Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí
Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí nahrazuje dosud platný zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí (dále jen „Návrh zákona“) částečně transponuje směrnici 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.
Cíle navrhované legislativy
Základním cílem navrhované legislativy je vymezit rozsah subjektů, na které se zákon vztahuje, v souladu se směrnicí a také sjednotit rozdílný režim kontroly u národních prostředků a prostředků poskytnutých z fondů EU.
Návrh zákona definuje zodpovědnost konkrétních orgánů a osob za zavedení, udržování a zdokonalování kontrolních mechanismů nezbytných pro výkon řádné správy veřejných prostředků, včetně plnění schválených veřejných rozpočtů a hospodaření s veřejnými prostředky.
-
Aplikace principů 3E
Cílem Návrhu zákona na úrovni dopadu je podpora principů 3E – hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Obecně se jedná o principy, jejichž aplikace přibližuje způsob rozhodování o veřejných prostředcích způsobu, který je běžný v případě rozhodování o vlastních prostředcích. -
Implementace zásady jednotného auditu
Principem jednotného auditu je možnost spolehnout se na výsledky předchozích kontrol. Je proto kladen větší důraz na koordinaci kontrol při jejich plánování a sdílení jejich výsledků (omezování duplicit při výkonu kontrol). - Řešení zásadních problémů vyplývajících z praktické aplikace zákona o finanční kontrole
-
Flexibilní nastavení rolí v procesu řídicí ekonomické kontroly
Návrh zákona upravuje schvalovací postupy řídicí ekonomické kontroly s výraznou mírou flexibility. Je odpovědností schvalující osoby a hlavního ekonoma, jak jejich výkon v dané organizaci nastaví, které zaměstnance nebo útvary do toho zapojí, v jaké míře a v jakém pořadí. Návrh zákona při nastavení těchto postupů stanoví základní podmínku - aby ve schvalovacím procesu vystupovaly alespoň dvě osoby (kontrola 4 očí). -
Posílení a rozšíření role interního auditu
Návrh zákona, oproti současnému zákonu o finanční kontrole, stanovuje procesní pravidla nezbytná pro splnění účelu interního auditu včetně postupu vypracovávání a předávání auditní zprávy. Dále návrh zákona rozšiřuje působnost interního auditu, definuje požadavky na interního auditora, vedoucího interního auditu a také stanoví povinnost plánovat výkon interního auditu na základě vyhodnocení rizik. -
Výkon interního auditu u podřízených organizací ze strany zřizovatele
Návrh zákona umožňuje, aby vedle řídicí ekonomické kontroly byl u podřízených organizací vykonáván také interní audit. Správci veřejného rozpočtu, u nichž nedochází ke zřízení útvaru interního auditu ze zákona, mají oprávnění útvar interního auditu zřídit. -
Zřízení Výborů pro interní audit
Dalším nástrojem řízení a kontroly veřejných financí jsou Výbory pro interní audit. V Českém právním řádu jde o zcela nový prvek. Výbor pro interní audit je primárně orgánem dohlížejícím na celý systém. Pro zajištění nezávislosti interního auditu má i některé rozhodovací pravomoci (např. dává souhlas k statutu a plánům interního auditu). Výbory pro interní audit také zajišťují poskytování poradenských služeb s cílem zajistit přiměřený a efektivní systém řízení a kontroly veřejných financí.
-