Materiály na jednání vlády dne 7. května 2024

Bod č. 2 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí předkládá novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů. Novela sjednocuje hlavní funkční principy, podle kterých jsou sdílené daně přerozdělovány mezi kraje, se zavedenými principy jejich přerozdělování mezi obce. Dílčí podíly jednotlivých krajů budou vypočítávány na základě kritérií a vah daných zákonem a každoročně aktualizovaných vyhláškou Ministerstva financí.

Celkový dopad na státní rozpočet rozložený mezi roky 2025-2027 činí celkem 11,2 mld. Kč. Novela zákona také akceptuje zvýšení podílu krajů z daňových výnosů ze stávajících 9,78 % na 10,26 % ze sdílených daní a jejich dislokaci dle nových kritérií. Pro hl. m. Prahu bude nastaven dodatečný podíl na sdílených daních ve výši 0,1 %.

Bod č. 3 - Návrh zákona o Národní rozvojové bance

Ministerstvo financí předkládá návrh zákona, který umožní Národní rozvojové bance (NRB) vydávat dluhopisy, které budou v případě předchozího souhlasu MF a délce splatnosti vyšší než 1 rok kryty státní zárukou. To bance usnadní přístup k cizím zdrojům kapitálu pro její rozvojovou činnost. Část peněžních prostředků bude NRB nově vést na účtech Státní pokladny v ČNB do doby jejich použití v konkrétních programech, čímž pomůže ke snížení nákladů na správu a řízení státního dluhu. 

Ministerstvo financí předkládá návrh zákona o Národní rozvojové bance a doprovodný zákon s navrhovanou účinností od 1. ledna 2025 také z toho důvodu, že se na evropské úrovni podařilo vyjednat zařazení NRB na seznam speciálních úvěrových institucí ve směrnici o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, na kterém figuruje většina národních rozvojových bank států EU včetně například německé KFW.

Bod č. 4 - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance

Ministerstvo financí předkládá doprovodný zákon, díky kterému stát získá možnost budoucí vlastnické integrace NRB s Českou exportní bankou (ČEB). Doprovodný zákon obsahuje mimo jiné novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ta představuje nezbytný krok pro budoucí integraci státem ovládaných bank, jejímž cílem je struktura s NRB jako mateřskou bankou a ČEB jako její dceřinou společností. Dosavadní podoba zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou tento krok neumožňovala. Vlastnická integrace obou bank posílí jejich společnou finanční kapacitu na konsolidované úrovni a celkově tak zefektivní systém státní podpory rozvoje a exportu.

Bod č. 12 - Změna příslušnosti hospodařit s akciemi společnosti ČEZ, a. s., se kterými je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Ministerstvo financí předkládá návrh nakládání s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti. Konkrétně se jedná o změnu příslušnosti hospodařit s 1040 ks akcií společnosti ČEZ, a. s. z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve prospěch Ministerstva financí.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí zajišťuje výkon akcionářských práv státu ve společnosti ČEZ, je vhodné soustředit všechny akcie ve vlastnictví státu v příslušnosti hospodařit právě tohoto ministerstva, k čemuž směřuje i navrhované usnesení vlády.