Materiály na jednání vlády dne 14. února 2018
Bod č. 6:
Jmenování zástupců Ministerstva financí do dozorčích rad zdravotních pojišťoven
Ministerstvo financí předkládá vládě k projednání návrh na jmenování svých zástupců do dozorčí rady České průmyslové zdravotní pojišťovny, Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.
Bod č. 11:
Návrh na schválení Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám
Ministerstvo financí předkládá vládě k projednání návrh na schválení Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám.
V rámci snahy o posilování potírání daňových úniků vypracovaly OECD a G20 v letech 2013 až 2015 balíček 15 opatření komplexního charakteru k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (projekt Base Erosion and Profit Shifting – BEPS). Posledním přijatým opatřením projektu BEPS bylo vypracování „mnohostranného instrumentu“, který má za cíl umožnit implementaci dosažených výsledků majících dopad na podobu mezinárodních daňových smluv.
Úmluva má v České republice charakter smlouvy prezidentské, 7. června 2017 byla Českou republikou v Paříži podepsána a v současné době se činí všechny nezbytné legislativní kroky vedoucí ke schválení Úmluvy a přistoupení České republiky.
Bod č. 13:
Návrh na přístup České republiky ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii
Vláda projedná na návrh ministryně financí a ministra zahraničních věcí přistoupení ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (známé jako Fiskální pakt), kterou se od roku 2013 v ČR zatím nepodařilo ratifikovat, ačkoliv se jedná o velmi důležitý dokument. Členské státy EU se ratifikací paktu hlásí k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti, přičemž pravidla jsou povinná jen pro státy uvnitř eurozóny.
Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána 2. 3. 2012 pětadvaceti členskými státy EU (všemi kromě UK, ČR a Chorvatska), platí od 1. 1. 2013 a výhledově se počítá s jeho začleněním do smluvního rámce EU. Členské státy EU mohou k Fiskálnímu paktu přistupovat kdykoliv bez omezení.
Obsahem paktu je mj. rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU, které se smluvní státy zavazují dodržovat. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří dobrovolně oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tímto se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěný o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a jiných přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než -0,5 % HDP. Dále se státy zavazují zavést do svého rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření. Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, plní je již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU. Rámce pro rozpočtovou odpovědnost členských států EU jsou dále rozvedeny v sekundární legislativě EU, kterou ČR implementovala do svého právního řádu, zejména pak zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
ČR k Fiskálnímu paktu zatím nepřistoupila. V roce 2012 se diskuse o odmítnutí ratifikace stala centrálním tématem určitého negativního vymezování vůči EU, předmětem sporu však nebyl samotný obsah paktu a stanovení limitu pro veřejné zadlužování, ale spíše spor o proces a kompetence, kdo a jakým způsobem má takové limity stanovovat. Pokus o přistoupení a ratifikaci provedla vláda v minulém volebním období, avšak bohužel se za celou dobu nepodařilo návrh projednat v Poslanecké sněmovně. Senát návrh schválil 27. 8. 2014.
Fiskální pakt patří mezi prioritní témata vlády. Svižné dokončení ratifikace je důležitým signálem vůči partnerům v EU, o to více v současné době, kdy se intenzivně diskutuje o budoucím uspořádání EU a eurozóny a Ministerstvo financí doufá, že se ji podaří dokončit co nejdříve.
Pro informaci:
Bod č. 1:
Makroekonomická predikce České republiky (leden 2018)
Ministerstvo financí předkládá vládě pro informaci pravidelnou čtvrtletní aktualizaci Makroekonomické predikce České republiky.
Bod č. 5:
Informace o veřejné zakázce „Veřejná zakázka na právní služby pro zastupování České republiky v investičním sporu se společností Diag Human SE a panem Josefem Šťávou“
Ministerstvo financí předkládá informaci o veřejné zakázce na právní služby pro zastupování České republiky v investičním sporu se společností Diag Human SE a panem Josefem Šťávou. Na základě hodnocení podaných nabídek, kdy se hodnotila nabídková cena a počet vyhraných mezinárodních arbitráží, byla vybrána advokátní kancelář Arnold & Porter Kaye Scholer, s níž Ministerstvo financí uzavře smlouvu v nejbližších dnech po informování vlády.
Bod č. 6:
Informace Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/05 „Majetkové účasti státu v obchodních společnostech“
Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství předkládá informaci o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/05 „Majetkové účasti státu v obchodních společnostech“. Cílem kontroly bylo prověřit správu majetkových účastí státu v obchodních společnostech, kterou vykonávají ústřední orgány státní správy.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2013–2015 (do doby ukončení kontrolní akce), v případě věcných souvislostí i období předcházející. Kontrolovanými osobami bylo Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství.