Materiály na jednání vlády dne 26. února 2025
Bod č. 2 - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti
MF předkládá vládě ke schválení návrh zákona coby transpozici evropské směrnice „CRD VI“, která mění pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika.
Hlavním cílem změn obsažených v CRD VI je posílit odolnost bankovního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. Navrhovaná úprava je posledním krokem k provedení dohody Basel III v EU. Kromě toho balíček aktualizuje stávající a přináší novou, čistě evropskou harmonizovanou úpravu. Ta se týká zejména správního trestání, přístupu k pobočkám ze třetích zemí, pravomocí orgánů dohledu při převodech aktiv nebo závazků, nabývání a zcizování významných účastí úvěrovými institucemi, fúzích a rozděleních, environmentálních, sociálních a správních rizik, a úpravy systému správy a řízení a posuzování členů vedoucího orgánu a osob zastávajících klíčové funkce.
Účinnost zákona se v souladu se směrnicí navrhuje od 11. ledna 2026, pokud není v CRD VI stanoveno jiné datum.
Pro informaci:
Bod č. 1 - Makroekonomická predikce České republiky (leden 2025)
Ministerstvo financí zpracovává makroekonomickou predikci čtyřikrát ročně, poslední byla zveřejněna 30. ledna 2025. MF očekává, že česká ekonomika v roce 2025 zrychlí o více než procentní bod na 2,3 % díky rostoucí spotřebě, ale i oživení investic.
Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti 2 %. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. V letošním roce bude inflační tlaky i nadále mírnit restriktivní měnová politika v kombinaci s očekávaným poklesem dolarové ceny ropy a mírným posílením koruny vůči euru. Naopak proinflačními faktory budou pokračující vyšší růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, zvýšená cenová dynamika u služeb a obnovení růstu imputovaného nájemného.
Více k lednové predikci zde. Lednová predikce, na rozdíl od predikce zpracované v dubnu a v srpnu, nevstupuje do přípravy státního rozpočtu na následující rok.