Česká ekonomika zrychlila: MF letos očekává růst HDP o 4,1 %

Po několika letech slabého ekonomického výkonu se již od počátku roku ve světové ekonomice objevují známky zlepšení. Tempo růstu světového obchodu i zpracovatelského průmyslu pozvolna nabírá na dynamice a indikátory důvěry v soukromém sektoru posílily, v řadě zemí dokonce nad předkrizovou úroveň. Současně se však podstatně zvýšila geopolitická rizika.

Ve 2. čtvrtletí 2017 ekonomický růst dále razantně zrychlil, když v porovnání s předcházejícím čtvrtletím dosáhl rekordních 2,5 %. Meziročně se pak reálný hrubý domácí produkt zvýšil o 3,4 %, přičemž po očištění o sezónní a kalendářní vlivy (2. čtvrtletí 2017 mělo meziročně o 4 pracovní dny více) činil růst dokonce 4,7 %. Na tomto výsledku se s výjimkou změny zásob a cenností podílely všechny složky užití. Spotřebu domácností, která vykázala meziroční růst ve výši 3,8 %, podpořil zejména dynamický růst zaměstnanosti i mezd, klesající míra úspor a vysoká důvěra spotřebitelů v další ekonomický vývoj. Růst spotřeby sektoru vládních institucí pak dosáhl 1,8 %. Růst investic do fixního kapitálu akceleroval na 5,2 %, když soukromé investice i investice sektoru vládních institucí rostly téměř shodným tempem. Zahraniční obchod, jehož příspěvek k ekonomickému růstu dosáhl 1,0 p. b., pak podpořila zejména rostoucí vnější poptávka po automobilech a obnovení nárůstu exportní výkonnosti české ekonomiky.

Pro zbývající část roku 2017 naznačují indexy důvěry i nákupních manažerů, průmyslová a stavební výroba i maloobchodní tržby pokračování příznivého vývoje. Očekáváme, že pozitivní ekonomická situace bude pokračovat i v roce 2018. Růst by měl být nadále tažen spotřebou domácností odrážející mzdovou dynamiku při nízké míře nezaměstnanosti, vysoké míře participace a rekordním počtu volných pracovních míst. Spotřeba domácností bude dále podporována zvyšováním platů v sektoru vládních institucí, snížením daňové zátěže u rodin s dětmi a nárůstem výdajů na sociální zabezpečení. Investice by měly být stimulovány nejen pomocí prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce při stále ještě nízkých reálných úrokových sazbách.

Reálný HDP by měl vzrůst o 4,1 % v roce 2017 a poté mírně zpomalit na 3,3 % v roce následujícím.

Na přelomu let 2016 a 2017 došlo k výraznému zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen nad inflační cíl České národní banky. Očekáváme, že se inflace bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle i v příštím roce. Proinflační efekty vyšší ceny ropy, růstu mezd a kladné produkční mezery by měly převážit nad protiinflačními vlivy vyplývajícími z předpokládaného zpřísňování měnových podmínek.

Průměrná míra inflace by v letech 2017 a 2018 měla dosáhnout shodně 2,4 %.

Na trhu práce způsobuje ekonomická konjunktura zvyšování poptávky po pracovní síle. Vysoký růst zaměstnanosti, který od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 %, vyčerpává nevyužité zdroje. V srpnu 2017 dosáhla sezónně očištěná harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2,9 % a od začátku roku 2016 je nejnižší v celé Evropské unii. Nárůst participace (využití osob mimo pracovní sílu), podporovaný demografickými faktory a prodlužováním statutárního věku odchodu do důchodu, má rovněž své limity. Nedostatek zaměstnanců se tak sice stává bariérou pro extenzivní růst produkce.

Na stávající úrovni má nezaměstnanost již jen velmi omezený prostor pro další pokles, a proto očekáváme již pouze mírné snížení míry nezaměstnanosti. Ta by měla v roce 2017 dosáhnout 3,0 %, v roce následujícím pak 2,8 %.

Běžný účet platební bilance dosáhl ve 2. čtvrtletí 2017 přebytku 0,9 % HDP. Kladná salda bilancí zboží a služeb tak viditelně převýšila schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku.

Vyšší tuzemská poptávka po dovozech generovaná růstem spotřeby i investic však vede ke snížení přebytku běžného účtu platební bilance, jenž by měl činit 0,6 % HDP v roce 2017 a 0,5 % HDP v roce následujícím.

Dynamický růst české ekonomiky se promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí, jenž by měl v letech 2017 a 2018 dosáhnout přebytku. V pozitivním vývoji hospodaření se velkou měrou odráží dynamika daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení.

Přebytek sektoru vládních institucí by měl v roce 2017 dosáhnout 1,1 % HDP. V roce následujícím by měl vzrůst až na 1,3 % HDP, neboť navzdory silnému růstu náhrad zaměstnanců a sociálních dávek by měly převážit výnosy daňových titulů.

Rizika predikce považujeme za vyrovnaná. Hlavní pozitivní riziko představují vývoj a růstové vyhlídky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, což potvrzují nejen tzv. měkké ukazatele, ale i „tvrdá“ data. Naopak nepříznivě by zahraniční poptávku ovlivnila skutečnost, kdy by budoucí uspořádání vztahů mezi UK a EU významně zvyšovalo bariéry pro mezinárodní obchod. Negativní riziko pak rovněž představuje možnost výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či eskalace problémů italského bankovního sektoru. Pokud jde o vnitřní rizika, tím nejvýznamnějším je v současné době nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. V neposlední řadě pak nezanedbatelné riziko představuje také razantní růst nabídkových cen bytů.

Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Predikce a výpočty Ministerstvo financí České republiky

Související informace:

• Makroekonomická predikce - listopad 2017