Materiály na jednání vlády 3. října 2012

Bod č. 2:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou předkládá vládě k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Cílem návrhu zákona je odstranění některých nekompatibilit zákona s evropskou legislativou, které jsou opakovaně kritizovány v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky. Návrhem se však odstraňují také některé nedostatky současného znění včetně legislativně technických, se kterými se Česká národní banka (dále jen „ČNB“) setkala v praxi po vstupu České republiky do Evropské unie a po integraci dohledu nad finančním trhem v České republice.

Předkládaný návrh zákona zpřesňuje ustanovení týkající se odvolávání členů bankovní rady ČNB. Dochází rovněž k bližšímu vymezení úlohy ČNB při péči o finanční stabilitu, zejména tzv. makroobezřetnostní politiky jakožto nástroje stability finančního systému. Dále dochází k upřesnění rozsahu činnosti ČNB na kapitálovém trhu, zejména co se týče emise a evidence cenných papírů a vypořádání obchodů s nimi. Z hlediska systematiky zákona se vhodněji zakotvuje a upřesňuje role ČNB při péči o bezpečnost, stabilitu a rozvoj platebních a vypořádacích systémů plynoucí ze Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Dále dochází ke zpřesnění právní úpravy týkající se výkaznictví a statistiky. Legislativně se vyjasňuje otázka nakládání s majetkem ČNB včetně devizových rezerv. Návrhem se také ruší pravomoc ČNB vydávat opatření jako speciální regulatorní nástroj. Dle přechodného ustanovení bude možné využít tento regulatorní nástroj po přechodnou dobu dvou let od účinnosti zákona.

Dochází rovněž ke zrušení Výboru pro finanční trh, který vznikl v souvislosti s integrací dohledu nad finančním trhem do ČNB a jehož přínos je v současné době s časovým odstupem 6 let poměrně nízký. Pro komunikaci s finančním trhem a Ministerstvem financí využívá ČNB jiné platformy, které se jeví být pro všechny strany účelnější.

Bod č. 3:
Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu Českou národní bankou

Ministerstvo financí zpracovalo pro jednání vlády materiál „Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu Českou národní bankou“. Návrh byl zpracován na základě lednového usnesení vlády č. 63/2012, kterým vláda schválila poskytnutí bilaterální půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu. Účelem půjčky má být rychlé zvýšení likvidity MMF v době probíhající krize. Půjčka bude poskytnuta ve výši 1,5 mld. EUR z devizových rezerv České národní banky. Zárukou bude pokryta rovněž půjčka poskytnutá v roce 2010 ve výši 1,03 mld. EUR. Státní záruka ve prospěch České národní banky může být poskytnuta pouze na základě zvláštního zákona.

Bod č. 16:
Návrh na změnu v monitoringu hospodaření obcí

V návaznosti na probíhající změny v účetnictví veřejného sektoru, je nutné aktualizovat algoritmy soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (dále jen „SIMU“) tak, aby je bylo možné použít pro výpočet SIMU za kalendářní rok 2012 a následující období, a aby byla zachována jejich srovnatelnost v delším časovém horizontu. Účelem materiálu je aktualizace algoritmů SIMU, které poskytují základní přehled o stavu hospodaření a zadluženosti jednotlivých obcí včetně jimi zřízených příspěvkových organizací. Prostřednictvím monitorujících ukazatelů se Ministerstvo financí snaží vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření s veřejnými prostředky a zároveň přispět k omezení rizika platební neschopnosti jednotlivých obcí.

Bod č. 20:
Návrh na sjednání Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech a Protokolu k této Úmluvě

Ministerstvo financí společně s Ministerstvem zahraničí předkládají vládě návrh na sjednání Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech a Protokol k této Úmluvě (dále jen „Úmluva“).

Česká republika tak reaguje na boj proti daňovým únikům a související nutnost mezinárodní spolupráce při správě daní. Česká republika získá dosud nejkomplexnější multilaterální právní nástroj pro spolupráci daňových správ a výměnu daňově relevantních informací. V současné době byla Úmluva podepsána 38 státy. Význam tohoto nástroje, v poslední době mj. silně propagovaný skupinou G 20, se bude s rostoucím počtem států podepisujících Úmluvu dále zvyšovat. Mezinárodní spolupráce dle Úmluvy se týká nejenom daní, ale i sociálního a zdravotního pojistného.

Jedná se o významný krok z pohledu České republiky v procesu vytváření mezinárodního systému transparentní správy daní. Očekávaným výsledkem přistoupení k Úmluvě je posílení efektivity správy daní, zvýšení daňové disciplíny a pozitivní dopad na příjmy státního rozpočtu. Výše tohoto dopadu je závislá na aktivitě tuzemských správců daně a pojistného, jak budou využívat tohoto nástroje k účinnější správě daní, na počtu států, které jsou či budou smluvní stranou Úmluvy, a na skutečném plnění závazků vyplývajících z Úmluvy daňovými správami těchto států.

Bod č. 28:
Zvýšení kvóty České republiky v Mezinárodním měnovém fondu v rámci 14. všeobecné revize kvót

Vláda České republiky schválila návrh na zvýšení členské kvóty ČR v Mezinárodním měnovém fondu.
V současné době je členská kvóta ČR v MMF 1 002 200 000 SDR. Po schváleném zvýšení vzroste naše kvóta na 2 180 200 000 SDR, tj. o 1 178 000 000 SDR. Zvýšení kvóty bude hrazeno z jedné čtvrtiny hotově z devizových rezerv České národní banky a ze tří čtvrtin vystavením neobchodovatelné a neúročené vlastní směnky České národní banky, kterou bude avalovat ministerstvo financí.

Pro informaci:

Bod č. 2:
Informace o monitoringu hospodaření obcí za rok 2011

Ministerstvo financí předkládá vládě informaci o monitoringu hospodaření obcí za rok 2011 provedeném Ministerstvem financí v souladu s usnesením vlády České republiky č. 695 ze dne 29. září 2010. Materiál poskytuje souhrnné informace o výsledcích monitoringu hospodaření obcí za kalendářní rok 2011, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na dva monitorující ukazatele – ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. Materiál se rovněž podrobně věnuje popisu hospodářské situace obcí zařazených do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření.

Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2011 vyplývá, že i přes významný pokles přijatých transferů od Regionálních rad regionů soudržnosti a transferů poskytnutých ze státního rozpočtu a státních fondů nedochází k významnému zhoršování hospodářské situace obcí, neboť obce na tyto nepříznivé podmínky ve svém rozpočtové hospodaření pružně reagují. Tento odpovědný přístup ze strany vedení obcí je dobrým předpokladem pro stabilní hospodářskou situaci většiny obcí i v dalších letech.