Materiály na jednání vlády 21. dubna 2004

Bod č. 2:
Návrh zákona o přiznání k majetku

Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku je jedním z opatření k omezení daňových úniků. Hlavní přínos zákona bude spočívat v jeho preventivním účinku, tj. ve zlepšení "daňové kázně" poplatníků. Předkládaný materiál je pokračováním projednávaní návrhu tohoto zákona, který byl na schůzi vlády dne 10.3.2004 a 14.4.2004. Oproti minulé schůzi je návrh předkládán s následujícími úpravami, které jsou výsledkem koaličních jednání:

Limit 1 500 000 Kč pro podávání přiznání k registrovanému majetku je vztažen pouze na finanční instrumenty a dále na registrovaný majetek, který se nachází mimo území České republiky. U ostatního registrovaného majetku není stanoven žádný limit. U finančních instrumentů a registrovaného majetku, který se nachází mimo území České republiky nadále zůstává zachována povinnost podat přiznání k tomuto majetku i bez výzvy správce daně. Dále dochází ke zvýšení sankční sazby z 50 % na 70 % pro zdanění nepřiznaných částek, případně částek, u kterých nebyl poplatník po výzvě finančního úřadu schopen prokázat jejich nabytí ze zdaněných prostředků. Účinnost zákona se předpokládá od 1.1.2005.

Bod č. 15:
Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2003

Rozpočet na rok 2003 byl schválen jako schodkový s deficitem 111,3 mld Kč, když celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 684,1 mld. kč a výdaje v objemu 795,4 mld Kč.

Výdajová strana byla v průběhu roku navýšena o 22,7 mld Kč na 818,0 mld Kč, přičemž největší dopad na zvýšení měla úhrada závazku z arbitrážního sporu mezi CME a Českou republikou ve výši 10,6 mld.  Kč, dále vypořádání smluvních vztahů se společností Housing and Construction ve věci projektu dálnice D 47 v částce 630 mil. Kč, poskytnutí dalších platů soudcům ve výši 448 mil. Kč na základě rozhodnutí Ústavního soudu a zvýšení dotace Státnímu intervenčnímu fondu o 2 mld. Kč. Výdajovou stranu dále ovlivnily dva dluhopisové zákony v celkové výši 2,3 mld. Kč, a to 2,0 mld Kč na náhrady ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen a 297 mil. Kč na 6. polní nemocnici do Afghánistánu a prapor Armády ČR do Iráku. Vliv na zvýšení schodku mělo rovněž přijetí dalších úvěrů od EIB v celkové částce 5,4 mld. Kč na financování povodňových škod z roku 2002 a převedení 1,7 mld. Kč z FNM ke kompenzaci nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství. Na straně příjmů byl schválený státní rozpočet zvýšen o 2,0 mld. Kč na 686,1 mld. Kč a to z titulu očekávaných vyšších prémií z emise státních dluhopisů. Přijetí uvedených rozhodnutí Poslanecké sněmovny se odrazilo i ve schváleném schodku státního rozpočtu na rok 2003, jehož možná výše vzrostla na 132 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly v minulém roce 699,7 mld Kč a byly tak nad upraveným rozpočtem o 13,6 mld. Kč. Rozhodující vliv na překročení měly daňové příjmy, které převýšily rozpočet o 10,5 mld. Kč, z toho u DPH došlo k převýšení rozpočtu o 4,5 mld Kč a u spotřební daně o 5,3 mld. Kč. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti dosáhly výše 272,4 mld. Kč a za rozpočtem zaostaly o 3,2 mld. Kč. Nedaňové a ostatní příjmy převýšily upravený rozpočet o 6,2 mld. Kč, z toho došlo především k vyššímu zapojení vlastních (rezervních) fondů do příjmů jednotlivých kapitol o 2,7 mld. Kč než v uvažovaném rozpočtu. Proti roku 2002 však nedaňové a ostatní příjmy o 45,6 mld. Kč poklesly, a to v důsledku absence mimořádných příjmů, které v roce 2002 představovaly cca 53 mld Kč (zejména šlo o deblokaci pohledávek za Ruskou federací a příjmy z FNM za prodej majetku státu).

Skutečné výdaje státního rozpočtu za rok 2003 dosáhly výše 808,7 mld Kč a byly o 13,4 mld Kč nad úrovní schváleného rozpočtu, proti upravenému rozpočtu byly nižší o 9,3 mld. Kč. 

Celkový skutečný schodek státního rozpočtu roku 2003 dosáhl 109,1 mld. Kč a byl nižší jak proti upravenému rozpočtu (o 22,9 mld. Kč), tak i proti původnímu rozpočtu (o 2,2 mld. Kč).

Stejně jako v minulých letech i v roce 2003 byl schodek státního rozpočtu výrazně ovlivněn saldem příjmů a výdajů v oblasti sociálního zabezpečení, zejména pak v rámci systému důchodového pojištění. Schodek na tzv. důchodovém účtu dosáhl za rok 2003 výše 19,9 mld Kč a proti roku 2002 vzrostl o 1,0 mld Kč.

Hospodaření územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů, skončilo v roce 2003 celkovým schodkem 2,9 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,7 mld. Kč a obce schodek 4,6 mld. Kč. Zadlužení obcí dosáhlo výše 70,4 mld. Kč a proti roku 2002 vzrostlo o 14,6 mld Kč.

Státní finanční aktiva ke konci roku 2003 dosáhla výše 137 mld Kč a ve srovnání se začátkem roku poklesla o 15,3 mld. Kč. Státní finanční pasiva naopak vzrostla z hodnoty 395,9 mld. Kč na začátku roku na výši 493,2 mld. Kč ke konci roku.

V rámci státního závěrečného účtu je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně rovněž návrh na úhradu schodku státního rozpočtu za uplynulý rok. Schodek ve výši 109,1 mld. Kč se navrhuje vypořádat takto:

• vydanými státními dluhopisy ve výši 99 506 mil. Kč,
• změnou stavů na účtech státních finančních aktiv ve výši 458 mil. Kč a
• přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 9 089 mil. Kč.
  

Bod č. 25:
Základní přístupy k přípravě novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona číslo 492/2000 Sb. a zákona číslo 483/2001 Sb., a některé další zákony

Rok 2003 byl pro kraje z hlediska financování přechodným obdobím a pravomoci, které na ně přešly v rámci II. etapy reformy veřejné správy, byly financovány dotacemi ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že PSP ČR neschválila v závěru roku 2003 návrh zákona o rozpočtovém určení daní, zůstal systém financování zachován i v roce 2004. Tento systém omezuje rozhodování krajů účelovostí dotací, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu. MF se domnívá, že tento stav již nelze dále prodlužovat. Je třeba, aby kraje měly od roku 2005 dostatečné vlastní zdroje, a to především daňové, aby mohly samostatně rozhodovat o jejich užití. Ministerstvo financí navrhuje převést do působnosti krajů dalších 54,6 mld. Kč a navýšit tak účast krajů na sdílených daních na 67,6 mld. Kč, tím by se zvýšil stávající procentní podíl krajů na sdílených daní ze 3,1 % (pro rok 2004 předpokládaných 13 mld. Kč) na 16,11 %. Oproti vládnímu návrhu z roku 2003 MF navrhuje zařadit do výdajů i osobní výdaje pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných kraji a dotace pro církevní školství ve výši 23,832 mld. Kč, resp. 0,7 mld. Kč. Daňové tituly budou i nadále daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob a daň z příjmu fyzických osob. Pokud nebude na kraje delegován odpovídající objem daňových příjmů, pak kraje budou i nadále okleštěny ve svých rozhodovacích pravomocích, budou nuceny naplňovat vizi centra a směrovat prostředky dle účelově určených dotací.

Bod č. 28:
Bezúplatný převod nemovitostí do vlastnictví města Karlovy Vary

V rámci bezúplatných převodů vybraných nemovitostí po bývalých okresních úřadech z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí s rozšířenou působností, předkládá Ministerstvo financí návrh na odsouhlasení bezúplatného převodu dvou objektů s příslušnými pozemky po bývalém okresním úřadu Karlovy Vary, z vlastnictví České republiky do vlastnictví města Karlovy Vary. Tyto nemovitosti zůstaly po ukončení činnosti okresních úřadů ve vlastnictví státu a k 1.1.2003 přešly do příslušnosti hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jelikož objekty budou převážně sloužit k výkonu státní správy v přenesené působnosti, je navrženo, aby nemovitosti v účetní hodnotě cca 14 mil. Kč byly převedeny do majetku města Karlovy Vary.