Materiály na jednání vlády 26. dubna 2006
Bod č. 2:
Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2006
Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2006 byla vypracována v souladu s ustanovením § 20 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech, podle kterého Ministerstvo financí průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
V návaznosti na zákonem stanovený termín a způsob předložení byl návrh Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2006 vypracován tak, že výsledky plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu jsou prezentovány na základě údajů o jeho pokladním plnění, tj. podle stavu na účtech státního rozpočtu vedených u ČNB, nikoliv podle sumářů finančních a účetních výkazů kapitol, které jsou zpracovány a předkládány v pozdějších termínech. Informace dále obsahuje komentář o řízení státního dluhu a situační zprávu státní pokladny.
Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku byly Ministerstvem financí zveřejněny na počátku měsíce dubna. Státní rozpočet za toto období hospodařil s přebytkem 15,7 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 235,9 miliardy Kč a výdaje činily 220,2 miliardy Kč.
Bod č. 3:
Stanovisko Ministerstva financí ke kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce 05/19 „Správa daně z přidané hodnoty“
Na základě požadavku předsedy vlády ČR předkládá ministr financí na jednání vlády materiál, který obsahuje stanovisko MF ke zjištěním NKÚ z kontrolní akce, jejímž cílem bylo prověřit postup finančních úřadů při správě DPH po začlenění ČR do jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Kontrola se zaměřila rovněž na využívání elektronického systému VIES, zejména při kontrole uplatňování nároku na osvobození od DPH, a to v období od 1.5.2004 do 30.6.2005.
V rámci kontroly byla největší pozornost NKÚ věnována realizaci mezinárodní administrativní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty na základě Nařízení Rady 1798/2003/ES. Nařízení upravuje různé nástroje administrativní spolupráce, které mohou členské státy EU využít pro kontrolu správného uplatnění DPH u intrakomunitárních transakcí. Těmito nástroji jsou mimo jiné i automatická výměna informací prostřednictvím elektronického systému VIES (VAT Information Exchange System) a výměna informací na žádost. Tyto informace jsou českou daňovou správou využívány pro kontrolu intrakomunitárních transakcí uskutečňovaných českými plátci DPH.
Dle vyjádření NKÚ byla ze strany MF přípravě podmínek pro praktickou implementaci tohoto Nařízení Rady věnována velká pozornost. Útvar příslušný k administrativní spolupráci ČR s ostatními členskými státy EU tzv. CLO („Central Liaison Office“), vytvořený v rámci MF před vstupem do EU, zajistil veškeré nezbytné kroky k realizaci Nařízení na všech úrovních české daňové správy. Ve svém Kontrolním závěru NKÚ neuvádí žádná zjištění, která by bylo možno hodnotit jako závažné systémové či metodické nedostatky kontrolované oblasti. Zjištěné dílčí nedostatky v činnosti FÚ neměly za následek přímé zkrácení daňových příjmů DPH, a rovněž neznamenaly ani vznik konkrétní možnosti daňových úniků v oblasti DPH. Nápravu chybovosti při zavádění údajů ze souhrnných hlášení a daňových přiznání do systému navrhuje NKÚ vyřešit zákonem stanovenou povinností plátců daně podávat souhrnná hlášení a daňová přiznání k DPH prostřednictvím elektronického podání, což Ministerstvo financí plně podporuje.
Bod č. 4:
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce 05/25 „Hospodaření s majetkem státu a finančními prostředky při likvidaci státních podniků“
Vládě je předkládán kontrolní závěr NKÚ z uvedené kontrolní akce spolu se stanovisky Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu k tomuto kontrolnímu závěru. Materiál NKÚ je informativním shrnutím podstatných částí obsahu samostatných kontrolních protokolů, které byly projednány odděleně s jednotlivými kontrolovanými osobami. Obsah každého z protokolů se liší v závislosti na zaměření kontrolní akce u příslušných subjektů, vyplývající z odlišných kompetencí, kterými tyto subjekty v procesu likvidace státních podniků disponují.
Cílem kontroly, která se uskutečnila v období od července do prosince 2005, bylo prověřit postup při likvidaci vybraných státních podniků v působnosti uvedených tří ministerstev. U Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu byla ověřována činnost z titulu funkce zakladatele, tj. zejména úkony související se vstupem podniků do likvidace, jmenování likvidátorů, obsah smluv uzavíraných s likvidátory, sledování a vyhodnocování postupu likvidace.
U Ministerstva financí byl kontrolován postup při udělování souhlasů při jiném způsobu nakládání s majetkem státu než zpeněžením ve veřejné dražbě a postup při evidenci a užití výnosů z likvidace. Postup likvidátorů státních podniků byl kontrolován zejména z toho hlediska, zda úkony směřovaly k rychlému ukončení likvidace a zda byla sledována hospodárnost a účelnost. Kromě jmenovaných tří ministerstev bylo kontrolováno 17 vybraných státních podniků v likvidaci.
Bod č. 8:
Zpráva o cenové kontrole za rok 2005 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR
V souladu s usnesením vlády č. 747 z června 2005 byla zpracována zpráva o cenové kontrole za rok 2005, která bude následně předložena podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Zpráva byla zpracována s využitím informací předložených ostatními cenovými kontrolními orgány. Zde je nutno konstatovat, že spolupráce při předávání informací byla ze strany krajů a obcí dosti těžkopádná a byla poznamenána nedodržováním stanovených termínů. Některé místní orgány své informace nepředložily vůbec.
Materiál shrnuje hodnocení činnosti rozhodujících cenových kontrolních orgánů (finančních ředitelství, Státní energetické inspekce, Českého telekomunikačního úřadu, Celního úřadu Kolín) i krajů, mezi kterými rozhodující roli hraje hlavní město Praha. Jmenované instituce v roce 2005 provedly na 3700 kontrol, při kterých uložily pokuty v celkové výši téměř 28 miliónů Kč.
Bod č. 10:
Návrh na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o vypořádání závazku Irácké republiky vůči České republice
ČR má ve vztahu k Iráku pohledávky, které vyplývají z mezivládních dohod z období let 1972 až 1986. Tyto dohody se týkaly ekonomické a technické spolupráce, dodávek speciálního materiálu a dlouhodobé obchodní spolupráce. Salda účtů měla být původně likvidována dovozem ropy, iráckého zboží nerostného původu, nebo – po dohodě obou stran – ve volné měně.
V důsledku irácko-íránského konfliktu v letech 1980 – 1988 se Irák dostal do finančních potíží a veškerá spolupráce s Irákem byla přerušena v roce 1990 v důsledku napadení a okupace Kuvajtu Irákem a následného uplatňování sankcí vyplývajících z rezolucí Rady bezpečnosti OSN. K počátku roku 1993 byly všechny pohledávky rozděleny mezi nově vznikající Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru 2 : 1.
V říjnu 2005 byl ukončen proces rekonciliace dokumentů a Iráckou stranou byla odsouhlasena a potvrzena výše pohledávek ČR za Irákem ve výši 285,5 miliónu amerických dolarů. Podle navrhované Dohody, která byla sjednána v lednu letošního roku, má být při respektování podmínek rozhodnutí Pařížského klubu věřitelů Iráku odpuštěno 80 procent dluhu. Splácení zbývající části má být rozloženo do 23 let s odkladem splácení na 6 let. Podle platné metodiky Výboru OECD pro rozvojovou pomoc bude možné odpuštění části pohledávky vzniklé ze smluv na dodávky materiálu civilního charakteru vykázat jako oficiální rozvojovou pomoc ze strany ČR.
Bod č. 13:
Členský příspěvek České republiky v mezinárodní organizaci daňových správ IOTA (Intra-European Organisation of Tax Administrations)
Vládě ČR je v souladu s rozpočtovými pravidly předkládán návrh na uvolnění rozpočtových prostředků na úhradu členského příspěvku v mezinárodní organizaci IOTA.
IOTA je Evropskou organizací daňových správ, která byla založena v říjnu roku 1996 sedmi daňovými správami evropských zemí, mezi nimiž byla i Česká republika. Posláním této organizace je zajištění spolupráce mezi daňovými správami v Evropě a podpora jejich rozvoje. Dnes jsou členem této organizace daňové správy 32 zemí: Albánie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Makedonie, Moldávie, Německo, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Island, Nizozemí, Norsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina a USA.
Česká republika se jako volený člen Výkonného výboru, což je řídicí orgán organizace v době mezi Valnými shromážděními, podílí nejen na rozhodnutích, která se vztahují k běžnému chodu organizace, ale také na strategických rozhodnutích, majících dopad na činnost organizace v následujících letech.
Bod č. 16:
Rozhodnutí o privatizaci podle § 10, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (materiál č. 217)
Podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace, upravuje zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších doplňků a změn. Podkladem pro tyto převody (privatizaci) je návrh rozhodnutí o privatizaci, který určuje jejich rozsah, způsob a podmínky.
Rozhodnutí o privatizaci majetku metodou přímého prodeje (mimo veřejnou dražbu nebo veřejnou soutěž) vydává vláda na návrh Ministerstva financí. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit. Pouze vláda pak může změnit tato rozhodnutí v případech, kdy po vydání rozhodnutí o privatizaci vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání původního rozhodnutí.
V souladu s těmito zásadami, které jsou přesně definovány v § 10, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán vládě k projednání materiál Ministerstva financí č. 217.
Návrh usnesení vlády k materiálu, který zahrnuje na pět desítek případů, je rozdělen do těchto částí:
- část I - doporučuje vládě změnit dřívější rozhodnutí o privatizaci v části nabyvatele,
- část II - doporučuje vládě vydat rozhodnutí o privatizaci, která jsou v příloze č. II zařazena do
- části A) - přímé prodeje za kupní cenu ve výši účetní hodnoty ke dni prodeje
- části C) – přímý prodej akcií.
Bod č. 22:
Informace o poskytnutých předsunutých platbách na zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění v 1. pololetí 2006
Tato informace je předkládána v zájmu plné informovanosti členů vlády ČR o situaci ve financování zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění.
V případě sezónních výkyvů je ministr financí zmocněn podle zákona č. 592/1992 , o všeobecném zdravotním pojištění změnit frekvenci a výši plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového roku na základě žádosti správce zvláštního účtu, který zřizuje VZP ČR.
V roce 2006 byla rozhodnutím ministra financí ze dne 12. ledna 2006 uvolněna na předsunutou platbu částka 3 miliardy Kč. Tato částka byla spolu s řádnou platbou státu za „státní pojištěnce“ na měsíc únor ve zkrácené lhůtě přerozdělena do systému veřejného zdravotního pojištění, přičemž VZP se podílela na této platbě 2,1 miliardy Kč.
O druhé předsunuté platbě ve výši 2,5 miliardy Kč rozhodl ministr financí dne 18. dubna 2006. O celkovou částku první i druhé předsunuté platby bude řádná platba státu snížena ve druhém pololetí roku, a to postupně v jednotlivých měsících.