Ministerstva financí a zdravotnictví prověřily hospodaření České průmyslové zdravotní pojišťovny
Ministerstvo financí se zaměřilo na čtyři hlavní okruhy - úhrady poskytovatelům zdravotních služeb, dodržování zákona o veřejných zakázkách, fond prevence a na revizní systém. Výstupem z kontroly by měla být opatření, kterými se odstraní zjištěné nedostatky. „Jsem velmi rád, že se nám povedlo s Ministerstvem zdravotnictví spolupracovat na této kontrole, která díky tomu mohla být mnohem komplexnější, a že spolupráce s resortem zdravotnictví probíhá i při dalších kontrolách zdravotních pojišťoven. Vnímám to jako další krok na cestě k transparentnějšímu zdravotnictví,“ hodnotí spolupráci ministr financí Andrej Babiš.
Při kontrole úhrad poskytovatelům zdravotních služeb se kontroloři soustředili na úhrady poskytovatelům akutní lůžkové péče v Moravskoslezském kraji (MSK) v roce 2013. Kontrola konstatovala, že ČPZP dosáhla v tomto roce záporného salda základního fondu ve výši 42 mil. Kč. Přes tento deficit přistoupila ČPZP při individuálních jednáních o úhradách za rok 2013 s poskytovateli v MSK na dodatečné náklady nad rámec úhradových dodatků ve výši téměř 200 mil. Kč. Kontroloři na části těchto nákladů prověřili, zda jsou ze strany poskytovatele podložené vykázanou péčí a řádně odůvodněné, přičemž neshledali žádný rozpor se zákonem. Nicméně, s pěti poskytovateli v MSK (Nemocnice Podlesí, Nemocnice Nový Jičín, Fakultní nemocnice Ostrava, Vítkovická nemocnice a Nemocnice Český Těšín) se ČPZP dohodla předem na zvýšení jednotkové ceny hospitalizace (tzv. základní sazby), čímž došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči u těchto poskytovatelů o téměř 60 mil. Kč.
Kontroloři také prověřili 18 ze 140 veřejných zakázek, které ČPZP ve sledovaném období zadala. V případě dvou veřejných zakázek konstatovali administrativní chyby v dokumentaci, u dalších dvou pak porušení zákona o veřejných zakázkách. Dále kontroloři upozornili zdravotní pojišťovnu na chyby v jejích interních směrnicích. ČPZP doposud zastávala názor, že není tzv. veřejným zadavatelem dle § 2 zákona o veřejných zakázkách a nemusí se tímto zákonem řídit. Respektování zákona o veřejných zakázkách tak bylo pouze na dobré vůli zdravotní pojišťovny.
Po upozornění ze strany kontrolní skupiny zdravotní pojišťovna již dále nenamítla, že není veřejným zadavatelem. Zdravotní pojišťovna byla upozorněna, že již řadu let nazpět je považována za veřejného zadavatele, a to na základě několika rozhodnutí českých soudů, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a na základě výkladu Soudního dvora Evropské unie.
Při kontrole výdajů z fondu prevence zjistila kontrolní skupina, že zdravotní pojišťovna nevyhodnocuje, zda akce hrazené z tohoto fondu splňují kritéria uložená zákonem č. 280/1992 Sb., o zaměstnaneckých pojišťovnách, tedy např. kritérium prokazatelného pozitivního efektu na zdraví. ČPZP tímto jednáním navíc zcela opomíjí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, když nevyhodnocuje, zda je vynaložení finančních prostředků v souladu s dodržením zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E), respektive, do jaké míry je splněno hledisko 3E při vydání veřejných prostředků na určitý preventivní program. Kontrola tak konstatovala, že si pojišťovna při výběru akcí, které mají být hrazeny z fondu prevence, nestanovuje cíle v souladu se zákony o zaměstnaneckých pojišťovnách a finanční kontrole, kterých chce těmito aktivitami dosáhnout. Pochopitelně pak ani nemůže vyhodnotit, zda svých cílů dosáhla a zda je tedy účelné a efektivní v dosavadních aktivitách pokračovat. Akce hrazené z fondu prevence pak často připomínají spíš akce marketingové, k jejichž úhradě však fond prevence rozhodně neslouží. Při prověření revizního systému zdravotní pojišťovny kontroloři konstatovali, že revizní činnosti je věnovaná v pojišťovně zasloužená pozornost a revizní systém je na vysoké úrovni. Kontroloři vyzdvihli především skutečnost, že pojišťovna klade důraz na tzv. prerevize – tedy kontrolu vykázané péče ještě před jejím proplacením poskytovateli.