Materiály na jednání vlády 18. dubna 2012
Bod č. 2:
Návrh zákona o provozování sázkových her a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provozování sázkových her
V souladu s usnesením Vlády České republiky ze dne 26. ledna 2011 připravilo Ministerstvo financí návrh nového zákona o provozování sázkových her. Nové zpoplatnění provozovatelů loterií a jiných podobných her zavádí již od 1. ledna 2012 zákon č. 458/2011 Sb. v podobě tzv. odvodu z loterií a jiných podobných her, který je konstruován de facto jako zvláštní loterní daň. Návrh předkládaného zákona o provozování sázkových her vychází ze shodné konstrukce jako zákon č. 458/2011 Sb., pouze tuto platbu označuje již jako daň ze sázkových her.
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách je 21 let starý právní předpis a přestože byl několikrát novelizován, neodpovídá již plně vývoji a současným potřebám loterního trhu. Nová právní úprava vychází zejména z těchto hlavních principů:
Zahraniční majetková účast je možná u všech druhů sázkových her. V tomto směru se nová právní úprava přibližuje základním principům a zásadám evropského práva. Zákon nicméně nadále trvá na sídle provozovatele v České republice.
Nově se stanovuje působnost orgánů v oblasti sázkových her. V rámci struktury finančních orgánů bude povolení vydávat Specializovaný finanční úřad s celostátní působností, jehož detašovaná pracoviště budou zároveň působit jako orgány správního dozoru.
Právní úprava dělí sázkové hry na povolované a ohlašované. K povolovaným sázkovým hrám náleží většina stávajících druhů loterií a jiných podobných her, včetně turnajů v karetních hrách. Nově se zavádí široká kategorie tzv. her provozovaných prostřednictvím technických herních zařízení obsluhovaných přímo účastníkem sázkové hry. Tato kategorie, která zahrnuje všechny sázkové hry provozované na technických herních zařízeních, které se dnes vyskytují na trhu, je koncipována s ohledem na možný budoucí vývoj herní techniky co možno nejvíce obecně. K provozování povolovaných her bude zapotřebí projít dvojím režimem povolovacího řízení, a to povolením základním, které bude mít celostátní platnost pro konkrétní druh hry a bude vydáváno na dobu 3 let a povolení k umístění hry, jehož platnost bude omezena na konkrétní herní prostor. Zákon vychází z principu technické neutrality.
Navržená právní úprava reflektuje technologický vývoj a rozmach komunikačních kanálů a umožňuje provozovat kursové sázky pomocí sítě internet.
Ohlašované hry, tj. spotřebitelské sázkové hry a tomboly, u nichž úhrnná výše výher činí více než 100 000 Kč, budou spadat pod režim ohlašování Specializovanému finančnímu úřadu.
Obce budou oprávněny regulovat na svém území obecně závaznými vyhláškami hry provozované prostřednictvím technických herních zařízení obsluhovaných přímo účastníkem hry, kasinové hry, hru bingo a tzv. turnaje v karetních hrách malého rozsahu. V souladu s prohlášením vlády České republiky a v návaznosti na novelu zákona o daních z příjmů, která ruší osvobození od daně z příjmů právnických osob z provozování loterií a jiných podobných her, řeší nový zákon zcela nově „zpoplatnění“ provozovatelů sázkových her. Dosavadní druhy poplatků a odvodů hrazené podle stávajícího loterního zákona budou nahrazeny daní ze sázkových her. Sazba daně u jednotlivých sázkových her je navržena ve výši 20% z částky, o kterou úhrn všech vkladů v jednotlivých sázkových hrách převyšuje úhrn vyplacených výher. V případě her provozovaných prostřednictvím technických herních zařízení obsluhovaných přímo účastníkem hry bude navíc z jednotlivého technického zařízení hrazena částka 55 Kč denně. Daň ze sázkových her bude příjmem státního rozpočtu a rozpočtu obcí; v případě sázkových her provozovaných na technických herních zařízeních obsluhovaných přímo účastníkem hry, půjde do rozpočtu obcí 80 % odvedené daně, v případě ostatních sázkových her 30%.
Bod č. 3:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se změnou podmínek stavebního spoření
Ministerstvo financí předložilo k projednání vládě návrh na změnu právní úpravy stávajících podmínek poskytování státní podpory podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Současně jsou navrženy také navazující změny v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v zákoně č. 120/2001 Sb., exekuční řád a v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
První navrhovanou koncepční změnou je zavedení účelového vázání státní podpory stavebního spoření, a to na bytové potřeby. Zavedení tohoto opatření je reakcí na kritiku současného stavu, kdy stavební spoření představuje pro většinu účastníků výhodný spořící produkt podporovaný státem, ovšem prostředky poskytnuté státem nejsou ve všech případech využívány na podporovaný účel. Navrhuje se, aby účelovost na bytové potřeby, které jsou definovány v ustanovení § 6 zákona o stavebním spoření, byla zavedena na částky připsané státní podpory, na které vznikne nárok po nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. po 1. lednu 2014) u všech smluv, tedy jak uzavřených po datu účinnosti novely, tak i smluv uzavřených před datem účinnosti novely. Jako alternativa k využití státní podpory na financování bytových potřeb je navržena možnost převést celou uspořenou částku účastníka a připsané zálohy státní podpory do III. penzijního pilíře.
Druhá koncepční změna spočívá v rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky. Cílem je posílení konkurenčního prostředí, neboť stavební spoření budou moci nabízet také univerzální banky bez nutnosti zakládat novou specializovanou instituci – stavební spořitelnu. Od této úpravy lze očekávat také posílení stability sektoru stavebního spoření, neboť dojde k diverzifikaci na straně poskytovatelů. Z důvodu potřeby adaptace trhu na tuto koncepční změnu bude univerzálním bankám umožněno získat povolení k poskytování stavebního spoření nejdříve k 1. lednu 2015. Naopak stavebním spořitelnám bude od počátku roku 2014 umožněno transformovat se na univerzální banku, pokud se k takovému kroku rozhodnou.
Předložený návrh dále odstraňuje některé nedokonalosti zákona o stavebním spoření, které v současné době komplikují řádný výkon státní kontroly nad dodržováním podmínek pro čerpání prostředků státního rozpočtu v podobě státní podpory. Zpřesňuje se rozsah údajů poskytovaných informačním systémem evidence obyvatel a zavádí se efektivní nástroje pro vynucování plnění povinnosti v zákonem stanovené lhůtě vrátit státní podporu v případech, kdy účastníkovi nárok na státní podporu nevznikl nebo v průběhu trvání stavebního spoření zanikl.
Bod č. 19:
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011
V souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech předkládá Ministerstvo financí vládě návrh státního závěrečného účtu za rok 2011. Předkládaný návrh obsahuje především údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. V samostatných sešitech je uveden přehled o ekonomickém vývoji České republiky včetně vývoje souhrnu veřejných rozpočtů a vládního dluhu, souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech a o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu. Dále je uvedena podrobnější zpráva o řízení státního dluhu a informace o postupu privatizace a o stavu použití prostředků vedených na zvláštních účtech tak, jak ukládá § 8 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku. Cíl celkového salda vládního sektoru v poměru k HDP byl splněn s velkou rezervou. Vlivem potíží při čerpání z evropských fondů a dalších mimořádných vlivů (o 5 mld. vyšší odvod do rozpočtu EU na základě vyššího přepočteného HDP podle ČSÚ) dosáhl schodek státního rozpočtu, přes pozitivní vývoj jeho národní části, v hotovostní metodice 142,8 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu bez vlivu prostředků z Evropské unie se odhaduje na cca 130 mld. Kč.