Podmínky pro zavedení jednotné evropské měny v České republice

Vláda příští týden projedná zásadní materiály, které se týkají různých aspektů budoucího zavedení eura v ČR: Konvergenční program ČR, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou a dále pak Institucionální zajištění zavedení eura v ČR. První dva materiály se týkají ekonomických kritérií pro přijetí eura a jsou vyhotovovány každoročně, přičemž druhý z nich vyhotovuje MF ve spolupráci s ČNB a MPO. Materiál Institucionální zajištění zavedení eura v ČR připravilo MF ve spolupráci s ČNB za účelem zajištění důkladné a včasné přípravy ČR na přijetí eura.

Tento materiál definuje základní principy přijetí eura v ČR, indikativní harmonogram hlavních procesních kroků a nastavuje institucionální strukturu zastřešenou Národní koordinační skupinou pro zavedení eura (vznik předpokládán na počátku roku 2006), jež zajistí efektivní provedení těchto kroků. Tento rámec umožní zpracovat Národní plán pro zavedení eura v ČR a schválit jej do ledna 2007. Národní plán následně zajistí, aby se všechny relevantní subjekty seznámily s kroky, jež budou provedeny, a měly tak – stejně jako všichni občané České republiky – možnost se připravit na změny, jež zavedení eura v ČR přinese.

„Čtyři roky se na přípravu zdají dlouho, ale zavedení eura zasáhne všechny oblasti české ekonomiky. Je proto důležité, aby se s prací začalo již nyní a aby bylo co nejdříve jasno, jaký způsob zavedení eura Česká republika zvolí. Rozhodnout by o tom měla nová vláda co nejrychleji po volbách v příštím roce,“ uvedl k přípravám na zavedení eura v České republice náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Hlavní doporučení obsažená ve zprávě Evropské komise ze 4. listopadu 2005 jsou v tomto materiálu anticipována – zejména pak nezbytnost účinné komunikace s finančním a obecně podnikatelským sektorem i se širokou veřejností či důraz na ochranu spotřebitele a monitorování oceňování zboží při přechodu na euro.

Všechny potřebné kroky budou provedeny v příslušném časovém harmonogramu, který je v současnosti vázán na pracovní datum přijetí eura v ČR, tedy 1. leden 2010. Tento indikativní harmonogram je do značné míry analogický s harmonogramy dalších nových členských zemí EU, které euro zamýšlejí zavést dříve.

"V této souvislosti je nutno říci, že ze všech zemí Visegradské čtyřky splňuje ČR nejvíce maastrichtských kritérií, tj. 3 z 5, Slovensko 2, Polsko 1 a Maďarsko žádné. Každý rok vyhodnocujeme plnění těchto kritérií a snižujeme deficit rychleji než nám ukládá konvergenční program," uzavírá 1. místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Konvergenční program představuje pokračování fiskální konsolidace do roku 2008, kdy bude dosaženo schodku veřejných financí pod hranicí 3 % HDP. Takto stanovený fiskální cíl navazuje na závazky ČR, které vyplývají z procedury nadměrného schodku. Zároveň je nezbytný pro přijetí společné měny v roce 2010.

Ministerstvo financí si je plně vědomo nezbytnosti dokončení reformy veřejných financí jako zásadního předpokladu pro splnění maastrichtských kritérií. Fiskální reformy jsou  proto nastaveny tak, aby se stav veřejných financí nestal bariérou pro vstup do eurozóny nejen vzhledem ke schodkům, ale i pro nedostatečné strukturální přizpůsobení, zejména výdajové strany.

Aktuální příznivý makroekonomický vývoj dokazuje vhodné nastavení hospodářských politik a nástrojů. Zároveň vytváří prostor pro pokračování fiskální konsolidace. Hospodářská politika je orientována na rychlejší ekonomickou konvergenci a zvyšování přizpůsobivosti ekonomiky, což sníží riziko zpomalování hospodářského růstu vyvolané působením asymetrických šoků (jako například nárůst cen ropy, atd).

Konvergenční program předpokládá, že se česká ekonomika bude letos a v příštích dvou letech pohybovat mírně nad svým potenciálem. Ekonomický růst by měl dosahovat více než 4 % ročně, deficit veřejných financí se bude snižovat následujícím tempem:

Rok	2005	2006	2007	2008
Růst (% HDP)	4,8	4,4	4,2	4,3
Deficit vládního sektoru (% HDP)	4,8	3,8	3,3	2,7

 

Analýza Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií a ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou ilustruje dosavadní úspěšnou konvergenci naší ekonomiky k úrovni EU. Analýza vede k doporučení neusilovat v roce 2006 o vstup do systému směnných kurzů ERM II.Kromě udržitelnosti veřejných financí plní ČR oficiálně stanovená konvergenční kritéria víceméně bez problémů.  V současnosti nesplňujeme kritérium deficitu vládního sektoru, kde se ale počítá s postupným snižováním, tak jak jej představuje Konvergenční program – tj. pokles udržitelných způsobem pod kritickou hodnotu 3% HDP do roku 2008.

Z analýzy sladěnosti vyplývá, že se postupně přibližujeme evropským ekonomickým hodnotám. Úrovní HDP na obyvatele se již dnes blížíme nejméně vyspělým zemím EU. Od roku 1999 dochází také ke zvyšování sladěnosti ekonomického cyklu. Nominální úrokové sazby jsou blízko či pod úrovní eurozóny, kurz koruny se chová podobně jako euro k dolaru. Naopak v úrovni cenové hladiny ještě zaostáváme. Struktura české ekonomiky je relativně podobná, nicméně specifikem zůstává mimo jiné vyšší podíl průmyslu na úkor služeb.

Konvergenční program ¹ -  Autorem je Ministerstvo financí (MF). Program navazuje na předchozí z roku 2004 a jeho následné aktualizace. V souladu s Paktem stability a růstu předkládají všechny členské země EU své stabilizační a konvergenční programy Komisi a Radě ministrů, které je následně hodnotí. Jejich smyslem je formulace takových politik, které povedou k dlouhodobě udržitelným veřejných financím spolu s trvalým hospodářským růstem a růstem zaměstnanosti. Zároveň poskytují podklad pro mnohostranný dohled  nad stavem veřejných financí a  koordinací hospodářských a fiskálních politik.

Obsahová náplň programu je v souladu s dalšími stěžejními materiály jako Strategie přistoupení ČR k eurozóně, Strategie hospodářského růstu, či Národní program reforem a respektuje doporučení, která pro hospodářskou politiku ČR stanovila Evropská rada na svém zasedání v červnu 2005 v Bruselu v  Integrovaných směrech pro růst a zaměstnanost. 

Program tvoří následující části: shrnutí hospodářské politiky uplatňované vládou, makroekonomický scénář budoucího vývoje, analýza hospodaření vládního sektoru se zaměřením na deficit a dluh včetně analýzy citlivosti (která zahrnuje optimistický a pesimistický budoucí ekonomický vývoj), analýza kvality veřejných financí a jejich udržitelnosti a přehled změn institucionálního rámce pro fiskální politiku.

Po vstupu do Evropské unie byla s ČR  zahájena procedura nadměrného schodku (tzv. Excessive Deficit Procedure) a na základě uznání zvláštních okolností byl Radou poté povolen čtyřletý časový rámec na odstranění nadměrného schodku, tj. snížení vládního deficitu pod 3% důvěryhodným a udržitelným způsobem tak, aby byly vytvořeny podmínky pro vstup do eurozóny.

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - společný materiál vlády a ČNB, zpracovatelem je MF, MPO a ČNB. Každoročně hodnotí jak plníme tzv. konvergenční kritéria (tj. cenová stabilita, udržitelnost veřejných financí, stabilita měnového kurzu a dlouhodobých úrokových sazeb) a  jaká je ekonomická sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Obdobný materiál byl v souladu se Strategií přistoupení ČR k eurozóně předložen již loni na podzim. Výsledkem je doporučení ohledně vstupu do systému směnných kurzů ERM II  na následující rok – letos tedy na rok 2006.

Institucionální zajištění přijetí eura v ČR neřeší makroekonomické aspekty zavedení  eura. Ty jsou sledovány v materiálech Konvergenční program ČR a Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.

Nezbytným předpokladem úspěšné akceptace eura je však úzká koordinace kroků ve fiskální a měnové oblasti s kroky v oblasti legislativní, technicko-organizační a institucionální. Proto tento materiál definuje rámec potřebných kroků k zavedení eura v přímé návaznosti na realizaci Konvergenčního programu, resp. na vývoj ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, a to primárně ve spolupráci institucí zodpovědných za fiskální a měnovou politiku – Ministerstva financí a České národní banky.

Vzhledem k významným dopadům zavedení eura na celou českou ekonomiku a společnost, vymezuje tento materiál základy spolupráce také mnoha dalších relevantních institucí a komunikace s veřejností. Umožňuje mimo jiné zpracování „Národního plánu zavedení eura“, který bude jednotlivé kroky definovat komplexně a podrobně. Gesci za institucionální zajištění eura v ČR má Ministerstvo financí, primárním spolugestorem je ČNB. Další spolugesce ve specifických oblastech budou dohodnuty podle potřeby.

Připravenost České republiky na euro

Prezentace Ministerstva financí - listopad 2005.