Materiály na jednání vlády dne 7. prosince 2022
Bod č. 9: Změna systemizace Celní správy České republiky na rok 2022
Celní správa v roce 2022 registruje velmi vysoké odchody příslušníků, s nimiž je spojen zákonný nárok na výplatu odchodného a výsluhového příspěvku. Počet ukončených služebních poměrů v roce 2022 dvojnásobně převyšuje běžnou fluktuaci. Aby byla celní správa schopna vyplatit bývalým příslušníkům celní správy zákonné nároky na výplatu odchodného a výsluhového příspěvku, je nezbytné provést navýšení rozpočtu na odchodné a výsluhové příspěvky pro rok 2022 prostřednictvím rozpočtového opatření.
Bod č. 10: Navýšení objemu prostředků na služební příjmy a změna systemizace Celní správy České republiky pro rok 2022 v souvislosti s realizací nařízení vlády č. 301/2022 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic
Se znovuzavedením ochrany vnitřních hranic České republiky bylo dvakrát prodlouženo nařízení vlády o povolání příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky. Původně se předpokládalo opatření v řádu jednotek dnů, v tuto chvíli je však zřejmé, že bude činit 76 kalendářních dnů, což je více než trojnásobek původního předpokladu. Proto je nezbytné provést navýšení rozpočtu na služební příjmy příslušníků celní správy, tj. zvýšení závazného průřezového ukazatele „platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru“ o 5 281 122 Kč prostřednictvím rozpočtového opatření.
Pro informaci
Bod č.1: Makroekonomická predikce České republiky (listopad 2022)
Makroekonomická predikce byla projednána Výborem pro rozpočtové prognózy, který ji jednomyslně vyhodnotil jako realistickou. Zatímco v 1. polovině letošního roku česká ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, v 2. pololetí a na počátku příštího roku by měla mírnou projít recesí. Přesto by se hrubý domácí produkt za celý rok 2022 mohl zvýšit o 2,4 %. V roce 2023 by hrubý domácí produkt mohl víceméně stagnovat. Meziroční inflace by ve 4. čtvrtletí měla díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout a dosáhnout průměrných 15 %. Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2022 reflektuje ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární krize, či pomoc domácnostem a firmám zasaženým vysokými cenami. Deficit hospodaření tak letos pravděpodobně dosáhne 4,6 % HDP, v příštím roce pak 4,3 % HDP. Nastavená fiskální politika by měla vést k nárůstu zadlužení na úroveň 43,9 % HDP v roce 2022, následně pak na více než 46 % HDP.
Bod č. 2: Fiskální výhled České republiky (listopad 2022)
Hospodaření veřejných financí bylo v předchozích letech velkou měrou zatíženo epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a následnými opatřeními. To vedlo k nárůstu zadlužení z 30 % HDP v roce 2019 na 42 % HDP v roce 2021. V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině a energetickou krizí, spojenou s opatřeními na podporu domácností i firem, se v roce 2022 očekává deficit hospodaření veřejných financí ve výši 4,6 % HDP a zvýšení zadlužení na téměř 44 % HDP. Faktory uvedené pro letošní rok budou významně ovlivňovat hospodaření sektoru vládních institucí i v roce 2023, kdy je odhadován deficit veřejných financí na úrovni 4,3 % HDP. Aktuální predikce počítá s postupným snižováním deficitu sektoru vládních institucí na úroveň kolem 2,3 % HDP v roce 2025. Se snižováním deficitů sektoru vládních institucí a stabilním ekonomickým růstem očekáváme mírné zpomalování nárůstu zadlužení. Na konci horizontu výhledu by mělo zadlužení veřejných financí dosáhnout hodnoty kolem 47 % HDP.