Materiály na jednání vlády dne 25. září 2017
Bod č. 2:
Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 a návrh usnesení vlády České republiky k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 a k návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020
Ministerstvo financí předkládá vládě k projednání Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 a návrh usnesení vlády České republiky k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 a k návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020.
Příjmy státního rozpočtu v roce 2018 jsou navrženy v objemu 1 302,3 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu by v roce 2018 měly dosáhnout 1 352,3 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu na rok 2018 je navržen ve výši 50 mld. Kč. V návrhu státního rozpočtu na rok 2018 je obsaženo zapojení příjmů z rozpočtu Evropské unie a z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Finančního mechanismu Norska, Programu švýcarsko – české spolupráce, případně jiného finančního mechanismu v celkové výši 70,2 mld. Kč na financování společných programů.
Pro informaci:
Bod č. 3
Informace ministra financí o postupech Finanční správy České republiky ve věci zajišťovacích příkazů a tzv. korunových dluhopisů
Ministerstvo financí předkládá vládě informaci ministra financí, která shrnuje závěry analýzy Generálního finančního ředitelství týkající se prověření postupů Finanční správy ve vztahu k uplatňování zajišťovacích příkazů a průběžný stav kontrolní činnosti Finanční správy ve věci tzv. korunových dluhopisů.
Bod č. 4.:
Informace o monitoringu hospodaření obcí za rok 2016
Ministerstvo financí předkládá Informaci o monitoringu hospodaření obcí za rok 2016. Hlavní pozornost je zaměřena na dva monitorující ukazatele – ukazatel celkové likvidity (udává podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků) a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (úroveň zadluženosti). Materiál se rovněž věnuje popisu hospodářské situace obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot obou monitorujících ukazatelů.
Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2016 vyplývá, že se obcím dařilo udržovat stabilní hospodaření a zlepšovat pozici jejich likvidity (také díky růstu daňových příjmů). Stejně jako v minulých letech lze konstatovat, že většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné.