Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až listopad 2018

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 17,7 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 13,0 mld. Kč.

Na hospodaření státního rozpočtu měly ve srovnání s rokem 2017 výrazný vliv výdaje na společné programy EU/FM a ČR, které vzrostly o 38,6 mld. Kč, tj. o 49,1 %. Z toho růst o 27,3 mld. Kč představovaly kapitálové výdaje. Investice ze státního rozpočtu celkem dosáhly 102,2 mld. Kč a meziročně vzrostly 34,7 mld. Kč, tj. o 51,4 %. Na výrazném růstu se podílely i investice financované výhradně z národních zdrojů vyšší o 7,5 mld. Kč, tj. o 21,1 %. Zvýšená investiční aktivita státu, kterou lze za poslední 4 měsíce pozorovat, je odrazem rostoucí schopnosti realizovat společné programy EU a ČR.

Na meziročně horší výsledek hospodaření státního rozpočtu mají již od dubna významný vliv dva faktory. Prvním z nich je 5,8 mld. Kč, které byly v dubnu 2017 převedeny z tzv. privatizačního účtu do příjmů rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění (letos se s těmito převody nepočítá z důvodu očekávaného přebytku). Druhým faktorem je 4,3 mld. Kč, které byly v dubnu 2018 převedeny do EGAP, a.s. (loni byly pojistné fondy EGAP, a.s, doplněny částkou 2,8 mld. Kč až v prosinci).

Po odečtení těchto vlivů a vlivu prostředků z rozpočtu EU a finančních mechanismů, které narušují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu dosáhlo lepšího výsledku než na konci listopadu 2017. 

Pokladní plnění za leden - Listopad 2018 (v mld. Kč)

Ukazatel	2017		2018
	Skutečnost leden-listopad	% plnění	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost leden-listopad	% plnění	Index 2018/2017	Rozdíl 2018-2017
	1	2	3	4	5	6 = 5 / 4	7 = 5 / 1	8 = 5 - 1
PŘÍJMY CELKEM	1 141,81	91,3	1 314,50	1 325,74	1 249,70	94,3	109,4	107,89
VÝDAJE CELKEM	1 153,42	88,0	1 364,50	1 375,74	1 271,33	92,4	110,2	117,91
SALDO	-11,62	19,3	-50,00	-50,00	-21,64	43,3	186,2	-10,02
Saldo bez EU/FM *)	-12,95	21,6	-50,00	-50,00	-17,70	35,4	136,6	-4,74

 ^{*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM}

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna zejména daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 78,2 mld. Kč, tj. o 7,6 %, zatím dosáhly 1 109,5 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 255,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 14,2 mld. Kč, tj. o 5,9 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na státní rozpočet je 9 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde byl dosažen meziroční růst o 32,2 mld. Kč, tj. o 9,3 %. Skutečný meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje stále pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení.

Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH vychází z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

V průběhu roku 2018 mělo dojít k účinnosti třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, kdy se do tohoto systému, který odstraňuje u nepoctivých podnikatelů neoprávněnou konkurenční výhodu v podobě neplacení daní, měli zapojit zástupci svobodných povolání, zemědělci, podnikatelé v dopravě, výrobci, poskytovatelé služeb a í další. Účinnost třetí i čtvrté vlny byla odložena, což má negativní dopad na celoroční plánované inkaso DPH v roce 2018. Negativně se do výběru DPH projevuje v roce 2018 i celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv má také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 143,9 mld. Kč, což je o 2,5 mld. Kč, tj. o 1,7 %, více než na konci listopadu 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 74,1 mld. Kč při meziročním růstu o 0,8 mld. Kč, tj. o 1,1 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítá již v plné výši.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 53,0 mld. Kč, což je meziročně o 0,9 mld. Kč, tj. o 1,8 % více. V inkasu daně se pozitivně promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt je tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným následkem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a celoročně se tedy promítá až v roce 2018. Dalším možným vlivem s negativním dopadem na inkaso může být přesun kuřáků k alternativním produktům (stále více propagované zahřívané tabákové výrobky, elektronické cigarety). Přes všechny tyto efekty však očekáváme, že rozpočtované inkaso bude mírně překročeno (dopad negativních vlivů byl pravděpodobně nadhodnocen).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 14,8 mld. Kč, tj. o 14,9 %, zatím dosáhlo 114,2 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Meziroční přírůstky inkasa opět předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso z důvodu zvýšení minimální mzdy a z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb. Obě opatření přispívají ke snižování podílu šedé ekonomiky a k řádnému zdanění vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa mají v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projevily zpětně při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný celoroční negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč má také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 3,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 0,7 %. Na inkaso této daně má pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč, který se na inkasu této daně už pravděpodobně projevil. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 má v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 1,5 mld. Kč, tj. o 14,7 %, dosáhlo 11,3 mld. Kč, nemají v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 11 měsíců roku 93,5 mld. Kč, tj. 78,9 % rozpočtu. Výběr této daně meziročně vzrostl o 1,4 mld. Kč, tj. o 1,5 %, což odráží ekonomický vývoj korporací v minulém roce. Inkaso je v průběhu tohoto roku pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 1,1 mld. Kč, tj. o 9,5 % dosáhlo 12,6 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 43,4 mld. Kč, tj. o 10,3 %, dosáhly 464,8 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 140,2 mld. Kč (meziroční růst o 29,7 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 101,4 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 29,3 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 20,8 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 1 271,3 mld. Kč čerpané ke konci listopadu 2018 byly o 117,9 mld. Kč, tj. o 10,2 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,5 %. Na vyšším než plánovaném růstu výdajů se podílely i tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let, které byly na konci listopadu čerpány ve výši 94,6 mld. Kč, což je o 29,3 mld. Kč více než na konci listopadu 2017.

Meziroční růst ovlivnily z běžných výdajů zejména výdaje na důchody vyšší o 18,1 mld. Kč, dále dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 13,5 mld. Kč, výdaje na platy v ústředních orgánech státní správy vyšší o 12,4 mld. Kč, transfery podnikatelským subjektům vyšší o 10,0 mld. Kč (mimo jiné vliv 4,3 mld. Kč určených na doplnění pojistných fondů EGAP, a.s.), transfery příspěvkovým apod. organizacím vyšší o 7,2 mld. Kč, transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,6 mld. Kč a také transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 3,1 mld. Kč. Meziročně vyšší o 34,7 mld. Kč byly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 117,1 mld. Kč, což je o 38,6 mld. Kč, tj. o 49,1 %, více než v listopadu 2017 (z toho se růst o 27,3 mld. Kč týkal kapitálových výdajů). Je zjevné, že schopnost realizovat společné programy EU a ČR v rámci programového období 2014-2020 z meziročního hlediska výrazně roste.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 30.11.2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 509,3 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 24,5 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 18,1 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Výdaje na důchody v roce 2018 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 155,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 19,1 mld. Kč. Na jejich objemu i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 115,7 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství již na celý rok ve výši 109,8 mld. Kč (v listopadu 2017 to bylo 97,0 mld. Kč) a o všechny čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,9 mld. Kč (v listopadu 2017 to bylo 5,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení tarifních platů pedagogickým pracovníkům o 15 % a nepedagogickým pracovníkům o 10 % platné od 1. listopadu 2017.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 62,7 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,8 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2018.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 102,2 mld. Kč, což představuje 109,5 % rozpočtu po změnách a výrazný meziroční růst o 34,7 mld. Kč, tj. o 51,4 %. Z této částky bylo 58,9 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP), což je meziročně více o 27,3 mld. Kč, tj. o 86,3 %. Investice realizované bez účasti prostředků EU a FM také výrazně vzrostly (o 7,5 mld. Kč, tj. o 21,1 %).

Za poslední 3 měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 53,7 mld. Kč, zatímco za období prvních 8 měsíců to bylo jen 48,5 mld. Kč. I tato skutečnost potvrzuje zvýšenou investiční aktivitu státu.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav byl na začátku roku 2018 necelých 100 mld. Kč (ke konci listopadu byly čerpány ve výši 48,6 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu 2018 schodkem ve výši 21,6 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 výsledek horší o 10,0 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by saldo představovalo meziročně horší výsledek o 4,7 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném listopadu skončilo schodkem 27,3 mld. Kč (v listopadu 2017 schodkem ve výši 38,1 mld. Kč), když příjmy činily 116,9 mld. Kč (v listopadu 2017 to bylo 96,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 144,2 mld. Kč (v listopadu 2017 to bylo 134,7 mld. Kč). Na vyšších celkových příjmech v samotném listopadu o 20,3 mld. Kč se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM vyšší o 7,8 mld. Kč, inkaso DPH vyšší o 3,9 mld. Kč a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení vyšší také o 3,9 mld. Kč. Na vyšších výdajích v samotném listopadu o 9,5 mld. Kč se nejvíce podílely kapitálové výdaje vyšší o 6,7 mld. Kč. Napříč výdajovými položkami měly vliv výdaje na financování společných programů EU a ČR vyšší o 7,9 mld. Kč.