Zpráva o vyřizování agendy stížností za rok 2011
V souladu s článkem 20 Směrnice č. 7/2005 ministra financí o postupu při vyřizování stížností, petic a podnětů na Ministerstvu financí předkládá odbor 56 – Interní audit a inspekce roční souhrnnou informaci o přijatých a vyřízených stížnostech, peticích a ostatních podáních, zpracovanou ke dni 10. 2. 2012. Celkový počet přijatých podání do odd. 562 s přiděleným číslem jednacím v roce 2011 činil 907, z toho 802 bylo zaevidováno v centrální elektronické databázi „Petice a stížnosti“, 105 podání převážně elektronických, doručených na e-podatelnu Ministerstva financí, bylo odloženo bez evidence z důvodu nevyužitelnosti. Přehled počtu podání doručených Ministerstvu financí a způsobu jejich vyhodnocení je zřejmý z následujících tabulek:
| Druh podání | Počet |
|---|---|
| Stížnosti podle § 175 správního řádu (SŘ) | 63 |
| Nesouhlasné podání | 128 |
| Podněty | 450 |
| Žádosti | 156 |
| Petice | 5 |
| Celkem počet vyřízených podání | 802 |
| Počet podání posouzených v odd. 562 a odložených bez evidence | 105 |
| Celkem počet přijatých podání | 907 |
Zdroj: MF - odbor 56 - Interní audit a inspekce
| Způsob vyhodnocení a zpracování | Stížnosti podle § 175 SŘ | Nesouhlasné podání | Žádosti | Podněty, petice | CELKEM |
|---|---|---|---|---|---|
| (a) | (b) | (c) | (d) | (a+b+c+d) | |
| Důvodné | 4 | 5 | 2 x) | 2 | 13 |
| Částečně důvodné | 0 | 1 | 0 | 3 | 4 |
| Nedůvodné | 35 | 49 | 6 x) | 11 | 101 |
| Postoupeno | 15 | 51 | 34 | 197 | 297 |
| Odpovězeno stěžovateli s vysvětlením | 5 | 12 | 14 | 182 | 213 |
| Žádost | 0 | 0 | 92 | 0 | 92 |
| Odloženo a/a | 4 | 10 | 8 | 60 | 82 |
| CELKEM | 63 | 128 | 156 | 455 | 802 |
x) dle obsahu vyhodnoceno jako stížnost
Zdroj: MF - odbor 56 - Interní audit a inspekce
| Obsah podání | Počet |
|---|---|
| Postup územních finančních orgánů (daňové řízení) | 143 |
| Upozornění na daňové úniky, příp. nezákonné podnikání | 115 |
| Průtahy v daňovém řízení, vyřízení stížností a žádostí, činnost FŘ a FÚ | 7 |
| Nesouhlas s vyřízením předchozího podání | 25 |
| Hospodaření územních samosprávných celků (dotace obce, finanční kontrola) | 110 |
| Vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů | 34 |
| Prostředky EU | 17 |
| Převod majetku státu a jiná majetkoprávní problematika | 42 |
| Problematika kapitálových trhů | 16 |
| Reforma a situace v ČR | 31 |
| Korupční jednání | 21 |
| Loterie, sázkové hry | 34 |
| Činnost stavebních spořitelen | 9 |
| Pracovně právní vztahy a činnost vedoucích pracovníků | 8 |
| Žádost o pomoc v tíživé životní situaci | 40 |
| Náhrada škody | 13 |
| Postup celních úřadů a ředitelství | 19 |
| Výklad zákonné úpravy, stanovisko MF | 21 |
| Cenová problematika (energie, vodné, stočné, nájemné), poplatky | 33 |
| Elektronická komunikace (e-podatelna, elektronické formuláře) | 2 |
| Činnost bank, spořitelen | 18 |
| Činnost pojišťoven a penzijních fondů | 44 |
| Počet vyřízených podání celkem | 802 |
Zdroj: MF - odbor 56 - Interní audit a inspekce
A. Celkové hodnocení
S účinností od 1. ledna 2006 je vyřizování stížností upraveno v ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ministerstvo financí v zájmu vyřízení všech podání vyjadřujících nesouhlas s určitou skutečností zpracovalo vlastní vnitřní předpis, na jehož základě jsou stanovena interní pravidla pro vyřizování stížností podaných ve smyslu ustanovení § 175 správního řádu, ale také pro ostatní podání obsahově nenaplňující definici pojmu „stížnost“. Tato podání jsou interně označována jako nesouhlasná podání, podněty nebo žádosti.
Ve srovnání s rokem 2010 (823 podání) došlo v roce 2011 (907 podání) k nárůstu o 84 podání, což je 10,2 %. Zaevidováno bylo 802 podání členěných jako stížnost podle správního řádu, nesouhlasné podání, podnět, petice nebo žádost. Bez evidence bylo odloženo 105 podání, převážně doručených elektronicky.
Počet důvodných a částečně důvodných podání byl srovnatelný s rokem 2010. Vyplývá to z počtu vyhodnocených důvodných a částečně důvodných podání, kterých bylo 18 v roce 2010 a 17 v roce 2011. Nedůvodnými bylo v roce 2011 shledáno 101 podání, což znamená částečné snížení oproti roku 2010 (202). Z důvodu nepříslušnosti Ministerstvu financí bylo postoupeno věcně a místně příslušnému správnímu orgánu 297 podání, tj. o 58 podání více, než v roce 2010 (239). Podrobně je způsob vyhodnocení všech podání rozpracován v tab. č. 2.
B. Vyhodnocení stížností podle § 175 správního řádu
Z hlediska vyhodnocení stížností podaných a vyřizovaných v souladu s ustanovením § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, lze konstatovat, že z 63 stížností byly vyhodnoceny 4 důvodné, 35 nedůvodných, 15 bylo postoupeno věcně příslušnému orgánu, 5 stěžovatelům bylo podáno vysvětlení k možnostem řešení jejich podání, 4 stížnosti byly odloženy z důvodu jejich zrušení stěžovatelem. Předmětem důvodných, resp. částečně důvodných stížností byly zejména průtahy při vyřizování podání. Nápravou bylo neprodlené vyřízení urgovaného podání. Počet stížností (63) posuzovaných podle § 175 správního řádu ve vztahu k celkovému počtu podání (907) je dán možnostmi využití jiných opravných prostředků či procesních úkonů, které jsou stanoveny ve správním řádu, popř. jiném zvláštním zákoně a dále překvalifikováním, tj. nevyřizováním dle § 175 správního řádu. K takovýmto případům dochází např. u podání pro daňovou správu, která se v roce 2011 posuzovala podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Také většinu podání doručených elektronicky nelze posuzovat podle správního řádu, neboť nejsou potvrzena certifikovaným elektronickým podpisem, proto jsou zařazena mezi ostatní podání.
C. Oblasti věcného zaměření stížností a nesouhlasných podání včetně e- mailových podání
Přehled věcného zaměření obsahu jednotlivých podání, rozdělený do skupin, je uveden v tab. č. 3. Z přehledu vyplývá, že nejvyšší počet podání směřoval k činnosti územních finančních orgánů. Převážná část těchto podání vyjadřovala nesouhlas s průběhem daňových řízení nebo postupem finančních úřadů při daňové kontrole. Kvalifikovat tato podání podle ustanovení § 175 správního řádu ve většině případů nebylo možné, protože při jejich šetření se postupovalo v roce 2011 dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Počet podání tohoto typu se v roce 2011 (143) výrazně neodchýlil oproti roku 2010 (139). V řadě případů využívali „stěžovatelé“ institutu „stížnosti“ k urychlení nebo zásahu do průběhu jednotlivých fází daňového řízení. Stěžovatelé často žádali vyřízení svých námitek vůči postupu finančního úřadu přímo na Ministerstvu financí. Podání byla posouzena a podle skutečného obsahu vyhodnocena jako stížnosti, které se podle daňového řádu podávájí správci daně, vůči jehož postupu směřují. Z důvodu věcné nepříslušnosti Ministerstvu financí byla tato podání v souladu s daňovým řádem postoupena správnímu orgánu věcně a místně příslušnému.
Druhou nejvýznamnější oblastí jsou podněty občanů, ve kterých upozorňují na daňové úniky, popřípadě na jiné možné nezákonné postupy při podnikání. Celkem bylo přijato 115 oznámení. Převažovala podání anonymní, přičemž většina z nich byla doručena elektronicky na e-podatelnu Ministerstva financí nebo e-mailovou adresu petice.stiznosti@mfcr bez formálních náležitostí, která předepisuje daňový řád. Přesto i těmto podáním byla věnována pozornost a v rámci uplatňování principu dobré správy byla vyřizována. V některých případech bylo nutné vyžádat doplnění a upřesnění informací. V případě pouze obecného tvrzení o daňových únicích bez dostatečného zdůvodnění podezření z daňových úniků a uvedených konkrétních informací, jsou nešetřitelná. Podezření na daňové úniky s konkrétním a šetřitelným obsahem byla prostřednictvím SO 904 – Správní činnosti postoupena Generálnímu finančnímu ředitelství k vyhodnocení. V případě konkrétního a šetřitelného obsahu byla upozornění následně postoupena místně příslušnému správci daně k využití při kontrolní činnosti a k prověření. Oznamovatelé byli informováni, že jim kontrolní orgány nemohou poskytnout žádné další informace o výsledcích šetření jejich oznámení, protože daňovým řádem je stanoveno, že úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob.
Mezi žádostmi, kterých bylo doručeno 156, tj. o 20 více, než v roce 2010, se vyskytly žádosti o prominutí daně včetně příslušenství daně (např. daně z převodu nemovitostí). K obsahu těchto žádostí je třeba uvést, že v daňovém řádu, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2011 již není upraven institut individuálního promíjení daně nebo příslušenství daně. Individuální prominutí daně, např. z důvodů odstranění či snížení tvrdosti nebo ze zdravotních a sociálních důvodů, není v kompetenci Ministerstva financí ani ministra financí osobně.
Zvýšený počet podání ze 74 v roce 2010 na l10 v roce 2011 byl zaznamenán u podnětů k přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, k provedení finanční kontroly vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů a možného zneužití poskytnutých dotací. Těmito podněty se zabýval odbor kontroly Ministerstva financí, který má v působnosti dozor státu nad vykonaným přezkoumáním hospodaření územních samosprávných celků dle zákona č. 420/2004 Sb. Účelem dozoru ministerstva je ověřit správnost vykonaného přezkoumání, zda krajský úřad nebo auditor přezkoumal při výběrovém způsobu šetření vymezený rozsah předmětu přezkoumání, zda dodržel stanovená procesní pravidla a zda jeho závěr přešetření konkrétně vybraných případů hospodaření územního celku je správný a odpovídá příslušným právním předpisům. Oznamovatelům bylo podáno vysvětlení k právním účinkům zákona č. 420/2004 Sb., a ke kompetencím Ministerstva financí. Ministerstvo financí není příslušným přezkoumávajícím orgánem hospodaření obcí. Do jeho kompetence náleží přezkoumání hospodaření krajů, příp. hlavního města Prahy, pokud o to požádá a regionálních rad regionů soudržnosti. Většina podání byla zařazena do registru podnětů k využití při sestavování plánu dozorů Ministerstva financí nad přezkoumáním hospodaření obcí krajskými úřady.
Předmětem podání občanů byly stížnosti a podněty na způsob jednání, chování a podezření z korupce pracovníků územních finančních orgánů. Stížnosti s tímto zaměřením prověřovalo oddělení Inspekce odboru Interní audit a inspekce. Obsah podání se většinou vztahoval k chování a jednání zaměstnanců finančních úřadů, zejména k jejich nevhodným pracovním a mezilidským vztahům na pracovišti. Na možné korupční jednání vyřizované odd. Inspekce upozorňovalo 21 podání, z toho 8 souviselo se zaměstnanci resortu Ministerstva financí. Oznamovatelé vždy spojovali korupční jednání zejména s vykonávanou kontrolní činností pracovníka na finančním úřadě. Ve 3 případech se korupční nařčení provedeným šetřením odd. Inspekce nepotvrdilo a 1 oznámení bylo pro nedostatek šetřitelných informací odloženo a dvě už byly v řešení přímo nadřízeného orgánu, proto již odd. Inspekce do šetření nezasahovalo.
Ve 3 případech byly doručeny náměty ke strategii boje proti korupci, které se vztahovaly k činnosti soudů, policie, věznic a byly příslušným orgánům postoupeny k využití. Policii ČR bylo postoupeno 10 korupčních podezření, z toho 2 se týkaly možné korupce zaměstnanců finančního úřadu ve spojitosti s daňovými úniky firmy. Zbývajících 8 podání obsahovalo korupční prvky, ale nesouviselo s působností Ministerstva financí, např. se vztahovalo ke konkrétním podnikatelským subjektům při získávání zakázek bez výběrového řízení.
Oproti roku 2010 existuje několik oblastí, ve kterých došlo ke zvýšení nebo snížení počtu podání. Snížení počtu podání lze vysledovat v oblasti pracovněprávních vztahů, činnosti bank, spořitelen, elektronické komunikace. Stejný či obdobný počet podání zůstal jako v roce 2010 např. u cenové problematiky, oblasti loterií a sázkových her, činnosti stavebních spořitelen, korupčního jednání. Např. do oblasti loterií a sázkových her směřovalo 34 podání. Stěžovatelé ve svých podáních nesouhlasili s postupem společností provozujících tento druh činnosti, zejména ve věci nedodržování předepsaných pravidel a žádali prověření povolení. Zasílali také připomínky k loterijní legislativě nebo žádali o vysvětlení provozování různých spotřebitelských soutěží, zda pravidla těchto soutěží podléhají loternímu zákonu.
Zvýšení počtu stížností bylo zaznamenáno na činnost pojišťoven ze 32 v roce 2010 na 44 v roce 2011, např. při likvidačním řízení, na jednání pojišťovny při likvidaci pojistné události. Stěžovatelé byli zpětně informováni o skutečnosti, že dohled nad pojišťovnictvím v ČR vykonává Česká národní banka, a podání byla postoupena zmíněné instituci k dalšímu řízení.
Výrazné zvýšení jsme zaregistrovali v žádostech o pomoc v tíživé a finanční situaci, které občané adresovali přímo panu ministrovi. Ve srovnání s rokem 2010 se počet těchto žádostí zvýšil ze 17 na 40. Pisatelé žádali o pomoc z důvodu zadlužování se, neschopnosti splácet půjčky v důsledku nezaměstnanosti, následné exekuce apod. Tyto žádosti však přesahují rámec možností ministerstva a z hlediska působnosti stanovené kompetenčním zákonem nepřísluší k řešení Ministerstvu financí.
Obsah podání často zobrazoval témata, o kterých byla veřejnost informována prostřednictvím sdělovacích prostředků. K rychlým reakcím na aktuální dění ve společnosti občané využívali stejně jako v roce 2010 elektronická podání včetně datových zpráv, jejichž počet v roce 2011 činil 391, tj. 48,8 % z celkového počtu evidovaných 802 podání. Např. na e-mailové adrese „Petice a stížnosti“ lidé reagovali na publikované zprávy a komentáře uveřejněné v tisku, TV a rozhlase. Zasílali odkazy na internetové adresy článků a zpráv s aktuální tematikou, i když většinou šlo o vyjádření subjektivního názoru. Vyjadřovali svůj nesouhlas nebo nepochopení s navrhovanými změnami v oblasti úspor výdajů státního rozpočtu. Zejména nesouhlasili se zvýšením DPH, které se následně promítlo ve zvýšení cen zboží, s omezováním sociálních dávek, se zvýšením poplatků ve zdravotnictví, apod. Na takovéto podněty bylo reagováno zpětnou odpovědí s vysvětlením účelu přijatého opatření nebo byl pisatel nasměrován na věcně příslušný správní orgán zabývající se danou problematikou. Nevyužitelná podání nebo podání vyjadřující vlastní názor pisatele byla bez odezvy odložena. V případě obsahu spadajícího do působnosti Ministerstva financí je nutno vzít v úvahu možnosti ministerstva v dané oblasti, s tím, že se jedná o opatření vládní politiky a o reformních opatřeních rozhoduje vláda, nikoli dílčí ministerstvo.