Materiály na jednání vlády 12. května 2004

Bod č. 1b:
Konvergenční program České republiky

Konvergenční programy předkládají Evropské komisi všechny členské státy EU, které v současné době nejsou členy eurozóny. Předložení tohoto programu je zároveň nezbytnou podmínkou pro čerpání prostředků z Fondu soudržnosti.

Konvergenční hospodářský program ČR na roky 2004 - 2007 se zabývá z velké části fiskální konsolidací a postupným snižováním deficitu veřejných rozpočtů. Vychází ze strategie přistoupení k eurozóně, kterou vloni představily ve společném materiálu Česká národní banka, Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu. V souladu s touto strategií program vytváří podmínky pro přijetí eura v této dekádě. Další, aktualizovaný, konvergenční program připraví ČR koncem roku, po předložení Státního rozpočtu Parlamentu.

Bod č. 3:
Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu auditované ztráty České konsolidační agentury vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 - 2003

V souladu s probíhající reformou veřejných financí byl zahájen proces ukončení činnosti ČKA, a to do konce roku 2007. Navrhovaný tříletý dluhopisový program je výchozím krokem k naplnění tohoto cíle. Finanční prostředky z emise státních dluhopisů budou přijaty na zvláštní účet Ministerstva financí a z něj pak bude financována ztráta ČKA . Maximální rozsah dluhopisového programu je stanoven na 74,1 mld. Kč. Celková neuhrazená kumulativní ztráta ČKA představuje částku 81,5 mld. Kč. Rozdíl 7,4 mld. Kč představuje rozpočtované prostředky Státního rozpočtu na rok 2004 na částečnou úhradu ztráty ČKA, které již byly na agenturu převedeny.

Na výši vládního deficitu a dluhu v metodice relevantní pro vykazování maastrichtských kritérií - ESA 95 nebude mít tato operace žádný vliv, protože ztráta ČKA již byla do výše státního dluhu zaúčtována, a to vždy v roce, kdy došlo k převzetí nebonitních aktiv. V Poslanecké sněmovně je v současné době novela zákona o rozpočtových pravidlech, jejíž součástí je i tzv. malá novela zákona o ČKA, která razantním způsobem omezuje převod dalších aktiv na agenturu.

Bod č. 6:
Koncepce integrovaného státního dozoru nad finančním trhem

Sjednocení státního dozoru nad finančním trhem, jehož cílem je vyšší účinnost dohledu, proběhne ve dvou etapách. V první etapě, do poloviny roku 2005, převezme ČNB dohled nad bankami a družstevními záložnami (tzv. kampeličkami). Současně s tím bude do konce roku 2005 integrován dozor prováděný Komisí pro cenné papíry s Úřadem pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním při Ministerstvu financí. Na konci první etapy tak vzniknou dva dozorové orgány, ČNB a KCP, které budou následně ve druhé etapě integrovány do jediné instituce dozoru nad finančním trhem, a to nejpozději k datu přistoupení ČR do eurozóny. Ministerstvo financí si nadále ponechá jen legislativní činnost. Dále bude zvážena možnost financování dozorových aktivit i ze zdrojů účastníků trhu. Výkon dozoru je totiž mimo jiné službou pro daný sektor a tato služba přináší konkrétní vyčíslitelné náklady, na jejichž úhradě se mohou účastníci trhu přímo podílet.

Změny v dozorové činnost reagují na vývoj na finančních trzích, které se stále více globalizují. Vznikají na nich finanční konglomeráty poskytující velkou škálu finančních služeb a objevují se stále nové finanční inovace a produkty. Vývoj postupně směřuje k poskytování všech možných finančních služeb, od komerčního bankovnictví, přes pojišťovnictví a investování do fondů, velkými finančními skupinami. Na to vše musí dozorová činnost reagovat vytvořením jednotné dozorové kultury. Sjednocením dozoru současně dojde k synergickým efektům při využívání personálních zdrojů, k odstranění duplicit některých činností, a ke snížení nákladů díky sdílení provozní infrastruktury. Příkladem států, které již sjednotily dozory do jedné instituce, je např. Dánsko, Belgie, Irsko, Rakousko, Německo, Norsko, Švédsko, či Velká Británie.