Materiály na jednání vlády 21. června 2006
Pro informaci
Bod č. 2:
Zpráva o realizaci reformy veřejných financí
Od roku 2004 realizuje vláda České republiky reformu veřejných financí. Jejím cílem je snížení deficitu veřejných financí a zároveň podpora hospodářského růstu. Jak konstatuje zpráva, tento úkol se podařilo zcela, a to dokonce nad očekávání, splnit. Deficity veřejných financí byly v roce 2004 i 2005 výrazně nižší než byl původně vytyčený cíl v Konvergenčním programu a hospodářský růst byl naopak výrazně vyšší než se obecně předpokládalo. V roce 2004 byl plánován deficit ve výši 5,2 % HDP, avšak podle posledních údajů činil pouze 2,9 % HDP. V roce 2005 se očekával deficit ve výši 4,8 % HDP, dle posledních údajů však činil pouze 2,6 % HDP. Česká republika tak dva roky po sobě plní cíl, který si vytyčila dosáhnout až k roku 2008, totiž snížit deficit veřejných financí pod 3 % HDP.
Přesto existují do budoucna rizika spojená s plněním fiskálních cílů a přetrvávají i některé slabiny. Největší slabinou se dnes zdá být kvalita rozpočtového procesu, kdy správci kapitol buďto nedokáží uspokojivě plánovat a realizovat výdajové politiky nebo systematicky nadhodnocují skutečné rozpočtové potřeby. Dokladem toho je vysoká tvorba rezervních fondů. Čitelnost fiskální politiky je negativně poznamenána nedodržováním rozpočtových pravidel, zejména závaznosti výdajových rámců.
Překračování výdajových rámců způsobuje, že vyšší než plánované příjmy jsou používány na dodatečné výdaje. To může do budoucna komplikovat plnění fiskálních cílů a blokovat využití fiskální politiky jako nástroje ke stabilizaci ekonomiky během hospodářského cyklu. Další slabinou jsou vysoká rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí. Politické reprezentaci se navzdory bohatým analytickým podkladům pro rozhodnutí nepodařilo dosáhnout shody na podobě reformy důchodového systému.
V těchto oblastech se ČR vzdaluje plnění doporučení a výzev Rady. Jejich dodržování, zejména však plnění fiskální strategie, Evropská komise a Rada průběžně vyhodnocují. Strategie snižování fiskálního schodku může být rychlejší než stanovená, ale nesmí být změkčena. Není možné zvyšovat vybrané výdaje nebo snižovat daňové příjmy bez přijetí kompenzujících úsporných opatření. Pokud se Česká republika nebude odchylovat od stanovené trajektorie fiskální konsolidace, nebude mít problémy s přijetím společné měny euro a s přístupem k prostředkům Fondu soudržnosti.
Bod č. 3:
Informace o počtu zbytkových státních podniků a postupu ukončování jejich činnosti
K 31.12.2005 existovalo 35 zbytkových státních podniků v zakladatelské příslušnosti zejména Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a Ministerstva zemědělství. Resorty počítají se snížením počtu těchto podniků na méně než polovinu do konce roku 2007, ale u některých nejsou schopny odhadnout další dobu existence.
Ve zbytkových státních podnicích bylo k tomuto datu zaměstnáno celkem 4 023 zaměstnanců. Tento počet výrazně ovlivňují především zbytkové státní podniky DIAMO s 3057 zaměstnanci, kde se definitivní vypořádání majetku očekává až po roce 2035, Brněnské papírny s 270 zaměstnanci (předpokládaný termín ukončení činnosti je závislý na ukončení restitučního sporu a následného prodeje zbývajícího majetku) a Palivový kombinát Ústí s 335 zaměstnanci (ukončení činnosti po r. 2020). V 19 zbytkových státních podnicích je vykazován pouze 1 zaměstnanec a podnik vykonává pouze činnost spojenou se správou majetku určeného k dosud nevypořádaným restitučním nárokům, případně probíhá privatizace dohledaného majetku.
Hlavními důvody pro pomalé zanikání zbytkových státních podniků tak, jak je charakterizují zakladatelé v poskytnutých informacích, jsou především následující:
- Projednávání soudních sporů v případě restitučních nároků se neúměrně protahují. V některých případech se jedná o letité soudní spory, které dosud nebyly dořešeny.
- Dohledání státního majetku, ke kterému měl právo hospodaření státní podnik před privatizací a který nebyl zahrnut do privatizačního projektu. Především se jedná o sloučené zbytkové státní podniky do jednoho subjektu.
- Dosud neukončené práce na vypracování privatizačního projektu na majetek určený k privatizaci, na dohledaný státní majetek a majetek, který nebude vydán v restituci.
Přes výše uvedené důvody, které brání rychlejšímu ukončování činnosti zbytkových státních podniků, lze konstatovat, že předpoklady jednotlivých resortů se daří naplňovat. V roce 2005 ukončilo svou činnost v r. 2005 devět státních podniků. Zároveň se snížil v r. 2005 počet státních podniků v likvidaci z 265 na 235, v konkurzu z 122 na 105 a ostatních z 32 na 29.