Materiály na jednání vlády 08. prosince 2004

Bod č. 25:
Změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj - zařazení Mongolska mezi země, ve kterých banka působí

Změna dohody spočívá v zařazení Mongolska mezi země, ve kterých EBRD působí, tj. kam poskytuje své úvěry a investice. Aby bylo možné financovat v Mongolsku konkrétní projekty, je třeba upravit první článek Dohody v tom duchu, že cokoliv se v Dohodě týká zemí střední a východní Evropy, tzn. země, ve kterých EBRD působí, se vztahuje i na Mongolsko. Z hlediska ČR je Dohoda mnohostrannou mezinárodní dohodou. Ke schválení změny Dohody je proto nutný souhlas Parlamentu a ratifikace presidentem republiky. Změna Dohody nebude mít finanční dopad na státní rozpočet, nemění postavení ČR v rámci EBRD ani neovlivní možnost využívat finanční zdroje EBRD pro subjekty v ČR.

Mongolsko je členem EBRD od roku 2000, ale vzhledem k tomu, že dle Dohody EBRD operuje pouze v transformujících se zemích střední a východní Evropy, nemůže v Mongolsku provádět svoji činnost. Mongolsko pouze využívá technickou asistenci poskytovanou členskými zeměmi prostřednictvím EBRD.

Dohoda podepsaná v květnu 1990 vstoupila v platnost 28.března 1991, tímto dnem vstoupila v platnost i pro ČSFR, která byla jejím zakládajícím členem. Po rozdělení ČSFR vstoupila ČR do EBRD jako nástupnický stát. EBRD je určena na pomoc transformujícím se zemím střední a východní Evropy a zemím bývalého SSSR při jejich přechodu na tržní ekonomiku. EBRD má v současnosti 62 členů; své finanční operace realizuje ve 27 členských zemích.

Po odsouhlasení změny Dohody vládou ČR bude materiál s návrhem na změnu předložen Parlamentu ČR a následně k ratifikaci prezidentem republiky.

Pro informaci

Bod č. 1:
Informace o počtu zbytkových státních podniků a postupu ukončování jejich činnosti

Tato souhrnná informace má poskytnout přehled o průběhu privatizace s důrazem na specifikaci příčin existence zbytkových státních podniků. K 31. 12.2003 existovalo 52 zbytkových státních podniků v zakladatelské příslušnosti zejména Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství a Ministerstva dopravy. Resorty počítají se snížením těchto podniků na méně než polovinu do roku 2007.

Ke stejnému datu bylo ve zbytkových státních podnicích zaměstnáno celkem 4.288 zaměstnanců. Tento počet výrazně ovlivňují především zbytkové státní podniky DIAMO s 3 227 zaměstnanců, kde se definitivní vypořádání majetku očekává až po roce 2035 a Brněnské papírny s 341 zaměstnanci. V 19 zbytkových státních podnicích je vykazován pouze 1 zaměstnanec a podnik vykazuje pouze činnost spojenou se správou majetku určeného k dosud nevypořádaným restitučním nárokům. Podniky, které vykazují nulový počet zaměstnanců jsou podniky, které čekají na výmaz z obchodního rejstříku, tedy již fakticky neexistují.

Hospodářský výsledek k 31.12.2003 skončil u 26 zbytkových státních podniků ztrátou ve výši 116,4 mil. Kč, u 12 zbytkových státních podniků byl nulový a u 12 zbytkových státních podniků ziskem ve výši 331,4 mil. Kč. Zbytkové státní podniky vykazují ke stejnému datu závazky vůči státnímu rozpočtu na daních a nemocenském pojištění ve výši 72,8 mil. Kč.

Hlavními důvody pro pomalé zanikání zbytkových státních podniků, tak jak je charakterizují jednotliví zakladatelé v poskytnutých informacích jsou především následující: projednávání soudních sporů, především se jedná o dořešení restitučních nároků, dohledávání státního majetku, se kterým státní podnik hospodařil před privatizací a který nebyl zahrnut do privatizačního projektu a neukončené vypracování privatizačních projektů.

Materiál, který bude popisovat stav zbytkových státních podniků k 31.12.2004 bude předložen pro informaci vládě v květnu roku 2005. Zpracován bude z podkladů, které by měly být zaslány jednotlivými resorty Ministerstvu financí do konce března 2004. Porovnáním se stavem k 31.12.2003 bude možno posoudit jak rychle je ukončována činnost státních podniků a jakým způsobem jsou plněny předpoklady jednotlivých resortů.