Materiály na jednání vlády 14. dubna 2004
Bod č. 2:
Návrh zákona o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon o povinném značení lihu je, stejně jako následující dva (zákon o zavedení registračních pokladen a zákon o přiznání k majetku), jedním z opatření, které ministerstvo financí předkládá v rámci boje proti šedé ekonomice. Od 1. 1. 2005 by každé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh, mělo být označeno kontrolní páskou, a to takovým způsobem, aby při otevření došlo k jejímu znehodnocení. Bez kontrolní pásky by se do 31.12.2005 mohly doprodat inventarizované zásoby lihu.
Smyslem povinného značení lihu je zajistit, aby výroba, dovoz, skladování, distribuce a prodej lihu probíhal v souladu s platnými právními předpisy a tím se omezily daňové a celní úniky. Zavedení povinného značení lihu dále umožní efektivnější a hospodárnější provádění daňových kontrol, posílení ochrany spotřebitele (prodej kvalitního originálního lihu) a vytvoření rovných konkurenčních podmínek na trhu.
Kontrolní pásky budou ceninou, budou tedy obsahovat speciální ochranné prvky proti padělání a pozměňování. Výrobou kontrolních pásek bude pověřena Státní tiskárna cenin, na základě současných údajů předpokládáme, že by se jednalo o odběr cca 200 miliónů kusů kontrolních pásek ročně a cena jedné by se tak měla přibližně pohybovat v rozmezí od 0,20 Kč do 0,36 Kč v závislosti na formátu pásky.
Náklady na nákup kontrolních pásek, včetně nákladů na jejich skladování, distribuci a evidenci ponesou výrobci a dovozci lihu, těm bude na druhou stranu ulehčeno zavedením možnosti jednorázových odpisů nových etiketovacích zařízení.
Účinnost zákona se předpokládá k 1.1.2005.
Bod č. 3:
Návrh na schválení návrhu zákona o registračních pokladnách
Jedním z cílů druhé fáze reformy veřejných financí je boj s šedou ekonomikou. Zákon o registračních pokladnách je z okruhu opatření zaměřených na potírání této nelegální činnosti. Povinnost evidovat přijímané platby v hotovosti pomocí registračních pokladen povede k omezení daňových úniků, ke zvýšení daňové spravedlnosti a přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí.
Registrační pokladny budou muset podle nového zákona používat osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru maloobchodu a pohostinství. Veřejnost bude viditelným štítkem upozorněna na obchodníkovu povinnost vydat pokladní blok z registrační pokladny. Evidenci a kontrolu používání registračních pokladen budou provádět živnostenské úřady a Česká obchodní inspekce ve spolupráci s příslušnými finančními a celními úřady.
Za porušení zákona hrozí obchodníkům sankce až do výše půl miliónu korun.
Účinnost tohoto zákona je navrhovaná od 1. ledna 2005.
Bod č. 4:
Návrh zákona o přiznání k majetku
Jedná se o další z reformních zákonů bojujících proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Zákon bude mít především preventivní účinek, tj. bude zlepšovat "daňovou kázeň" poplatníků. Projednávání návrhu tohoto zákona vládou bylo dne 10.3.2004 přerušeno a nyní je vládě předkládán upravený a doplněný návrh. Návrh je výsledkem koaličních jednání.
Poplatníkovi vzniká povinnost podat přiznání k registrovanému majetku na výzvu správce daně, pokud se jedná o registrovaný majetek nabytý na území České republiky, jehož pořizovací cena převyšuje 1 500 000 Kč. U finančních instrumentů (především se jedná o akcie a dluhopisy na jméno) a u registrovaného majetku nabytého mimo území ČR zůstává zachována povinnost podat přiznání k tomuto majetku i bez výzvy správce daně. Pod registrovaný majetek spadají např. silniční motorová vozidla, plavidla, rekreační jachty, letouny, nemovitosti, byty a nebytové prostory, podíly na společnosti, účasti v družstvu nebo akcie, dluhopisy či podílové listy podílového fondu.
Správce daně (finanční úřad) je oprávněn zaslat výzvu k podání přiznání pouze po předchozím schválení příslušným finančním ředitelstvím a za předpokladu, že existuje důvodné podezření, že poplatník nabyl majetek z nezdaněných prostředků.
Částky, u kterých poplatník neprokáže jejich nabytí ze zdaněných prostředků a částky, za které byl registrovaný majetek pořízen v případech, kdy poplatník nepodá přiznání ani na výzvu správce daně, budou zdaňovány sankční sazbou ve výši 50 %. Pro účely zdanění budou tyto příjmy zahrnuty do samostatného základu daně.
Účinnost zákona se předpokládá k 1.1.2005
Bod č. 11:
Návrh nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 161/2002 Sb., kterým se stanoví výše výdajů státního rozpočtu ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí předsedů obou komor Parlamentu nebo předsedy vlády
Novela zákona o rozpočtových pravidlech s účinností 1.1. 2004 zrušila tzv. dispoziční fond. Tento fond umožňoval hradit ze státního rozpočtu výdaje ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí předsedů obou komor Parlamentu nebo předsedy vlády a jejich výši stanovovala vláda nařízením. V souvislosti se zrušením dispozičního fondu je třeba zrušit i příslušný prováděcí předpis, což činí předkládané nařízení.
Bod č. 16:
Reflexe České republiky ke Sdělení Evropské komise k finanční perspektivě Evropské unie na léta 2007 - 2013
Finanční perspektiva představuje víceletý finanční rámec EU, který je přijímán ve formě dohody mezi Evropskou komisí (EK) , Evropským parlamentem a Radou EU. Kromě finančních limitů odráží finanční perspektiva rovněž politické priority EU na dané období, a jedná se proto o jeden z klíčových dokumentů EU.
Předkládaný materiál, který jsme zpracovali ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, je prvním rámcovým dokumentem, který se vyjadřuje k návrhu EK k finanční perspektivě EU na období let 2007 - 2013 z letošního února. Zahrnuje základní postoje ke struktuře a rozsahu finanční perspektivy, k prioritám jednotlivých výdajových položek a k financování unijního rozpočtu. Tyto postoje se promítnou do dalších jednáních o finanční perspektivě. Politické dohody by mělo být dosaženo v druhé polovině roku 2005.
Co se týče celkového objemu finanční perspektivy, EK navrhuje úhrnnou výši svých závazků od 133 560 mil. EUR v roce 2007 do 158 450 mil. EUR v roce 2013. Průměrná výše závazků tak odpovídá 1,26 % HND EU. Výše plateb do rozpočtu EU se pohybuje od 124 600 mil. EUR v roce 2007 do 143 100 mil. EUR v roce 2013. V poměru k HND EU se tak předpokládá průměrná výše plateb do rozpočtu EU v období let 2007 - 2013 na úrovni 1,14 %. Limit pro vlastní zdroje, tzn. maximální hranici pro platby do rozpočtu EU, navrhuje EK ponechat na současné úrovni 1,24 % HND EU.
Limit 1,24 % HND EU je z pohledu ČR výchozím bodem a zároveň maximem ke kterému lze přistoupit. Lze uvažovat o snížení tohoto limitu, ale nemělo by v této souvislosti dojít k negativnímu dopadu na absolutní výši příjmů nových členských zemí. Na výdajové straně rozpočtu EU je nezbytné soustředit se na ty politiky, které nám přinášejí největší přidanou hodnotu, a které nejvíce přispívají k rozvoji ČR.
Základní prioritou ČR pro jednání o finanční perspektivě je, aby ČR i v období 2007 - 2013 zůstala čistým příjemcem. Česká republika dále podporuje naplňování Lisabonských cílů v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, a to především prostřednictvím posílení vědy, výzkumu a inovací. Prioritní je pro ČR z tohoto pohledu kohezní politika, tedy politika hospodářské a sociální soudržnosti. Kohezní politika spočívá v soustředění se na země a regiony, které nejvíce zaostávají.
Jednou z podmínek pro čerpání prostředků z EU je dostatek národního spolufinancování. Příjem jednotlivých zemí v rámci kohezní politiky je omezen 4 % jejich HDP a v návrhu EK se počítá u většiny přistupujících zemí s tímto maximálním příjmem, přičemž podíl mezi novými a starými zeměmi na celkové alokaci na kohezní politiku je zhruba 48:52 ve prospěch současných členských zemí.
Obecně bude ČR usilovat o to, aby platby do společného rozpočtu byly na rozumné úrovni, jinými slovy aby celkový rozpočet EU byl finančně únosný a sloužil jako nástroj účelného využití prostředků k dosažení cílů v jednotlivých oblastech.
Bod č. 23:
Regulace zadluženosti obcí a krajů
Jedním ze složek veřejného dluhu je i dluh územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů, a ač toto zadlužení nedosahuje v absolutním vyjádření úrovně dluhu státního (resp. dluhu centrální vlády), v několika případech došlo k takové situaci, že obec není schopná svým závazkům dostát. I reforma veřejných financí se zadlužením těchto složek veřejných rozpočtů zabývá.
Bylo připraveno několik opatření, které zadluženost obcí a krajů ovlivňují. Nově se jedná o tzv. ukazatel dluhové služby. Ministerstvo financí vypočítá na základě údajů, které jsou obce a kraje povinny předkládat v rámci zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu, ukazatel dluhové služby1). V případě, že tento ukazatel překročí stanovenou výši 30 %, Ministerstvo financí na tuto skutečnost příslušnou obec nebo kraj upozorní s doporučením, aby obec nebo kraj přijaly taková opatření, aby v příštím období již tento ukazatel tuto hranici nepřekračoval. Ministerstvo financí přitom zváží všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice.
V případě, že i v dalším roce obec nebo kraj překročí ukazatel dluhové služby, MF předá seznam těchto obcí a krajů jednotlivým resortům, které poskytují prostředky ze státního rozpočtu, a státním fondům, aby při projednávání žádostí těchto subjektů o dotaci, půjčku nebo návratnou finanční výpomoc k této skutečnosti přihlédli.
Překročení 30 % výše ukazatele dluhové služby nebude znamenat automaticky ztrátu možnosti získat státní dotaci. Je pouze jedním z kritérií, které budou uplatněny při konečném rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace či půjčky na nově zahajované akce. Toto kritérium se tedy nebude vztahovat na akce již schválené a pokračující z předchozích let a na dotace, které jsou součástí tzv. finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a krajů v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. Poprvé bude ukazatel dluhové služby vypočítán za rok 2003.
Z legislativních opatření se jedná se například o již schválený zákon o dluhopisech, podle něhož obec nebo kraj před tím, než se obrátí na Komisi pro cenné papíry se žádostí o schválení emisních podmínek, musí požádat Ministerstvo financí o souhlas s vydáním komunálního dluhopisu.
Další legislativní úpravou je zákon o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, některá ustanovení tohoto zákona nepřímo ovlivní zadlužování obcí a krajů. Přezkoumání je zaměřeno nejen na nakládání a hospodaření s majetkem územního samosprávného celku, dodržování předpisů pro finanční hospodaření obcí a krajů, zadávání a realizaci veřejných zakázek, ale také na pohledávky a závazky, záruky a zástavy majetku obcí a krajů ve prospěch třetích osob. Kontrola hospodaření by měla probíhat průběžně po celý rok, takže zastupitelé obcí a krajů budou moci již v průběhu roku zasáhnout a napravit objevené nedostatky. Výsledky kontrolní činnosti navíc budou předkládány veřejnosti v každoročních zprávách
Obce vykázaly ke konci roku 2003 celkový dluh ve výši 70,4 mld. Kč, oproti roku 2002 se jedná o nárůst o 14,6 mld. Kč. Kraje ke konci roku 2003 vykázaly dluh ve výši 1,5 mld. Kč, v roce 2002 25,1 mil. (!) Kč.
1) Ukazatel dluhové služby (%) = (dluhová služby/dluhová základna) * 100
Dluhová služba je součet zaplacených úroků, uhrazených splátek vydaných dluhopisů a splátek jistin a splátky leasingu. Dluhová základna je součet skutečně dosažených daňových příjmů a nedaňových příjmů a přijatých dotacích v rámci souhrnného finančního vztahu (prostředky finančního vztahu SR k rozpočtům obcí a krajů podle přílohy zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok).
Pro informaci
Bod č. 3:
Informace o výsledcích auditu připravenosti implementačního systému na čerpání finančních prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Ministerstvo financí na základě usnesení vlády z července 2003 shromáždilo od zainteresovaných resortů ke konci roku 2003 zprávy o připravenosti na čerpání prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Tyto zprávy byly v průběhu února a března aktualizovány a nyní předkládá Ministerstvo financí vládě souhrnnou informaci o současné situaci v přípravě na přijímání pomoci z fondů EU.
Z informace vyplývá, že implementační systém na čerpání prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je dobudován. K některým technickým nedostatkům byla přijata adekvátní termínovaná opatření a za předpokladu jejich realizace nebude ohrožen přísun finančních prostředků z Evropské unie. Česká republika tak bude mít k datu svého vstupu do Evropské unie připraven implementační systém na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.