Slovinsko vstupuje do eurozóny, Litvu Evropská komise a Evropská centrální banka odmítají
Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB) vydaly mimořádné konvergenční zprávy pro Slovinsko a Litvu, které hodnotí, nakolik tyto země splnily tzv. maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny. Zatímco v případě Slovinska je hodnocení pozitivní, v případě Litvy konstatovaly EK a ECB nesplnění kritéria míry inflace. Ze tří nových členských zemí EU, které avizovaly vstoupit do eurozóny k 1. lednu 2007, tedy Estonska, Litvy a Slovinska, přijme v tomto termínu euro pouze poslední jmenovaná země. Estonsko s ohledem na neplnění inflačního kritéria o mimořádnou konvergenční zprávu ani nežádalo, Litva do poslední chvíle doufala, že se interpretace tohoto kritéria ze strany EK a ECB změní v její prospěch. EK spolu s ECB se však u použité interpretace rozhodly setrvat. „Měly pro to podporu mnoha ekonomů, kteří poukazovali na spojitost vyššího ekonomického růstu a vyšší inflace v prostředí pevného měnového režimu, na silnější dopad vysokých cen ropy na baltské země a na nejasnou interpretaci kritérií,“ říká Tomáš Prouza, náměstek ministra financí a národní koordinátor zavedení eura v ČR.
Přijetí eura je závazkem, který vyplývá z našeho členství v Evropské unii. Česká republika přípravy na zavedení eura zahájila, o datu však zatím není s konečnou platností rozhodnuto. Pracovním termínem je 1. leden 2010. Přijetí eura předchází několik kroků a celý proces, završený rozhodnutím Rady EU na základě doporučení EK a ECB, trvá zhruba tři roky. Česká republika nejprve vyhodnotí plnění tzv. maastrichtských kritérií a sladěnost české ekonomiky s eurozónou, poté padne rozhodnutí, kdy máme do eurozóny vstoupit a Česká národní banka požádá o vstup naší země do evropského mechanismu směnných kursů, kde bychom měli bez výrazných výkyvů setrvat dva roky. Teprve poté můžeme požádat o rozhodující konvergenční zprávu EK a ECB.
„Přestože zatím neznáme datum našeho vstupu do eurozóny, snažíme se už v této chvíli poskytnout odborné veřejnosti i občanům dostatek informací,“ říká Tomáš Prouza, „Vstupujeme do diskusí s odborníky prostřednictvím seminářů a konferencí, účastníme se diskusí s občany. Ještě letos spustíme provoz internetových stránek, kde se budou veškeré potřebné informace soustřeďovat. Zatím jsme zprovoznili elektronickou adresu euro@mfcr.cz, kam mohou občané i odborníci zasílat své dotazy,“ doplňuje Tomáš Prouza.
„V oblasti zavádění eura se Slovinskem úzce spolupracujeme, považujeme tuto zemi za dobrý příklad,“ říká Tomáš Prouza. Také ve Slovinsku v přípravách na zavedení eura úzce spolupracují ministerstvo financí s centrální bankou. Do evropského mechanismu směnných kursů země vstoupila už v roce 2004, kurs slovinského tolaru je stabilní a Slovinsko plní také ostatní maastrichtská kritéria. V první zemi mezi novými členskými státy EU, která tak euro přijme, už s předstihem zavedli tzv. dvojí označování cen, tedy označování cen v eurech i domácí měně.
„Už v roce 2002, při zavádění eura v tzv. první vlně dvanácti států, které jsou dnes členy eurozóny, se ukázalo, že dvojí oceňování zboží a služeb je účinným nástrojem ochrany spotřebitele a prevencí proti nepodloženému zdražování,“ říká Tomáš Prouza. „Věříme, že zdražování zabrání také konkurenční prostředí na českém trhu a důsledná kampaň na ochranu spotřebitele. Zkušenosti ze Slovinska, ale také z jiných zemí, ukazují, že nástroje uplatňované na ochranu spotřebitele jsou zároveň nástrojem proti neodůvodněnému zdražování“, dodává Tomáš Prouza.