Materiály na jednání vlády 11. října 2006
Bod č. 2:
Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2006
Předložená zpráva je zpracována podle ustanovení § 20 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech, podle kterého vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí informaci, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Zpráva dále obsahuje hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv a pasiv.
V části hodnotící ekonomický vývoj ČR vychází z veřejně publikovaných materiálů, především z údajů ČSÚ. V části zabývající se hodnocením vývoje státního rozpočtu je shrnutím dosažených výsledků hospodaření jednotlivých rozpočtových kapitol za prvních šest měsíců letošního roku, přičemž číselné údaje v ní uvedené navazují na finanční a účetní výkazy správců kapitol k 30. červnu 2006.
V prvním pololetí státní rozpočet zaznamenal příjmy ve výši 468,82 miliardy Kč, výdaje dosáhly 461,18 miliardy Kč. Státní rozpočet za šest měsíců tak zaznamenal přebytek 7,64 miliardy Kč.
Po schválení vládou bude Zpráva o plnění státního rozpočtu ČR za 1. pololetí 2006 předložena k projednání orgánům Poslanecké sněmovny.
Bod č. 3:
Volba scénáře zavedení eura v České republice
Usnesení vlády č.1510 ze dne 23. listopadu 2005 k Institucionálnímu zajištění zavedení eura v České republice uložilo 1. místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy a guvernérem ČNB do 31. srpna 2006 předložit vládě návrh konkrétní varianty zavedení eura v ČR.
Usnesením č. 1510 z listopadu 2005 Vláda ČR rozhodla o jmenování národního koordinátora zavedení eura a o zřízení meziresortní Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí ČR bylo určeno za gestora řízení a zajišťuje koordinaci činností souvisejících s přípravou na zavedení eura v ČR. V návaznosti na první zasedání NKS dne 20. února 2006 a následné zřízení pracovních skupin NKS (jež řeší problematiku příprav na zavedení eura v konkrétních oblastech) začaly práce na plnění úkolů týkajících se technických příprav na zavedení eura v České republice. V roce 2006 se jedná zejména o vypracování Národního plánu zavedení eura a o již zmíněné doporučení k volbě scénáře zavedení eura v ČR.
Scénáře zavedení eura jsou obecně definovány v právních předpisech EU. Volba konkrétního postupu je v kompetenci České republiky. Z věcného hlediska nařízení definuje možné scénáře zavedení eura, a to:
- scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář)
- jednorázový přechod na euro, tzv. „velký třesk“ (též označovaný jako Big Bang)
- využití „fáze postupného zrušení“ tzv. „Phasing-Out“
Všechny pracovní skupiny se shodly na tom, že nejvhodnějším scénářem zavedení eura je varianta „velkého třesku“ a to zejména z důvodu minimalizace nákladů, větší právní jistoty a snadnější komunikovatelnosti občanům. Doporučení pro volbu tohoto scénáře je tímto předkládáno vládě ke schválení. Další práce na Národním plánu zavedení eura se nadále soustředí na tuto variantu.
Bod č. 10:
Změna usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107 o změně usnesení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1324, ke Statutu Vládní dislokační komise a o Zásadách postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace
Změna dislokace (umístění) státních orgánů, změna příslušnosti hospodařit (např. formou úplatného nebo bezúplatného převodu, směnou, prodejem) s administrativními objekty v majetku státu a nabývání administrativních objektů do majetku státu podléhá souhlasu vlády nebo jí zmocněného orgánu. Zmocněným orgánem je buď Vládní dislokační komise nebo příslušná regionální dislokační komise s tím, že vláda si může vyhradit právo rozhodnout i v případech spadajících do působnosti VDK nebo RDK.
Cílem předkládaného materiálu je úprava schvalovacího procesu dislokačních a majetkových změn u administrativních objektů, které jsou v majetku České republiky. Jedná se o nebytové objekty (budovy), včetně souvisejících pozemků, které slouží k výkonu řídících a správních činností, k reprezentačním účelům a k účelům získávání, zpracování a rozšiřování informací potřebných pro výkon řídících a správních činností.
V materiálu je navrhováno doplnění „Zásad postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace“ tak, že nezbytným podkladem pro rozhodování vlády nebo vládou zmocněného orgánu o souhlasu s případnou směnou administrativních objektů za konkrétní majetek nestátního subjektu budou dvě nezávislá znalecká ocenění obou předmětů směny. A to cenou zjištěnou podle platných cenových předpisů a cenou obvyklou v daném místě a čase. Znalecká ocenění bude zadávat ta organizační složka státu nebo státní organizace, která je příslušná s administrativními objekty ve vlastnictví státu hospodařit.
Bod č. 11:
Prodej souboru cenných papírů a zrušení a likvidace souboru obchodních společností, se kterými je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Vládě je předkládán ke schválení prodej souboru cenných papírů, který je tvořen akciemi a podílovými listy otevřených podílových fondů, z portfolia Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Navrhováno je i zrušení a likvidace souboru obchodních společností z portfolia ÚZSVM, kde stát nabyl 100% obchodní podíl.
V praxi se jedná o různé cenné papíry a majetkové účasti, které ze zákonných důvodů přecházejí na stát. Ve velké většině jde o dědictví, které nemělo žádného dědice a připadlo proto státu. Na ÚZSVM přešlo převážně z bývalých okresních úřadů a na území Hlavního města Prahy z Ministerstva financí.
Předkládaný soubor cenných papírů a soubor obchodních společností ÚZSVM nepotřebuje k plnění funkcí státu ani jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, a je proto z tohoto důvodu pro ÚZSVM nepotřebný. O tento majetek neprojevily zájem ani další resorty. Pouze Ministerstvo zemědělství má zájem o převod 13 kusů akcií akciové společnosti Setuza. Tyto akcie byly tudíž z materiálu vyňaty a budou převedeny formou tzv. „změny příslušnosti hospodařit“ na Ministerstvo zemědělství.
Bod č. 13:
Zmocnění k podpisu smluvního závazku na zabezpečení vývoje Automatizovaného daňového informačního systému
Vládě je předkládán ke schválení materiál, na jehož základě vláda ČR zmocňuje ministra financí, aby uzavřel smlouvu na modernizaci Automatizovaného daňového informačního systému. Cílem modernizace je zvýšení daňového inkasa a celkové zefektivnění výkonu daňové správy.
Ministerstvo financí provozuje Automatizovaný daňový informační systém na všech úrovních daňové správy. Tento strategický systém pro správu a výběr daní v České republice musí být vždy v souladu s platnou legislativou a metodickým výkladem. Musí poskytovat správcům daně a nepřímo i daňovým subjektům platnou a plnohodnotnou automatickou podporu. Nové legislativní úpravy a novelizace stávajících zákonů znamenají rozšiřování a úpravu provozovaného aplikačního programového vybavení. Systém obsahuje moduly pro správu jednotlivých daňových agend. Součástí systému je též aplikace pro elektronické podávání písemností pro daňovou správu.
Bod č. 14:
Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Novým Zélandem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
Ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Novým Zélandem je v současné době v daňové oblasti bezesmluvní stav. V minulosti bylo mezi oběma zeměmi uplatňováno pouze Reciproční prohlášení mezi Československou socialistickou republikou a Novým Zélandem o částečném osvobození příjmů od zdanění, sjednané ve Wellingtonu dne 20. května 1969. Toto Reciproční prohlášení, které pozbylo platnosti dne 27. července 2005, pojednávalo pouze o daňovém osvobození zisků plynoucích z prodejů dodaného zboží.
Sjednáním navrhované smlouvy, která byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, dojde k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, tj. stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce. Sjednání smlouvy zvýší právní jistotu investorů obou států.