Materiály na jednání vlády dne 3. července 2024
Bod č. 2 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Úpravy zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vychází ze zkušeností získaných během 20tiletého fungování ÚZSVM.
Zákon mj. upřednostňuje fakultativní zastupování organizačních složek státu Úřadem v řízeních namísto výlučného jednání ÚZSVM (cílem je maximálně využít zkušenosti a znalosti zaměstnanců příslušné organizační složky státu). Zákon dále rozšiřuje okruh subjektů, které může ÚZSVM v řízeních zastupovat, o státní organizace, na které se vztahuje působnost zákona o majetku ČR, a ve vybraných případech také o kraje.
Bod č. 3 - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa
Důvodem předložení návrhu zákona je povinnost implementovat do českého právního řádu evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (angl. European Single Access Point - ESAP).
Návrhem zákona se novelizuje zákon o České národní bance, zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů a zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Účinnost zákona se navrhuje stanovit na 10. červenec 2026.
Na evropské úrovni dochází ke zřízení ESAP, jehož cílem je integrovat kapitálové trhy napříč EU, konkrétněji zpřístupnit financování evropským společnostem, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je i roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností.
ESAP bude zřízen Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a bude shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. ESAP má být spuštěn do 42 měsíců po dni účinnosti nařízení ESAP, tj. 10. července 2027.
Bod č. 7 - Stanovisko Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/01 „Peněžní prostředky státu určené na odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací“
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí. Kontrolovaným obdobím byly roky 2018 až 2022. Předmětem kontroly NKÚ bylo u MF ověření účinnosti opatření přijatých k odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací, zajištění peněžních prostředků na jejich odstraňování, postup při stanovování priorit pro zadávání veřejných zakázek, postup při řešení navyšování garancí, zajištění kontroly a soulad postupu MF podle zásad hospodárnosti, a to jak na úrovni systému, tak u vzorku dvou lokalit vybraných ke kontrole – laguny po bývalé chemičce Ostramo a Koksovny Jan Šverma.
Kontrolovaný objem na úrovni systému činil 4 577 mil. Kč, kontrolovaný objem vzorku pak 900 mil. Kč.
Bod č. 8 - Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 22/23 Správa DPH se zaměřením na oblast nadměrných odpočtů
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj a Finanční úřad pro Kraj Vysočina. Kontrolováno bylo období let 2019-2022 a v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující.
Předmětem kontroly NKÚ bylo prověřit, zda GFŘ a FÚ nastavily postupy při správě DPH se zaměřením na nadměrné odpočty v souladu s právními předpisy a zda MF, GFŘ a FÚ postupovaly v oblasti správy DPH se zaměřením na nadměrné odpočty v souladu s právními předpisy.
Bod č. 10 – Metodický pokyn finančních toků pro Program švýcarsko-české spolupráce
Metodický pokyn finančních toků pro Program švýcarsko-české spolupráce je základním pilířem pro implementaci Druhého švýcarského příspěvku v České republice. Na realizaci se budou přímo podílet Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Metodický pokyn obsahuje závazné postupy pro subjekty implementační struktury, v jejichž kompetenci bude realizace čtyř předem definovaných programů. Metodický pokyn počítá s využíváním systému předfinancování prostředků ze státního rozpočtu s možností výběru ex-ante nebo ex-post platby.
Druhý švýcarský příspěvek (tzv. Second Swiss Contribution) je grant Švýcarska pro členské státy EU, které vstoupily do EU v roce 2004 a později. V současnosti se jedná o 13 států včetně ČR. Rámcová dohoda mezi ČR a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Druhého švýcarského příspěvku vybraným členským státům EU na snížení hospodářských a sociálních rozdílů byla podepsaná 29. června 2023. Česká republika může čerpat 76,9 mil. CHF (cca 1,845 mld. Kč při použití kurzu 24,0 Kč/CHF).
Bod č. 7 - Informace Ministerstva financí o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 22/07 Peněžní prostředky státu určené na kompenzační bonus v souvislosti s opatřeními ke zmírnění důsledků pandemie onemocnění covid-19.
Kontrolovanými subjekty byly Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství, Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Finanční úřad pro Olomoucký kraj a Finanční úřad pro Plzeňský kraj.
Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda byly v kontrolovaném období let 2020-2022 účelně vynaloženy peněžní prostředky určené na kompenzační bonus v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 a v souladu s právními předpisy a zda kontrolní systém Finanční správy ČR vedl k čerpání bonusu v souladu s právními předpisy.