CZ EN

Daňová kvóta dle Eurostatu

Eurostat vydal novou informaci ohledně výše daňových kvót v Evropské unii. Průměrná hodnota daňové kvóty je v Evropské unii 39,3. Česká republika se s hodnotou 36,6 na žebříčku umístění států dle výše daňové kvóty objevuje přibližně uprostřed (seřazeno dle hodnot dosažených v roce 2004). Přesto do budoucna očekáváme, že daňová kvóta v České republice bude klesat.

V následující tabulce je uveden vývoj daňové kvóty v Evropské unii v letech 1995, 2003 a 2004. Ačkoliv z tabulky vyplývá, že se daňová kvóta v české republice v roce 2004 meziročně zvýšila o 0,6 p.b., očekáváme její následný pokles. V roce 2004 došlo ke zvýšení nepřímých daní, a to zejména spotřebních daní u tabákových výrobků. Dále je nutné zmínit, že ačkoliv se sazba DPH snížila o 3 p. b., řada výrobků byla přesunuta ze snížené sazby do základní, takže výsledné daňové zatížení bylo vyšší. Zdanění práce se neměnilo. V roce 2005 a 2006 byly naopak provedeny kroky ke snížení daňových sazeb, a to v případě daně z příjmů fyzických i právnických osob. Tato opatření by se v budoucnu měla projevit právě v poklesu daňové kvóty.

Země 1995 2003 2004
Litva 28,6 28,2 28,4
Lotyšsko 33,6 28,5 28,6
Irsko 33,1 29 30,2
Slovensko 40,5 31,3 30,3
Estonsko 37,9 32,9 32,6
Polsko 38,5 33,3 32,9
Kypr 26,9 33,3 34,1
Portugalsko 31,9 35,1 34,5
Španělsko 32,7 34 34,6
Řecko 32,6 36,4 35,1
Malta 27,6 32,2 35,1
Velká Británie 35,4 35,5 36
Česko 36,2 36 36,6
Nizozemsko 40,5 37,5 37,8
Německo 39,8 39,6 38,7
Maďarsko 41,6 39 39,1
Slovinsko 40,2 39,4 39,7
Lucembursko 42,4 40,9 40,1
Itálie 40,1 41,5 40,6
Rakousko 41,3 43 42,6
Francie 42,7 43,1 43,4
Finsko 45,6 44,6 44,3
Belgie 43,8 44,9 45,2
Dánsko 48,8 47,6 48,8
Švédsko 49 50,2 50,5
Norsko 42,3 42,9 Nedostupná
data
Průměr EU 39,7 39,5 39,3
Průměr eurozóny 39,9 40 39,7

Zdroj: Evropská komise

 

Principy stanovení výše daňové kvóty

Daňová kvóta se vypočítá jako poměr součtu celkových daňových příjmů k HDP. Výše HDP je v zemích EU stanovena dle metodiky ESA 95, tedy na akruální bázi. Pokud jde o daňové příjmy, ty lze určit jednak na cash (hotovostním) principu, jednak na principu akruálním.

Hotovostní princip spočívá ve stanovení daňových příjmů dle jejich výše, která se zúčtuje k danému okamžiku na účty vlády, přičemž pro tuto evidenci přímo nerozhoduje okamžik vzniku povinnosti subjektu daň platit. Ačkoliv tímto systémem lze výši daňových příjmů vcelku jednoduše určit, Eurostat jej z důvodu konzistentnosti při poměřování s akruálně vypočítaným HDP nevyužívá. Hotovostní princip byl používán IMF v rámci metodiky GFS 86, s nástupem metodiky GFSM 2001 však IMF používá současně i princip akruální. V ČR je i nadále používán hotovostní způsob výpočtu pro účely státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, a to především z důvodů srovnatelnosti časové řady a rychlé dostupnosti dat.

Akruální systém měření daňových příjmů spočívá ve stanovení výše daňových příjmů, u nichž v daném roce vznikla skutečnost, která zakládá povinnost poplatníka platit daň , resp. právo vlády daň v tomto roce, popřípadě dalších letech, vybrat. Ačkoliv tento způsob přesněji zobrazuje skutečné hospodaření vlády, vyvstává zde problém s přesným určením výše příjmů vlády v daném roce, které nelze definitivně zjistit ani s odstupem několika let - proto se využívají různé formy odhadů (např. upravené hotovostní příjmy).

Doplňující informace - daňová kvóta dle OECD

Data v další tabulce jsou čerpána z Revenue Statistics zpracovávaných OECD. Metodika OECD je nepatrně odlišná od metodiky Eurostatu, proto se čísla neshodují, nicméně tím, že je tabulka detailněji propracována co se týče struktury daňových příjmů a jejich podílu na HDP, poskytuje lepší přehled o tom, na jaký druh příjmů je při zdaňování v České republice kladen důraz, a také možnost srovnání se zeměmi OECD.

Podíl daňových příjmů na HDP
Celkové daňové příjmy Daně z příjmů a zisků Sociální pojištění Daně z majetku Daně ze zboží a služeb
1995 Česká republika 37,5 9,4 15,5 0,5 12,1
Průměr OECD 35,7 12,7 9,1 1,8 11,3
2003 Česká republika 37,7 9,6 16,4 0,5 11,2
Průměr OECD 36,3 12,6 9,5 1,9 11,5
2004 Česká republikaOdhad 37,6 9,1 16,3 0,4 11,8

Zdroj: Revenue Statistics

 

Pokud jde o podíl celkových daňových příjmů na HDP, rozdíl není tak vysoký oproti zemím OECD, dokonce v roce 2003 došlo k přiblížení tohoto ukazatele, ovšem důvod byl v růstu průměru OECD, nikoliv ve skutečnosti, že by se v České republice snížilo daňové zatížení. V případě zdanění příjmů a zisků nedosahuje Česká republika průměru OECD, naopak nadprůměrné je sociální pojistné, což vede k vysokému celkovému daňovému zatížení příjmů z práce. Zdanění majetku se v České republice nemění, lze se pozastavit pouze nad jeho výší, neboť podíl inkasa majetkových daní na HDP je čtyřikrát menší než je průměrný podíl v OECD. Poslední položka, která přibližuje míru zdanění zboží a služeb, vypovídá o skutečnosti, že v tomto ukazateli Česká republika těsně kopíruje hodnoty průměru OECD.

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.