Materiály na jednání vlády 4. ledna 2006
Bod č. 27:
Prodej majetkových účastí České konsolidační agentury ve společnostech CRF Praha. a.s., v likvidaci, Chemapol Group, a.s., Letov, a.s., Mostárna Hustopeče, a.s., Přerovské strojírny, a.s., Škoda, a.s., Tchecomalt Group, a.s. a Union Group, a.s.
V souvislosti s přijatou strategií ČKA redukovat dosavadní portfolio majetkových účastí a cenných papírů je vládě předkládán ke schválení návrh na prodej majetkových podílů v osmi vybraných společnostech v konkurzu, a sice vítězům veřejných výběrových řízení za celkovou kupní cenu 556.623 Kč. Prodej cenných papírů nebude mít negativní vliv na jednotlivé segmenty veřejných rozpočtů. Pro ČKA bude tento prodej představovat zisk ve výši uvedené kupní ceny.
ČKA je při prodeji cenných papírů povinna postupovat v souladu s § 13, odst. 5, zákona č. 239/2001 Sb., o ČKA a musí k tomuto kroku obdržet předchozí souhlas vlády.
Pro informaci
Bod č. 3:
Účast České republiky v projektech twinningové spolupráce v jiných zemích (tzv. Twinning Out)
Materiál se podrobně věnuje twinningové formě spolupráce, tj. takové spolupráci, kdy členský stát EU předává prostřednictvím vyslání svých odborníků (zástupců institucí veřejné správy) know-how či expertízu v rámci twinningového projektu jiné zemi, která je příjemcem pomoci EU z programů Phare, Transition Facility, CARDS, MEDA nebo TACIS. Po vstupu do EU mohou být poskytovateli pomoci i instituce a odborníci České republiky. Vzhledem k významu této pomoci z hlediska rozšíření politických a ekonomických vztahů ČR i z důvodu využití možnosti účasti expertů ČR v twinningových projektech, které jsou plně financovány z rozpočtu EU, bylo nutno vyjasnit některé souvislosti realizace twinningových projektů, týkající se především příjmu finančních prostředků těchto projektů českými institucemi a odborníky, nakládání s finančními prostředky a pracovně právních souvislostí pobytu českých expertů účastnících se twinningových projektů EU v zahraničí. Záměrem bylo řešit uvedené otázky přehledně a flexibilně a zároveň s ohledem na smysl pravidel stanovených manuálem Evropské komise, vydaným pro oblast twinningu. V tomto ohledu je materiál zamýšlen jako metodická pomůcka pro účast v twinningových projektech.
Bod č. 10:
Informace pro členy vlády ČR o aktuálním vývoji ve sporu William Nagel versus Česká republika
Předkládaná informace navazuje na informaci o výsledku a nákladech mezinárodního arbitrážního řízení ve sporu William Nagel vs. Česká republika, která byla předložena členům vlády dne 7. ledna 2004. Vzhledem ke skutečnosti, že v mezidobí nedošlo v tomto sporu k zásadnímu posunu, byl předsedou vlády prodloužen původní termín pro předložení informace do vlády, a to do 31. prosince 2005.
Podstatou sporu byla telekomunikační politika České republiky z roku 1994 týkající se vydání licence na provoz mobilního telefonního systému GSM. William Nagel uzavřel v roce 1993 s Českými radiokomunikacemi a.s. smlouvu o spolupráci při získání licence provozovatele mobilní telefonické sítě. V srpnu 1994 však vláda České republiky schválila svým usnesením hlavní zásady telekomunikační politiky, kterými mimo jiné stanovila, že licence provozovatele mobilní sítě bude vydávat tehdejší Ministerstvo hospodářství České republiky. Ministerstvo hospodářství rozhodlo, že licenci získá společný podnik Českých radiokomunikací a subjekt vybraný na základě výběrového řízení. Díky tomuto postupu ukončily České radiokomunikace s panem Nagelem smlouvu o spolupráci. Nároky pana Nagela z této smlouvy byly následně vypořádány smlouvou o vyrovnání.
Vzhledem k tomu, že se p. Nagel na základě uzavření zmíněné smlouvy o spolupráci považoval za investora podle Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic a v ukončení smlouvy spatřoval porušení jeho práv jako investora, podal proti České republice žalobu u Švédského arbitrážního institutu ve Stockholmu.
Podle jeho arbitrážního nálezu vydaného v září 2003 není smlouva považována za investici ve smyslu článku 1 Investiční dohody a jeho nároky byly plně zamítnuty. Zároveň mu bylo nařízeno uhradit 90% nákladů souvisejících s vedením rozhodčího řízení a dále nahradit České republice částku 400.000 USD jako část jejích nákladů spojených s obhajobou.
Pan Nagel poté, po obdržení arbitrážního nálezu, podal v příslušné lhůtě návrh na zrušení rozhodčího nálezu k Švédskému odvolacímu soudu, který dne 26. srpna 2005 potvrdil rozhodnutí rozhodčího tribunálu z roku 2003. Zároveň Švédský soud stanovil, že jeho rozhodnutí je konečné (tj. pan Nagel nemá možnost se proti němu odvolat) a uložil panu Nagelovi, aby uhradil České republice veškeré náklady, které vynaložila v souvislosti s tímto soudním řízením (590.000 švédských korun a 961.712 Kč).
Pan Nagel odmítl dobrovolně uhradit své závazky vůči České republice a v současné době probíhá proti panu Nagelovi vykonávací řízení. Celková výše vymáhaného plnění je přibližně 600.000 USD.
Bod č. 13:
Informace o uzavření smluv mezi Ministerstvem obrany a společností Aero Vodochody, a.s.
Vláda na svém zasedání dne 20. července 2005 přijala usnesení č. 985 k řešení situace ve společnosti Aero Vodochody, a.s., ve kterém stanovila způsob a časový harmonogram privatizace této společnosti. Následně dne 19. října 2005 přijala vláda usnesení č.1347 o způsobu zajištění zájmů státu souvisejících s vojenským programem společnosti Aero, ve kterém uložila 1.místopředsedovi vlády a ministru financí a ministru obrany předložit vládě informaci o uzavření smluv mezi Ministerstvem obrany a společností Aero Vodochody.
Ke dni zpracování této informace byly uzavřeny dvě smlouvy :
- Dne 1. prosince byla podepsána „Smlouva o pozáruční podpoře letounů L-159 na období 2005 až 2008“. Jde o konkrétní dílčí smlouvu mezi Velitelstvím Společných sil Olomouc a společností Aero Vodochody a.s., jejímž předmětem je zabezpečení pozáručního servisu pro 24 kusů provozovaných letounů L-159, zahrnující opravy letounů nebo jejich částí na základě objednávek, konzultační a analytickou činnost za účelem zjištění poruch a závad, vydávání bulletinů a aktualizace technické dokumentace. Předpokládaná výše finančního objemu činí cca 700 mil. Kč.
- Dne 8. prosince byla uzavřena „Smlouva o pozáruční podpoře letounů L-39 a L-159 po celou dobu jejich provozu v AČR“. Jde o kombinaci rámcové smlouvy a smluv o smlouvě budoucí mezi Ministerstvem obrany a společností Aero Vodochody. Doba trvání smlouvy je plánována do 31.ledna 2029. Tato smlouva obsahuje závazek smluvních stran uzavřít v dohodnuté době připravované dílčí smlouvy zajišťující provoz a údržbu letounů na základě dlouhodobého záměru uživatele, a dále způsob a podmínky dalšího obnovování některých dílčích smluv. V případě porušení závazku uzavřít v dohodnutém termínu danou dílčí smlouvu vzniká smluvní straně povinnost zaplatit smluvní pokutu. Pokud by se Česká republika (Ministerstvo obrany) rozhodla neuzavřít některou dílčí smlouvu ještě před uplynutím dohodnuté doby, bude mít možnost zrušit tuto svou povinnost zaplacením odstupného. Smlouva dále rámcově upravuje způsob objednání zboží, díla a služeb, které nejsou obsahem dílčích smluv a stanoví obecné podmínky, za kterých může Česká republika (Ministerstvo obrany) požadovat provedení prací 3. úrovně údržby a modernizace letounů.
Bod č. 22:
Informace o zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) dne 6. prosince v Bruselu
Dne 6. prosince se v Bruselu uskutečnilo jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena prvním místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.
Rada EU se mj. zabývala sníženými sazbami DPH. Členské země připomněly své priority v jednotlivých oblastech. Stále zůstává aktuálním kompromisní návrh. Většina států požádala EK, aby i po 1. lednu 2006 respektovala zachování statutu quo. EK uvedla, že až podle rozhodnutí kolegia je schopna dát stanovisko, jaký postoj zaujme po 1. 1. 2006, pokud nebude dosaženo dohody do konce roku 2005. Na základě německého návrhu EK uvedla, že body o snížení daní budou projednány v Evropské radě. Německo uvedlo, že nadále hodlá prosazovat zjednodušení a harmonizaci sazeb v EU a nesouhlasí s prodloužením experimentu s přílohou K, protože pak by bylo vystaveno silnějšímu politickému tlaku, než kterému v současné době čelí v souvislosti se zvýšením základní sazby DPH z 16% na 19% v roce 2007 (nutný krok pro plnění Maastrichtských kritérií). Rakousko uvedlo, že je ochotno zařadit problematiku snížených sazeb na lednový ECOFIN.
Bod č. 29:
Informace o uskutečnění zahraniční cesty prvního místopředsedy vlády a ministra financí do Chile ve dnech 3. – 6. listopadu 2005
V delegaci ministerstva financí byl rovněž náměstek ministra financí Tomáš Prouza a vrchní ředitelka ministerstva financí Eduarda Hekšová. Nejdůležitějším bodem programu bylo setkání s ministrem financí Chile a diskuse ohledně aktuálních otázek. Hlavními tématy zahraniční cesty dále byly otázky spojené s penzijní reformou, fungováním penzijních fondů, fungováním finančního sektoru (ochrana spotřebitelů na finančním trhu, vzdělávání občanů v oblasti financování).
První místopředseda vlády a ministr financí jednal s předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu pro banky a finanční instituce (SBIF) Gustavem A. Moralesem. Jednání bylo zaměřeno zejména na strukturu bankovního dozoru v ČR a Chile a na efektivnost využívání jednotlivých regulačních nástrojů v této oblasti. Další schůzka byla s prezidentem Asociace Soukromých penzijních fondů (AFP) Guillermem Arthurem, kde hlavním tématem rozpravy byly penzijní reformy v Chile. Jednání s předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu pro kapitálový trh (SVS) Alejandrem Ferreirem se týkalo především zajištění ochrany spotřebitele. Delegace se zúčastnila také pracovní snídaně s představiteli podnikatelské sféry a finančního sektoru, kterou zorganizovala Chilská národní obchodní komora. Jednání s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu pro penzijní fondy (SAFP) Larrainem Riosem bylo zaměřeno na silné a slabé stránky penzijní reformy v Chile.
Nejvýznamnějším bodem programu bylo setkání s chilským ministrem financí Nicolasem Eyzaguirrem, při kterém byl rekapitulován vývoj jednání o dvou dohodách, na kterých má ČR eminentní zájem a které by měly přispět ke zvýšení vzájemné obchodní výměny. Jedná se o Dohodu o zamezení dvojímu zdanění a Dohodu o podpoře a ochraně investic. Obě strany se zavázaly k dořešení této problematiky co možná nejdříve.