Vyjádření Auditního orgánu MF k roční zprávě Evropského účetního dvora

1. Jedná se o pravidelnou zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) o čerpání rozpočtu EU, tedy není zaměřena pouze na auditní orgány zemí EU. Primárně se týká hodnocení, zda Evropská komise (EK) uspokojivě vykonává své odpovědnosti k rozpočtu EU, přičemž hlavní částí roční zprávy je stanovisko k ujištění o spolehlivosti  ročních účtů EU a o legalitě a správnosti transakcí (tzv. DAS). V případě plateb dospěla EÚD k negativnímu hodnocení činnosti EK.
2. Pokud jde o strukturální fondy, zpráva konstatuje problémy s čerpáním strukturálních fondů v drtivé většině členských zemích EU – v rámci EU zastaveno čerpání u 71 operačních programů.
3. Hlavní zjištění s finančním dopadem v podobě korekcí jsou v oblasti výběru a hodnocení projektů, zadávání veřejných zakázek a nedostatečné kontroly ze strany poskytovatelů dotací.
4. Zjištění týkající se auditních orgánů nemají za následek ztrátu finančních prostředků, protože vyčíslené korekce se vztahují k chybám konkrétních příjemců dotací, resp. řídících orgánů při realizaci jednotlivých projektů.
5. V případě auditních orgánů zmiňuje zpráva vybraný vzorek 7 auditních orgánů (ze 112), u kterých prováděl EÚD posuzování jejich práce. Negativní hodnocení ČR vychází z hodnocení stavu v roce 2011 a systému, který byl v té době nastaven (schválen EK i auditorskou společností PricewaterhouseCoopers), a na jehož změně se již v době auditu EÚD započalo po dohodě s EK. Auditoři EÚD zohledňovali ve svých výrocích dokonce i hodnocení některých vybraných aspektů roku 2010 (výroční kontrolní zprávy), jejichž zahrnutí do roční zprávy za rok 2011 není systémově správné.
6. Rozdíly ve výsledcích posuzování českých auditorů a auditorů EÚD byly, mimo jiné, i v tom, že do roku 2011 posuzovali čeští auditoři jednotlivé projekty s přihlédnutím k rozhodovací praxi ÚOHS a českých soudů tak, aby byl zajištěn určitý stupeň právní jistoty příjemců dotací – z tohoto důvodu nastal rozdíl ve zjištěních EÚD a AO, a tudíž došlo k negativnímu hodnocení českého auditu. Nejednalo se v žádném případě o úmyslné upravování výsledků auditů (roční zpráva EÚD ani nic takového netvrdí) a nejednalo se tedy o nekvalitní práci auditorů. Např.

   1. EK a EÚD během svých ověřování v roce 2011 konstatovaly, že určující je praxe evropských institucí, nikoliv národních, zejména pak ÚOHS a Finanční správy ČR (Strategický dokument Komise k novému programovému období 2014-20 se velmi kriticky vyjadřuje právě k rozhodovací praxi ÚOHS); Odchylky v pohledech hodnocení byly třeba ve smluvních pokutách, které česká legislativa v té době nezakazovala (nyní zakázáno) a v některých případech, které napadal EÚD, neměly dopad na výběr nejlepší nabídky – vyhrál uchazeč s nejnižší cenou. Dalším případem bylo posuzování kvalifikačních kritérií s ohledem na požadovanou výši obratu (není nikde stanoveno) a změn projektů v průběhu realizace,
      
   2. Proto již bylo s EK dohodnuto, že od poloviny roku 2012 bude Auditní orgán posuzovat jednotlivé případy v souladu s evropskou praxí bez ohledu na národní praxi, což však může mít za následek nárůst soudních sporů proti ČR ze strany příjemců dotací (resp. při zjištění s finančním dopadem dle evropské praxe nebude vždy možné požadovat od příjemců vratku dotace).

7. Vůbec prvním, kdo má kontrolovat a kdo bohužel velmi často selhává, jak potvrdil zástupce EÚD (Jan Kinšt), je samotný řídící orgán, který má starost kontrolu příjemců. Auditní orgán audituje projekty poté, co jsou uskutečněny kontroly v odpovědnosti Řídících orgánů, zprostředkujících subjektů a následně dojde k certifikaci výdajů. Vzorek je Auditním orgánem vybírán z certifikovaných výdajů předchozího roku dle pokynu EK většinou statistickou metodou, popř. náhodným výběrem (u menších Operačních programů).
8. ČR si uvědomuje vážnost situace, chce řešit problémy, proto začala koncem minulého roku intenzivně jednat s EK o krocích, které povedou ke zlepšení stavu. Výsledkem byl tzv. Akční plán, jehož plnění schválila v červnu EK a na jehož základě odblokovala financování některých operačních programů.
9. Kromě hlavních problémů s řídící kontrolou u poskytovatelů dotací (řídících orgánů operačních programů), se zadáváním veřejných zakázek a zrychlením procesu řešení nesrovnalostí se Akční plán zaměřuje v oblasti auditu např. na:

   1. posílení nezávislosti pověřených auditních subjektů nyní umístěných v řídících strukturách příslušných rezortů a regionálních rad
      
   2. celkovou kvalitu práce auditorů a metodickou podporu ze strany EK
      
   3. v rámci opatření Akčního plánu budou od 1. 1. 2013 centralizovány auditní činnosti (dojde ke stažení auditorů z řídících orgánů na MF podle požadavku EK) tím bude zajištěna větší nezávislost a zvýšena kvalita práce.

10. Většina Výročních kontrolních zpráv Auditního orgánu obsahovala významné nálezy ve vztahu ke kontrolním systémům operačních programů. Z těchto důvodů Auditní orgán nemohl ujistit EK o řádném fungování operačních programů a ve svém výročním stanovisku k legalitě a řádnosti výdajů u většiny operačních programů deklaroval výrok s výhradou. U některých problémových operačních programů již byly uplatněny finanční korekce vyplývající ze zjištění auditorů AO.
11. V rámci auditů existují přirozená omezení při odhalování závažné hospodářské kriminality. Auditor například nemůže využít nástroje, kterými disponují orgány činné v trestním řízení (prostorové odposlechy, IT a další forenzní techniky) a často nemá přístup k informacím z vyšetřovacích spisů. Auditní orgán spolupracuje se všemi zainteresovanými složkami činnými v trestním řízení (PČR, Státní zastupitelství, popř. soudy). Například zpráva BIS obsahuje pouze obecné informace určené veřejnosti a možnost jejich využitelnost z hlediska auditu strukturálních fondů je minimální.
12. V souladu s Auditní strategií Auditního orgánu schválenou EK byly realizovány audity zaměřené na spolehnutí se na práci Pověřených auditních subjektů a většině případů byly zjištěny významné nedostatky.
13. Nalezená pochybení ve veřejných zakázkách a hodnocení projektových žádostí zmíněná ve zprávě EÚD jsou rovněž častými zjištěními i auditorů Auditního orgánu.
14. Zejména  oblast veřejných zakázek a rozhodovací praxe ÚOHS, soudů ČR prošla v posledních letech dramatickým vývojem a dochází ke zpřísněnému pohledu. Finální zprávy od EK a EÚD (DAS 2010) přichází s velkým časovým zpožděním. Zákonitě pak dochází ke zpoždění při aplikování nejnovější praxe EK/EÚD ze strany Auditního orgánů.
15. Je třeba upozornit, že zpráva EÚD nevychází z reprezentativního vzorku projektů všech operačních programů v ČR (pouze OP Doprava, ROP Jihovýchod). Auditoři EÚD auditovali  8, resp. 4 projekty u těchto operačních programů. Ze strany Auditního orgánu je každoročně prověřováno 650 projektů všech operačních programů. Závěry auditorů EÚD učiněné na základě zanedbatelného vzorku tedy nejsou průkazné (zejména ze statistického hlediska) pro systém finanční kontroly a auditu všech operačních programů v ČR.

    ---

Zdroj: MF - Auditní orgán, publikováno 15.11.2012 ve 14:00 / aktualizováno 15.11.2012 v 17:15