Materiály na jednání vlády 01. prosince 2004

Bod č. 3:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

V dubnu 2004 přijala Evropská komise novou směrnici o vzájemné spolupráci příslušných orgánů členských států v oblasti přímého a nepřímého zdanění. Tato směrnice je do českého právního řádu implementována zákonem o mezinárodní pomoci při správě daní. Členské státy EU jsou povinny novou směrnici zapracovat do národních právních norem do 1. ledna 2005.

Z hlediska předcházení daňovým únikům má důležitý význam ustanovení nové směrnice, které upravuje souběžné kontroly, jež budou členské státy moci provádět u rizikových daňových subjektů a vyměňovat si takto získané informace. Princip simultánních kontrol spočívá v provádění daňových kontrol ve stejnou dobu u daňových subjektů, které působí na území různých členských států anebo které působí každý v jednom státě, avšak jejich činnost může mít vliv na výši daňové povinnosti i ve druhém státě. Typickým příkladem jsou členové skupin nadnárodních podniků a kontrola správnosti nastavení převodních cen, uplatňovaných mezi nimi. Každá daňová správa provede daňovou kontrolu na svém území, ale již se záměrem výměny informací, které takto získá. Informace získané při těchto kontrolách se pak vyměňují standardní formou přes příslušné úřady zainteresovaných zemí. Kontrolu lze konat i za účasti berních úředníků smluvních států.

Protože se jedná o dílčí úpravu v rámci již probíhající mezinárodní spolupráce v této oblasti, nevyžádá si zajištění aplikace navržené zákonné úpravy další finanční náklady.

Bod č. 13:
Informace o použití finančních prostředků na úhradu závazků zdravotnických zařízení zřízených bývalými okresními úřady uvolněných na základě usnesení vlády č. 1153 ze dne 12. listopadu 2003

Uvolnění finančních prostředků na základě rozhodnutí vlády o snížení závazků zdravotnických zařízení splnilo svůj účel a snížilo celkovou zadluženost zdravotnických zařízení v působnosti krajů o cca 32 %. Celkem byla v letech 2003 a 2004 krajům pro tento účel převedena částka necelých 3,5 mld. Kč.

Vláda České republiky přijala v listopadu loňského roku usnesení o zabezpečení finančních prostředků k úhradě závazků zdravotnických zařízení zřízených bývalými okresními úřady. Krajům bylo uloženo za úkol podat do 30.6.2004 Ministerstvu financí písemnou zprávu o použití finančních prostředků pro jednotlivá zdravotnická zařízení". V návaznosti na tyto podklady vypracovalo Ministerstvo financí předkládanou informaci.

Bod č. 14:
Dodatečné požadavky na úhradu závazků zdravotnických zařízení zřízených bývalými okresními úřady

Tento materiál byl vládě předložen již v září, jeho projednání bylo odloženo a materiál upřesněn.

V souvislosti s oddlužením zdravotnických zařízení předložily kraje přehled mimořádných případů závazků zdravotnických zařízení a po oboustranné dohodě s Ministerstvem financí uplatnily u Ministerstva financí dodatečné požadavky v celkové výši 190 mil. Kč. Jedná se o kraje Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Pardubický a kraj Vysočina. V letošním roce bude z kapitoly všeobecná pokladní správa (VPS) z položky vládní rozpočtová rezerva uvolněno 80 mil..Kč a zbylá část tj. 110 mil. Kč bude rozpočtována ve státním rozpočtu na rok 2005 na zvláštní položce v kapitole VPS.

V případě Pardubického kraje a kraje Vysočina došlo k nepřesnému vyčíslení pohledávek vůči zdravotním pojišťovnám a pohledávek po lhůtě splatnosti. Těmto krajům se navrhuje poskytnou 50 % z dodatečně nárokované částky. V případě Libereckého kraje se jedná o závazky vzniklé ze soudního sporu, který započal v roce 2000 a byl ukončen v roce 2003. Částka, ke které bylo zdravotnické zařízení odsouzeno, nebyla součástí závazků, ze kterých se vycházelo při výpočtu částek na oddlužení. V Plzeňskému kraji se navrhuje převést prostředky na úhradu závazků zdravotnického zařízení, které přešlo na kraj již nefunkční a byla na něj posléze uvalena exekuce. Jihočeskému kraji se navrhuje poskytnout dotaci na splacení finanční výpomoci zdravotnickému zařízení. Finanční výpomoc byla poskytnuta Ministerstvem financí, a proto je navržená finanční operace rozpočtově neutrální.

V listopadu loňského roku vláda schválila celkový objem finančních prostředků ve výši 3 470 mil. Kč pro kraje a města na řešení závazků zdravotnických zařízení. Kraje současně podepsaly memorandum, v kterém se zavázaly neuplatňovat v souvislosti s převodem zdravotnických zařízení žádné další požadavky vyjma mimořádných případů a po oboustranné dohodě s Ministerstvem financí.

Tato transakce zároveň znamená definitivní dořešení závazků zdravotnických zařízení zřízených bývalými okresními úřady.

Bod č. 15:
Záměr Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. založit dceřinou společnost pro komerční úvěrové pojištění a v dalším kroku odprodat část jejích akcií strategickému partnerovi

Materiál je považován za důležitý programový dokument pro rozvoj další činnosti EGAP, a to jak v oblasti státní podpory pojištění vývozních úvěrů do vysoce rizikových zemí, tak i v oblasti komerčního pojištění krátkodobých pohledávek.

Pro další rozvoj a zkvalitnění služeb pro české exportéry se současným i budoucím akcentem na malé a střední podniky (malé a střední podniky tvoří ze 70 % klientelu komerčního pojištění EGAP) je předkládán návrh dalšího institucionálního rozvoje EGAP. Dlouhodobým cílem návrhu je vytvoření a kultivace moderního podnikatelského prostředí v oblasti exportních pojišťovacích služeb srovnatelného s vyspělými zeměmi EU.

V materiálu se navrhuje, aby EGAP vyčlenil komerční pojištění do dceřiné společnosti, která bude zřízena jako akciová společnost s povolením k pojišťovací a zajišťovací činnosti a činnostem souvisejícím podle zákona o pojišťovnictví. V další etapě se předpokládá, že akciový podíl v této nové společnosti bude nabídnut strategickému partnerovi, což umožní přístup k vyspělým technologiím a produktům nezbytným pro optimální rozvoj těchto služeb s cílem dále je zkvalitňovat a rozšiřovat jejich dostupnost na evropské úrovni pro české exportéry.

V prvním kroku se navrhuje, aby EGAP vyčlenil komerční pojištění krátkodobých pohledávek do dceřiné společnosti, kterou založí jako jediný zakladatel. V dalším kroku se předpokládá prodej části akcií nové společnosti, strategickému partnerovi, který by měl umožnit využít veškeré výhody široké mezinárodní spolupráce pro úspěšný rozvoj těchto finančních služeb pro vývozce.

Výběr strategického partnera bude proveden ministerstvy vykonávajícími akcionářská práva státu v EGAP (MF, MPO, MZV a MZe). Spolupráce se strategickým partnerem by měla umožnit další ekonomicky efektivní rozvoj pojistných služeb a přitom zohlednit dosažený stupeň vývoje komerčního pojištění EGAP. Vzhledem k současnému významnému podílu na trhu je záměrem prodat fungující komerční úvěrovou pojišťovnu, která bude schopna svoje tržní postavení plně využít a dále rozvíjet. Realizace navrhovaného záměru bude současně účinným opatřením na podporu zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v návaznosti na působnost Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí a Operačního programu průmysl a podnikání.

Pojištění se státní podporou se navrhuje ponechat ve stávající podobě státem vlastněné pojišťovny fungující převážně na bázi využití vlastních zdrojů. Záměry a opatření navrhovaná v tomto materiálu nebudou znamenat žádné dodatečné nároky na státní rozpočet. Naopak, výnosy z prodeje akcií dceřiné společnosti budou znamenat posílení vlastních zdrojů mateřské společnosti EGAP s dopadem do snížení jejích nároků na dotace do fondů na pojišťování se státní podporou.