Stát v říjnu hospodařil s přebytkem 5,7 mld. Kč

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo přebytkem ve výši 2,0 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 16,8 mld. Kč.

Na hospodaření státního rozpočtu měly ve srovnání s rokem 2017 výrazný vliv výdaje na společné programy EU/FM a ČR, které vzrostly o 30,4 mld. Kč, tj. o 48,1 %. Z toho růst o 22,2 mld. Kč představovaly kapitálové výdaje. Investice ze státního rozpočtu celkem dosáhly 79,5 mld. Kč a meziročně vzrostly 28,0 mld. Kč, tj. o 54,2 %. Na výrazném růstu se podílely i investice financované výhradně z národních zdrojů vyšší o 5,8 mld. Kč, tj. o 22,5 %. Zvýšená investiční aktivita státu, kterou lze za poslední 3 měsíce pozorovat, je odrazem rostoucí schopnosti realizovat společné programy EU a ČR.

Na meziročně horší výsledek hospodaření státního rozpočtu navíc mají již od dubna významný vliv také další dva faktory. Prvním z nich je 5,8 mld. Kč, které byly v dubnu 2017 převedeny z tzv. privatizačního účtu do příjmů rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění (letos se s žádnými převody na tento účel nepočítá, protože se počítá s mírným přebytkem tzv. důchodového účtu.). Druhým faktorem je 4,3 mld. Kč, které byly v dubnu 2018 převedeny do EGAP, a.s. (nutnost doplnění pojistných fondů. Loni byly doplněny částkou 2,8 mld. Kč, a to až v prosinci).

Pokladní plnění za leden - říjen 2018 (v mld. Kč)

Ukazatel	2017		2018
	Skutečnost leden-říjen	% plnění	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost leden-říjen	% plnění	Index 2018/2017	Rozdíl 2018-2017
	1	2	3	4	5	6 = 5 / 4	7 = 5 / 1	8 = 5 - 1
PŘÍJMY CELKEM	1 045,22	83,6	1 314,50	1 324,23	1 132,81	85,5	108,4	87,59
VÝDAJE CELKEM	1 018,76	77,8	1 364,50	1 374,23	1 127,14	82,0	110,6	108,38
SALDO	26,46	.	-50,00	-50,00	5,67	.	21,4	-20,79
Saldo bez EU/FM *)	16,83	.	-50,00	-50,00	2,04	.	12,1	-14,79

 ^{*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM}

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna zejména daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 67,6 mld. Kč, tj. o 7,2 %, zatím dosáhly 1 010,6 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 229,7 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 10,4 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 9 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde byl dosažen meziroční růst o 25,6 mld. Kč, tj. o 8,1 %. Skutečný meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje stále pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení.

Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH vychází z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

V průběhu roku 2018 mělo dojít k účinnosti třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, kdy se do tohoto systému, který odstraňuje u nepoctivých podnikatelů neoprávněnou konkurenční výhodu v podobě neplacení daní, měli zapojit zástupci svobodných povolání, zemědělci, podnikatelé v dopravě, výrobci, poskytovatelé služeb a í další. Účinnost třetí i čtvrté vlny byla odložena, což má negativní dopad na celoroční plánované inkaso DPH v roce 2018. Negativně se do výběru DPH projevuje v roce 2018 i celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv má také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 130,2 mld. Kč, což je o 1,7 mld. Kč, tj. o 1,3 %, více než na konci října 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 67,2 mld. Kč při meziročním růstu o 0,9 mld. Kč, tj. o 1,3 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítá již v plné výši.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 47,6 mld. Kč, což je meziročně o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,8 % více. V inkasu daně se pozitivně promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1.1.2018, nicméně tento efekt je tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným následkem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a celoročně se tedy promítá až v roce 2018. Dalším možným vlivem s negativním dopadem na inkaso může být přesun kuřáků k alternativním produktům (stále více propagované zahřívané tabákové výrobky, elektronické cigarety). Přes všechny tyto efekty je však možné očekávat, že rozpočtované inkaso bude mírně překročeno.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 13,3 mld. Kč, tj. o 14,9 %, zatím dosáhlo 102,8 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Meziroční přírůstky inkasa opět předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso z důvodu zvýšení minimální mzdy a z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb. Obě opatření přispívají ke snižování podílu šedé ekonomiky a k řádnému zdanění vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa mají v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projevily zpětně při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný celoroční negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč má také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 3,5 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 1,2 %. Na inkaso této daně má pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč, který se na inkasu této daně už pravděpodobně projevil. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 má v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč, tj. o 14,5 %, dosáhlo 10,5 mld. Kč, nemají v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 10 měsíců roku 92,8 mld. Kč, tj. 78,4 % rozpočtu. Výběr této daně meziročně vzrostl o 0,9 mld. Kč, tj. o 1,0 %, což odráží ekonomický vývoj korporací v minulém roce. Inkaso je v průběhu tohoto roku pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 10,3 % dosáhlo 11,4 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 39,4 mld. Kč, tj. o 10,3 %, dosáhly 421,7 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 122,2 mld. Kč (meziroční růst o 20,0 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 86,9 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 21,2 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 1 127,1 mld. Kč čerpané ke konci října 2018 byly o 108,4 mld. Kč, tj. o 10,6 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Meziroční růst ovlivnily z běžných výdajů zejména výdaje na důchody vyšší o 17,0 mld. Kč, dále dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 13,1 mld. Kč, výdaje na platy v ústředních orgánech státní správy vyšší o 11,5 mld. Kč, transfery příspěvkovým apod. organizacím vyšší o 7,9 mld. Kč, transfery podnikatelským subjektům vyšší o 7,2 mld. Kč (zejména vliv 4,3 mld. Kč určených na doplnění pojistných fondů EGAP, a.s.), transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 4,1 mld. Kč a také transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,6 mld. Kč. Meziročně vyšší o 28,0 mld. Kč byly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 93,5 mld. Kč, což je o 30,4 mld. Kč, tj. o 48,1 %, více než v říjnu 2017 (z toho se růst o 22,2 mld. Kč týkal kapitálových výdajů). Je zjevné, že schopnost realizovat společné programy EU a ČR v rámci programového období 2014-2020 z meziročního hlediska výrazně roste.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 31. 10. 2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 462,6 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 22,6 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 17,0 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Výdaje na důchody v roce 2018 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 132,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,2 mld. Kč. Na jejich objemu i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 95,6 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 91,2 mld. Kč (v říjnu 2017 to bylo 78,7 mld. Kč) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 4,4 mld. Kč (v říjnu 2017 to bylo 3,8 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení tarifních platů pedagogickým pracovníkům o 15 % a nepedagogickým pracovníkům o 10 % platné od 1. listopadu 2017.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 57,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,5 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2018.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 79,5 mld. Kč, což představuje 86,2 % rozpočtu po změnách a výrazný meziroční růst o 28,0 mld. Kč, tj. o 54,2 %. Z této částky bylo 48,2 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP), což je meziročně více o 22,2 mld. Kč, tj. o 85,2 %. Investice realizované prostřednictvím národních zdrojů také výrazně vzrostly (o 5,8 mld. Kč, tj. o 22,5 %).

Za poslední 4 měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů čerpáno 46,3 mld. Kč, zatímco v celém prvním pololetí to bylo jen 33,2 mld. Kč. I tato skutečnost potvrzuje zvýšenou investiční aktivitu státu.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2018 byl necelých 100 mld. Kč (ke konci října byly čerpány ve výši 41,7 mld. Kč).       

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října 2018 přebytkem ve výši 5,7 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 výsledek horší o 20,8 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by saldo představovalo meziročně horší výsledek o 14,8 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném říjnu skončilo schodkem 11,1 mld. Kč (v říjnu 2017 přebytkem ve výši 9,1 mld. Kč), když příjmy činily 108,6 mld. Kč (v říjnu 2017 to bylo 105,1 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 119,7 mld. Kč (v říjnu 2017 to bylo 96,0 mld. Kč). Celkové příjmy v samotném říjnu vzrostly o 3,5 mld. Kč i přesto, že příjmy z rozpočtu EU a FM byly nižší o 4,1 mld. Kč. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení v samotném říjnu vzrostly o 8,2 mld. Kč. Na vyšších výdajích v samotném říjnu o 23,7 mld. Kč se nejvíce podílely kapitálové výdaje vyšší o 8,4 mld. Kč, sociální dávky vyšší o 4,4 mld. Kč, neinvestiční transfery příspěvkovým a pod. organizacím vyšší o 2,9 mld. Kč a výdaje související s obsluhou státního dluhu o 2,3 mld. Kč. Napříč výdajovými položkami se projevily o 7,5 mld. Kč výdaje na financování společných programů EU a ČR.