákon“), zavedl do českého rozpočtového procesu číselné fiskální pravidlo, které obecně určuje stanovení závazného konsolidovaného rámce výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Konstrukce pravidla je založena na principu proticyklického a obezřetného nastavení fiskální politiky a propojuje evropskou legislativu s národním rozpočtovým procesem. Konkrétními metodickými postupy pak zákon pověřuje Ministerstvo financí a Národní rozpočtovou radou, které mají podle § 12 odst. 1 vypracovat a zveřejnit „…popis postupu při stanovení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z celkových výdajů sektoru veřejných institucí…“ a dle § 10 odst. 6 zákona také „…postup při stanovení jednorázových a přechodných operací a úpravě celkových příjmů o vliv hospodářského cyklu“. Ministerstvo financí potom bude podle společných metodik postupovat a Národní rozpočtová rada posuzovat, zda jsou pravidla určená zákonem a odsouhlasenými metodikami plněna.
Popisem výše uvedených postupů dohodnutých mezi Ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou se zabývá tento materiál. Metody zde popsané vychází z teorie a praxe uznávaných mezinárodních organizací, statistických postupů či klasifikací, stejně jako z dlouhodobých zkušeností Ministerstva financí.
Proces stanovení závazných výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů spočívá obecně v několika krocích. Nejdříve je určena zákonem maximálně přípustná výše strukturálního deficitu sektoru vládních institucí, protože stanovení a odvození výdajových rámců probíhá přes položky sald, nikoliv výdajů. Maximální výše strukturálního deficitu je získána tak, že se k hodnotě očekávaného jednoho procenta hrubého domácího produktu na příslušný rok přičtou případné výdaje způsobené aplikací únikových klausulí či přechodných ustanovení zákona. Od tohoto salda se odečtou predikce strukturálních sald ostatních složek sektoru vládních institucí. Stěžejní je přitom zejména prognóza hospodaření územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Řada dalších jednotek sektoru vládních institucí hospodaří buď vyrovnaně ze zákona, nebo v průměru s obvykle nulovým či velmi malým saldem. Tím zbude pouze strukturální saldo státního rozpočtu a státních fondů.
Jelikož státní rozpočet a státní fondy rozpočtují příjmy a výdaje v celkovém, nikoliv strukturálním pojetí, a navíc v hotovostním, nikoliv v akruálním vyjádření, spočívají následující kroky v úpravě v tomto směru. Pro odvození celkového salda je ke strukturálnímu saldu státního rozpočtu a státních fondů v akruální metodice přičtena cyklická složka příjmů státního rozpočtu a státních fondů a saldo jednorázových a jiných přechodných opatření pro tyto úrovně veřejných rozpočtů. Celkové saldo státního rozpočtu a státních fondů v akruální metodice je potom obráceným způsobem, než kterým se sestavují akruální údaje z hotovostních pro účely Evropského systému národních a regionálních účtů, upraveno do metodiky hotovostních toků.
Jelikož závazný je výdajový rámec, nikoliv saldo, je ve finálním kroku odečteno odvozené hotovostní saldo státního rozpočtu a státních fondů od prognózovaných konsolidovaných hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů. Tím vznikne konsolidovaný výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů, který slouží jako výchozí bod rozpočtového procesu.
Materiál se věnuje jednotlivým částem odvození výdajových rámců detailněji. Byl rozdělen a seřazen do tematických celků tak, v jaké části posloupnosti odvození je příslušná problematika aplikována.
Přílohou k materiálu je tabulkový soubor obsahující přehled jednorázových a přechodných operací v ČR klasifikovaných dle této metodiky.