Tisková informace k zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) dne 11. října 2005 v Lucemburku
Rada ministrů hospodářství a financí zemí EU přijala mezi body bez rozpravy mj. návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti (vč. prohlášení některých zemí), návrh směrnice o statutárním auditu a závěry Rady k nástroji střednědobé finanční pomoci členským státům při obtížích s platební bilancí podle článku 119 Smlouvy.
V rámci diskuse k paktu stability a růstu ve věci Doporučení Rady podle článku 104(7) dle Smlouvy Maďarsku byla uvedena významná změna výše očekávaného deficitu Maďarska. Po vyjasnění některých statistických otázek má činit 6,1% HDP v roce 2005 (oproti plánovanému 3,6% HDP, bez nákladů penzijní reformy). Rozhodnutí k rozpočtovému stavu Maďarska bude předmětem diskuse listopadového jednání Rady ECOFIN.
Komise a EIB informovaly o pomoci EU při hospodářské obnově Západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Ze strany Komise došlo k přijetí sdělení ke střednědobé strategii pomoci EU Palestině, EIB informovala o přípravě balíčku finanční pomoci (úvěr ve výši 45 mil. euro na rozšíření elektrických sítí, 10 mil. euro pro fond rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, grant 4 mil. euro z nástroje FEMIP).
Diskusi ministrů o hospodářských vztazích EU – USA předcházela prezentace Komise, která zdůraznila s pomocí statistických dat nutnost dialogu a spolupráce EU s USA. Ocenila zejména dosavadní neformální dialog v oblasti regulace finančního trhu a vyzdvihla nutnost otevření dialogu o makroekonomických záležitostech, zejména se zaměřením na strukturální reformy. Z diskuse ministrů vyplynula nutnost vystupovat vůči USA jednotně, nejlépe se zaměřením na vybrané prioritní sektory jako např. regulatorní dialog v oblasti finančních služeb.
Komisařka Kroesová navázala na bod o hospodářských vztazích EU – USA tématem hospodářské soutěže (sektorální šetření v oblasti retailového bankovnictví, pojišťovnictví a energetiky), ve které je také třeba další spolupráce. Za jednu z překážek fungování vnitřního trhu označila přílišnou regulaci na evropské i národní úrovni nebo její nedostatečnou kvalitu. V legislativě by měl být uplatněn princip better regulation. V rámci navazující diskuse ministři zmínily další oblasti, kde je třeba zlepšit fungování trhů (např. diskriminační zacházení s cizími společnostmi, liberalizace energetiky, zaměření na další segmenty).
Další aktivity v oblasti finančních služeb navrhla Komise ve své Zelené knize v červnu 2005. Při zasedání došlo ke konstatování, že došlo k meziinstitucionální shodě mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Klíčový význam bude mít Bílá kniha, kterou zveřejní Komise v listopadu t.r. Komise zdůraznila 2 principy – better regulation a dopadové studie – které budou aplikovány při tvorbě další legislativy. Zůčastnění se shodli na aplikaci obou principů a vyzdvihli další konvergenci supervizního dozoru, finanční stabilitu a pokračování v práci v dalších oblastech (Basel II, clearing a settlement, schémata pojištění vkladů). K otázce dalšího směřování finančních služeb se ministři vrátí na prosincovém zasedání Rady ECOFIN.
V rámci bodu Pokrok a příležitosti pro uplatnění principu „better regulation“ vystoupili zástupci dohledových výborů třetí úrovně Lamfalussyho procesu (CESR, CEIOPS, CEBS). V důsledku uplatnění principu better regulation má dojít k postupnému snižování administrativní zátěže uvalené na soukromé subjekty.