Materiály na jednání vlády 19. dubna 2010

Bod č. 4:
Návrh základních tezí sjednocení (harmonizace) základů daně z příjmů fyzických osob s vyměřovacími základy pro veřejné (tj. sociální a zdravotní) pojištění

Ministerstvo financí předkládá materiál, který vychází z usnesení vlády č. 1595/2008, kterým byl do plánu nelegislativních úkolů zařazen bod týkající se sjednocení (harmonizace) základu daně z příjmů fyzických osob s vyměřovacími základy pro sociální pojištění tj. veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zahrnující důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění.

Systémy daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění existují vedle sebe a všechny tři mají podobné dopady na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. I když v minulosti byla učiněna řada kroků k jejich sblížení, stále vykazují řadu odlišných prvků a to jak v definici základů, z nichž se jednotlivé odvody vypočítávají, tak zejména v definici osob, které jsou povinny je platit. Všechny tři druhy odvodů mají dostatečný počet podobných rysů, aby bylo legitimní uvažovat o mnohem užší harmonizaci jejich základů než dosud.

Materiál shrnuje základní principy, kterými by se měly práce na uvedeném úkolu řídit a naznačuje možná řešení. Primárním cílem je snížení administrativních nákladů, a to přímých u správců těchto odvodů i nepřímých u poplatníků a plátců, dále pak snížení složitosti stávajícího systému a zvýšení jeho srozumitelnosti pro všechny subjekty. Harmonizace povede ke sjednocení vymezení osoby poplatníka a základu pro vyměření a rozhodného období. Lze však očekávat, že nebude možno dosáhnout plného sjednocení. Vzhledem k tomu, že se nejedná o ucelený návrh, neobsahuje ani kvantifikaci dopadů. Jako hlavní teze je však zmíněno, že cílem materiálu není změna výnosů daní ani pojistného a že případné změny základu by byly kompenzovány změnami sazeb.

Bod č. 6:
Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice (2010)

Ministerstvo financí předkládá vládě materiál, který člení aktivity vyvíjené v souvislosti s plněním Národního plánu zavedení eura v ČR na úkoly již zpracované a dále na prioritní úkoly ke zpracování v letošním roce. Jako hlavní splněné úkoly předkládaný materiál uvádí zpracování metodických textů „Komunikační strategie k zavedení eura v České republice“ a „Adaptace ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy na zavedení eura“.

Jako prioritní činnosti Národní koordinační skupiny pro zavedení eura na rok 2010 jsou představeny následující aktivity:

• pokračování v pracích souvisejících s metodikou adaptace státní správy na zavedení eura,
• pokračování v přípravných pracích na koncepci komunikační kampaně,
• zahájení prací na metodické příručce pro územní samosprávné celky a
• zahájení třístranného twinning projektu mezi francouzskou vládní agenturou Adetef, Ministerstvem financí ČR a Národní bankou Slovenska

Národní koordinační skupina pro zavedení eura, která aktualizaci Národního plánu ve formě Zprávy o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR vládě předložila, je přesvědčena, že řadu aktivit souvisejících s přípravami na zavedení eura lze provádět s předstihem bez stanoveného data zavedení eura, což usnadní budoucí přechod české ekonomiky na společnou evropskou měnu. Důležitou součástí materiálu jsou také aktualizované matice úkolů Národního plánu podle jednotlivých pracovních skupin.

Bod č. 13:
Vyhodnocení čerpání finančních prostředků vyčleněných na předsednictví České republiky v Radě EU za období 2007-2009

Ministerstvo financí předkládá vládě materiál, který analyzuje čerpání prostředků vyčleněných na přípravu a realizaci předsednictví České republiky v Radě EU.

Pro průběh a realizaci Předsednictví České republiky v Radě EU bylo během tříletého období 2007 - 2009 vyčerpáno celkem 3 430 490 tis. Kč (tj. cca 91% prostředků, které byly pro tyto účely celkem vyčleněny), přičemž nejvíce finančních prostředků, ve výši 2 129 863 tis. Kč, bylo vyčerpáno v době výkonu českého předsednictví v roce 2009. Během přípravy předsednictví v roce 2008 bylo vyčerpáno 1 013 804 tis. Kč a v roce 2007 čerpání činilo 286 823 tis. Kč.

Jako základ pro případné mezinárodní srovnání lze využít částku, která byla využita mimo běžné rozpočty resortů ze Všeobecné pokladní správy ve výši 2 081 902 tis. Kč, ovšem vzhledem k tomu, že každý stát vykazuje výdaje na předsednictví v jiné formě a do celkových výdajů započítává různé položky, bylo by srovnání značně problematické a poměrně nevypovídající.

Částka, která byla celkově ve státním rozpočtu pro roky 2007 – 2009 pro potřeby předsednictví vyčleněna, představovala 3 751 629 tis. Kč, z toho 2 081 902 tis. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa, zbylou část prostředků ve výši 1 669 727 tis. Kč vyčlenily jednotlivé centrální úřady v rámci limitu výdajů svých kapitol. Prostředky na předsednictví byly rozpočtovány v rámci střednědobého výhledu státního rozpočtu a v souvislosti s předsednictvím nedošlo k navýšení státního rozpočtu.

Ve vyčerpaných prostředcích jsou zahrnuty jak výdaje centrální koordinace předsednictví, tak i výdaje všech centrálních úřadů státní správy. Jedná se o výdaje na organizační zajištění akcí Rady EU všech úrovní v České republice, výdaje na jejich bezpečnostní zajištění, dále výdaje na dočasné personální posílení státní správy, na rozšíření působnosti Stálého zastoupení v Bruselu v souvislosti s předsednictvím, na zasedání Evropské rady konaná v Bruselu, zvýšené výdaje centrálních úřadů na cestovné, výdaje na kulturní a další doprovodné akce předsednictví a v době před předsednictvím rovněž výdaje na vzdělávání úředníků. Součástí předsednické role bylo nejen řízení zasedání v orgánech Rady EU v České republice a v Bruselu, ale i zastupování Rady EU u mezinárodních organizací a v Evropském parlamentu, s čímž byly rovněž spojeny finanční nároky. 

Během předsednictví se v České republice uskutečnilo celkem 336 zasedání, z toho 4 zasedání na nejvyšší úrovni (setkání hlav států a vlád EU a dalších zemí), 14 neformálních Rad ministrů v Praze i v regionech a 318 ostatních zasedání, z nichž některé se konaly rovněž na úrovni ministrů. V ČR i v dalších zemích po celém světě se při příležitosti předsednictví konaly stovky kulturních akcí.

V souvislosti se zajištěním předsednictví bylo vládou schváleno dočasné navýšení státní správy celkem o 366 funkčních míst, z nichž 359 bylo skutečně obsazeno. Pro rok 2007 vláda schválila mimořádné navýšení o 125 funkčních míst, pro rok 2008 pak o dalších 241 míst. Pro rok 2009 již žádné navyšování nebylo schváleno, naopak schválené stavy se během druhé poloviny roku 2009 postupně snižovaly, přičemž všechna funkční místa vytvořená v souvislosti s předsednictvím byla nejpozději ke konci roku 2009 zrušena.

Bod č. 19:
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009

V souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech předkládá Ministerstvo financí vládě návrh státního závěrečného účtu za rok 2009. Předkládaný návrh obsahuje především údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. V samostatných sešitech je uveden přehled o ekonomickém vývoji České republiky včetně vývoje souhrnu veřejných rozpočtů a vládního dluhu, souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech a o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu. Dále je uvedena i podrobnější zpráva o řízení státního dluhu a informace o postupu privatizace a o stavu použití prostředků vedených na zvláštních účtech tak, jak ukládá § 8 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2009 schodkem 192,4 mld. Kč.

Bod č. 20:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu

Ministerstvo financí připravilo návrh zákona, jehož cílem je odstranit nekompatibilitu stávající úpravy financování činnosti finančního arbitra s právem Evropské unie. V současné době náklady na plat a administrativní zajištění výkonu činnosti úřadu finančního arbitra nese Česká národní banka, což je v rozporu s požadavky Evropské unie na zákaz měnového financování a zajištění nezávislosti národních centrálních bank. Opakovaná kritika stávajícího českého modelu se objevuje např. v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky za období 2006-2008.

Předkládaným zákonem se zřizuje Kancelář finančního arbitra, která bude organizační složkou státu a tedy financována ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. Takto zvolená úprava vychází z předpokladu, že je primárně povinností státu zajistit chod instituce mimosoudního řešení sporů v souladu s principy politiky ochrany spotřebitele na finančním trhu, která vyplývá z relevantních směrnic ES.

Bod č. 25:
Informace pro vládu o veřejných zakázkách k rozvoji informačních systémů české daňové správy v roce 2010 dle Usnesení vlády č. 158 ze dne 22. února 2010

Ministerstvo financí předkládá vládě Informaci o přehledu veřejných zakázek k rozvoji informačních systémů české daňové správy v roce 2010. Tyto systémy jsou využívány 15 tisíci pracovníky české daňové správy a jsou provozovány na všech finančních úřadech, finančních ředitelstvích a na Ministerstvu financí. Jedná se o poskytnutí systémové podpory na Ústředním finančním a daňovém ředitelství a územních finančních orgánech, úpravy v informačním systému AVISME  pro oblast podvojného účetnictví a druhou fázi realizace napojení spisové služby daňového informačního systému na informační systém datových schránek.

Pro informaci

Bod č. 1:
Finanční vypořádání nástrojů Phare/Transition Facility s Evropskou komisí v roce 2009

Pro informaci členů vlády je předložen materiál s informacemi o výši prostředků vrácených Evropské komisi z programů Phare a Transition Facility v roce 2009. V dokumentu je popsán proces příjímání finanční pomoci poskytované České republice Evropskou unií z předvstupního nástroje Phare a povstupního nástroje Transition Facility. V průběhu roku 2009 bylo Evropské komisi vráceno celkem 1 763 736,24 EUR, což představuje pouze 1,03 % z celkově alokovaných prostředků na dané programy Phare ve výši 171 683 285,00 EUR. Z celkově vrácené částky představuje 1 664 876,32 EUR vratku nesrovnalostí a 98 859,92 EUR nevyčerpané prostředky a úroky náležící Evropské komisi.