Materiály na jednání vlády 05. listopadu 2003
Bod č. 1:
Návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Návrh zákona je plně slučitelný s legislativou Evropské unie, která upravuje problematiku kapitálového trhu. Jde například o kapitálovou přiměřenost investičních podniků nebo způsob kótování na burze cenných papírů.
Předkládaný návrh zákona se zabývá úpravou investičních služeb včetně jednotné licence, investičních zprostředkovatelů, vypořádacích systémů, ochrany kapitálového trhu a investorů a úpravou veřejné nabídky cenných papírů. Působnost burzovního rozhodčího soudu se tímto návrhem rozšiřuje na rozhodování všech sporů s investičními nástroji, sporů z podnikání na kapitálovém trhu, na peněžním trhu, na pojišťovacím trhu a na trhu penzijního připojištění. Návrh zákona se dále zabývá evidencí investičních nástrojů a zavádí pojem centrálního depozitáře, který vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Nový centrální depozitář bude mít právní subjektivitu akciové společnosti a bude ze zákona zároveň vypořádacím systémem.
Zákon byl vypracován ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry, České národní banky a vybranými subjekty kapitálového trhu. Návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu, návrh zákona o kolektivním investování a návrh zákona o dluhopisech byly vypracovány ve vzájemné provázanosti a tvoří ucelený systém. Předpokládaná účinnost zákonů je datum vstupu ČR do EU, tedy 1.5.2004.
Bod č. 2:
Návrh zákona o kolektivním investování
Návrh zákona o kolektivním investování je předkládán spolu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a zákonem o dluhopisech. V předkládaném návrhu zákona je zachována terminologie dosud platného zákona o investičních společnostech a investičních fondech, co se týče investičních společností a investičních fondů. Pro harmonizaci zákona s právem ES není totiž nutné tuto terminologii měnit.
Součástí materiálu jsou návrhy vyhlášek Ministerstva financí, které stanovují minimální náležitosti statutu, způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu a způsob zpřístupnění vybraných údajů centrálním depozitářem. Další vyhlášky týkající se např. sledování míry rizika spojeného s investováním nebo informační povinnosti subjektů kolektivního investování připravuje Komise pro cenné papíry.
Bod č. 3:
Návrh zákona o dluhopisech
Dluhopisy jsou jedním z hlavních finančních nástrojů, se kterými se obchoduje na finančním trhu a jsou i jedním z hlavních podkladových aktiv finančních derivátů. V českém právním řádu je problematika dluhopisů upravena zákonem o dluhopisech z roku 1990. Jedná se o nejstarší zákon z oblasti finančních trhů, který byl opakovaně novelizován.
Zásadní změna je navrhována u komunálních dluhopisů, kde se k jejich vydání vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. Hypotéční zástavní listy smí vydávat pouze banky se sídlem na území České republiky. Zahraniční banky nemohou HZL vydávat, protože zahraniční banka se v případě svého bankrotu řídí svým domácím právem, které by konkursnímu správci neumožnilo zvýhodnit věřitele z řad cizích držitelů HZL.
Bod č. 4:
Návrh zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech mění některé další zákony
Návrh tohoto zákona byl vypracován z toho důvodu, že přijetím výše uvedených zákonů by došlo k obsahovému, formálnímu nebo terminologickému nesouladu mezi novými zákony a množstvím platných zákonů.
Bod č. 7:
Návrh zákona o Celní správě České republiky a o změně dalších zákonů
V důsledku vstupu České republiky do Evropských společenství dojde i ke změnám v organizační struktuře celních orgánů, jakož i ke změnám v jejich věcné a územní působnosti. V souvislosti s transformací celní správy po přijetí České republiky do Evropské unie a s přihlédnutím ke snižování počtu zaměstnanců ve veřejné správě v rámci reformy veřejných rozpočtů, dojde v celní správě ke snížení počtu míst o 2 344 do 31. 12. 2005. Snižování počtu zaměstnanců bude časově rozloženo do období let 2004 a 2005 v závislosti na potřebách transformace celní správy. K 1.7. 2004 by mělo být převedeno k nově vznikající finanční policii 255 zaměstnanců celní správy, ještě v průběhu roku 2004 pak 140 zaměstnanců k Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Při realizaci těchto převodů dojde ve státní správě k faktickému snížení o 1 949 zaměstnanců.
Z návrhu zákona dále vyplývá změna postavení Generálního ředitelství cel. To by již nemělo být součástí Ministerstva financí, ale výkonným celním orgánem a správním úřadem pro výkon celnictví s celostátní územní působností. Ústředním správním úřadem pro oblast daní a cel zůstane, tak jako doposud, Ministerstvo financí. V rámci vstupu do EU, a tím ke snížení pracovního zatížení celníků, a zároveň zefektivnění výkonu celní správy, návrh dále předpokládá snížení počtu celních úřadů z dosavadních 91 na 54 s tím, že zároveň dojde i ke změně v jejich územní působnosti. Věcná působnost celní správy bude dále tímto zákonem rozšířena zejména o zabezpečení sběru údajů a informací o intrakomunitárním obchodu. Kromě toho návrh zákona o spotřebních daních počítá s tím, že do věcné působnosti celního úřadu bude náležet komplexní správa spotřebních daní (nikoliv tedy pouze správa spotřebních daní při dovozu zboží a v oblasti tabákových výrobků, jako je tomu v současné době).
Účinnost tohoto zákona se předpokládá dnem přistoupení České republiky do Evropské unie, tj. 1. 5. 2004.
Bod č. 8:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
Návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky plně vychází z vládou projednaného materiálu "Dopady vstupu České republiky do Evropských společenství", ke kterému bylo přijato usnesení č. 653/2002. Obsahem tohoto usnesení je mimo jiné úkol pro ministra financí projednat s dotčenými rezorty možnosti převzetí některých kompetencí nebo využití personálních zdrojů celních orgánů po vstupu do Evropských společenství.
Ministerstvo financí vycházelo při přípravě návrhu z pojetí celní správy obvyklého v zemích Evropských společenství, kde celní orgány zabezpečují "tradiční" úkoly spojené s dovozem a vývozem zboží, ke kterým nepochybně patří zajišťování příjmů výběrem cel, daní a jiných poplatků, jakož i další činnosti vycházející z mezinárodních prvků jako je zahraniční obchod, mezinárodní spolupráce při ochraně veřejné bezpečnosti, ochraně zdraví obyvatelstva před nebezpečnými látkami, ochraně životního prostředí, ohrožené fauny a flóry či kulturního dědictví.
Prioritně jsou navrženy kompetence a činnosti, které by celní orgány vykonávaly např. ve prospěch územních finančních orgánů, a to zejména formou poskytování tzv. asistenčních činností při ochraně majetku a osob při výkonu jejich působnosti. Současně se však předpokládá, že celní orgány budou sdílet některé stávající kompetence s jinými orgány státní správy, jakož i že budou vytvořeny kompetence zcela nové, a to zejména v oblasti kontrolních činností nejrůznějšího charakteru. Tento změnový zákon například umožní celní správě zlepšit dozor nad nelegálním zaměstnáváním cizinců, jako je tomu například v Německu a Rakousku. Celní orgány dále budou vykonávat kontrolu například v některých oblastech zákona o odpadech, o ochraně ovzduší a zákoně o chemických látkách a přípravcích, atomovým zákonem a zákonem o některých opatření souvisejících se zákazem bakteriologických a toxinových zbraní, a to v užší spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, resp. se Státním úřadem pro jadernu bezpečnost.
Účinnost tohoto zákona se předpokládá dnem přistoupení České republiky do Evropské unie, tj. 1. 5. 2004.
Bod č. 9:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon
V souvislosti ve vstupem České republiky do Evropských společenství budou pro ČR platit komunitární právní předpisy v oblasti jednotné celní politiky (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). Z tohoto důvodu je nutné řadu ustanovení dosavadního celního zákona zrušit nebo odpovídajícím způsobem změnit tak, aby odpovídala terminologii komunitárního práva. Novela zákona plánuje zrušit například ustanovení týkající se vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboží a celní hodnoty, dopravy zboží přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboží, vzniku celního dluhu a jeho zánikum evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla.
Novelizovaný celní zákon však nutně musí obsahovat i úpravu těch oblastí činnosti celních orgánů, které komunitární právo ponechává národní právní úpravě nebo je vůbec neupravuje (např. oprávnění a povinnosti celníků, správní trestání, uplatnění procesně právních předpisů). V některých případech musí být vnitrostátní právní úprava podrobnější než úprava komunitární s ohledem na platné ústavní principy a potřeby praxe. Účinnost tohoto zákona se předpokládá dnem přistoupení České republiky do Evropské unie, tj. 1. 5. 2004.
Bod č. 13:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Novela zákona rozšiřuje okruh osob zapisovaných nebo zaregistrovaných v seznamu daňových poradců o státní příslušníky členských států Evropské unie pro výkon služby daňových poradců na území České republiky. Občané Evropské unie, kteří budou chtít v ČR vykonávat povolání daňového poradce trvale, budou muset splnit všechny podmínky pro zápis do komory, tj. včetně složení odborných zkoušek v českém jazyce (popřípadě pouze rozdílovou zkoušku z oblastí, které nemohou prokázat formální kvalifikací). Obdobná úprava bude platit recipročně i pro české občany, kteří odborné zkoušky profesních komor skládají v příslušném jazyce země, ve které chtějí jako daňoví poradci působit. Při prokázání příslušné úrovně vzdělání je zajištěna rovnocennost kvalifikace ve smyslu směrnice Rady o obecném systému uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy. Pro dočasné působení daňového poradce na území České republiky postačí pouze registrace u Komory daňových poradců. Novela zákona bude také upravovat podmínky pro poskytování služby daňového poradce občany jiných než členských států Evropské unie.
Od data účinnosti novely, tj. od data vstupu ČR do Evropské unie, by také měly daňoví poradci splňovat vyšší požadavek na formální kvalifikaci, tj. vysokoškolské vzdělání alespoň bakalářského studijního programu. Požadavek o prokázání vyššího formálního vzdělání než dosud se bude vztahovat pouze pro nové uchazeče, kteří o složení zkoušky požádají po datu účinnosti této novely.
Novela také upraví možnost přezkoumání rozhodnutí komory soudem, a to i ve věci zápisu trvale působícího daňového poradce a při registraci hostujícího daňového poradce.
Bod č. 14:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů
Také tato novela reaguje na vstup České republiky do Evropské unie a rozšiřuje okruh osob, které mohou působit jako auditoři na území České republiky. Jedná se o občany Evropské unie, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro poskytování auditorských služeb v ČR a mají v úmyslu poskytovat své služby v ČR trvale a registrované odborníky, kteří budou na území ČR působit dočasně. Toto se také vztahuje i na občany třetích států, pokud ČR uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům přístup k poskytování auditorských služeb. Obdobná úprava bude platit recipročně i pro české občany. Tato novela také upraví možnost přezkoumání rozhodnutí komory soudem, a to i ve věci zápisu trvale působícího auditora a při registraci hostujícího auditora. Novela by měla nabýt účinnosti dnem přistoupení ČR k Evropské unii.
Bod č. 15:
Návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek
Navrhovaný zákon je dalším z řady reformních zákonů z dílny MF. Přijetím tohoto zákona by měl být splněn závazek harmonizace našeho práva s právem Evropských společenství v oblasti spolupráce při vymáhání daňových pohledávek v rámci EU. Navrhovaný zákon zřizuje kompetence pro správce daně v České republice v případech, kdy je nutno na našem území vybrat například nedoplatky na clu nebo DPH, jakož i úroky spojené s vymáháním těchto nedoplatků.
Tento návrh nahrazuje stejnojmenný zákon z roku 2000. Zásadní změny se dotýkají oblasti elektronizace spolupráce mezi příslušnými berními úřady v ČR a v členských státech EU. Dále zákon vymezuje okruh pohledávek, na které se mezinárodní pomoc vztahuje, a to na recipročním principu. Jde o dovozní a vývozní cla a přímé i nepřímé daně. Účinnost zákona se předpokládá k datu vstupu ČR do EU.
Bod č. 29:
Návrh na renegociaci Dohody mezi ČSFR a USA o vzájemné podpoře a ochraně investic
Česká republika je k datu svého vstupu do Evropské unie, tzn. do 1. května 2004, povinna v souladu s příslušným článkem Smlouvy o založení Evropského společenství odstranit všechny neslučitelnosti svých mezinárodně-právních smluv. Pokud by Česká republika tento závazek nesplnila, vystavila by se hrozbě sankcí ze strany Evropské unie. Proto byla zahájena jednání o odstranění nekompability Dohody s USA s komunitárním právem. Vedle ČR se těchto jednání účastnily rovněž další přistupující kandidátské země, které rovněž musí upravit své mezinárodní smlouvy. Evropská komise se ujala role prostředníka a výsledkem jednání je trojstranné ujednání mezi EU, USA a kandidátskými zeměmi, protokol a výměnné dopisy. Ujednání je dokument politického charakteru, protokolem se mění text Dohody s USA a výměnné dopisy interpretují ustanovení Dohody ve smyslu komunitárního práva. Komisaři Evropské komise tyto dokumenty schválili a konstatovali, že došlo k odstranění neslučitelnosti Dohody s komunitárním právem. MF a MZV navrhují, aby byl protokol podepsán velvyslancem ČR při EU. Poté by měl být Protokol jako mezinárodní smlouva schválen Parlamentem ČR a předložen k ratifikaci prezidentu republiky.
Bod č. 31:
Řešení pohledávek ČKA za společností První česko - ruská banka, s.r.o.
Materiál řeší pohledávky ČKA vůči První česko- ruské bance kapitalizací těchto pohledávek, čímž by mělo dojít k posílení stávajícího majetkového podílu české strany na bance ze současných 5,53 % na cca 14%. Cílem české strany je najít do konce roku 2006 možnosti, jak navýšit podíl na základním kapitálu banky až na 50 %.
Bod č. 34:
Rozhodnutí o privatizaci podle § 10, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (materiál č. 202)
Kromě standardních rozhodnutí o privatizaci majetku metodou přímého prodeje, které vydává vláda na návrh ministerstva financí, uvedený materiál navrhuje zrušení usnesení vlády ze dne 29. ledna 2003 č. 128, k výsledku jednání s představiteli společnosti Tara Aerospace, a.s., o dopracování nabídky do formy návrhu kupní smlouvy na přímý prodej části majetku organizační složky státu PRIVUM Lysá nad Labem - Letiště Boží Dar.