ČNB a MF doporučily termín přijetí eura zatím nestanovovat
Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2013 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ přijala vláda na svém zasedání 20. prosince 2012.
Kritérium konvergence úrokových sazeb i kritérium podílu vládního dluhu na hrubém domácím produktu jsou v současnosti plněna a totéž lze reálně očekávat i do budoucna. V případě kritéria cenové stability lze očekávat, že po neplnění v roce 2012 Česká republika toto kritérium v dalších letech pravděpodobně plnit bude. Kritérium stability měnového kurzu ČR aktuálně neplní, neboť se země nenachází v kurzovém mechanizmu ERM II. Kritérium deficitu sektoru vládních institucí ČR momentálně neplní, nicméně od roku 2013 by ho při udržení plánované konsolidační strategie plnit měla.
Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přitom přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou. V důsledku světové krize došlo v eurozóně i v dalších zemích EU včetně České republiky k ekonomické recesi, výraznému zhoršení stavu veřejných financí a následně k fázi konsolidace veřejných rozpočtů. Z hlediska vlastní připravenosti ČR na přijetí eura je za hlavní překážky možno považovat nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, omezený prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a nutnost dokončit reformy směřující k jejich dlouhodobé udržitelnosti a některé nedostatky v pružnosti českého trhu práce. Mezi ně patří zejména přetrvávající značné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti a vysoké celkové zdanění práce. Rovněž nadále nejistá situace na finančních trzích se nejeví jako vhodná pro budoucí přijetí eura v ČR a podniknutí kroků k němu směřujících.
V souvislosti s dluhovou krizí některých zemí eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura. Pro přijetí společné měny již zřejmě nebude postačovat udržitelné plnění maastrichtských kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Vstup bude pravděpodobně podmíněn i účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech. Na základě současných informací by v okamžiku vstupu ČR do eurozóny byly podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). V současné době probíhají též diskuse dalších iniciativ (uvažuje se o fiskální a bankovní unii), které výrazně přispívají k nejistotě ohledně budoucích podmínek vstupu do eurozóny.
V této situaci proto nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.
Ondřej Jakob,
tiskový mluvčí MF
Marek Petruš,
ředitel komunikace a mluvčí ČNB