Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí.

Zásadní změnou, kterou zákon přinese, je sjednocení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele. Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka daně odpovídá nejen koncepci většiny evropských zemí, ale také odstraní nemalé problémy, které při stávajícím znění zákona vznikají.

Poplatníci i správci daně čelí výkladovým nejasnostem způsobeným použitím pojmů soukromého práva „koupě“, „směna“, „kupní smlouva“, „směnná smlouva“. Další nejistota vyplývá z konkrétních formulací smluvních ujednání, kterými se poplatníci snaží přenést placení daně z převodce na nabyvatele. V řadě případů není zřejmé, zda měly smluvní strany v úmyslu přenést pouze povinnost daň uhradit nebo chtěly stanovit nabyvatele jako poplatníka daně se všemi souvisejícími právy a povinnostmi.

Rovněž dochází ke zjednodušení určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. S ohledem na nejasnou a nejednoznačnou právní úpravu inženýrských sítí v občanském zákoníku je dále navrhováno, aby v oblasti inženýrských sítí bylo předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva ke stavbě, která je částí inženýrské sítě.

Další změna se bude týkat osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, tedy nikoliv na rozestavěné. Důvodem je obtížná spravovatelnost tohoto osvobození při stávajícím znění zákona. Rozestavěné stavby se již nezapisují do katastru nemovitostí a pro správce daně je velmi obtížné dohledat, zda se v daném případě opravdu jednalo o první nabytí nemovité věci.

Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2016.