Česká ekonomika letos poroste o 2,5 %
Ministerstvo financí zveřejňuje lednovou Makroekonomickou predikci České republiky. Dokument shrnuje vývoj makroekonomických veličin ve 3. čtvrtletí 2018, hlavní pozornost je však zaměřena na hospodářský vývoj v aktuálním roce a příštím roce.
Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích. Narůstající politická rizika pak ovlivňují ekonomický sentiment a mohou dále narušit ekonomický růst a jeho udržitelnost ve střednědobém horizontu.
Růst české ekonomiky zůstal ve 3. čtvrtletí 2018 stabilní. Pro celý rok 2018 odhadujeme, že dosáhl 2,8 %. Z důvodu zhoršených vyhlídek ve vnějším prostředí pak predikci dynamiky růstu reálného hrubého domácího produktu České republiky snižujeme na 2,5 %, pro rok 2020 na 2,4 %.
V uvedeném období by měly být dominantní složkou výdaje domácností na spotřebu, jež odráží stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení důchodů. Pozitivně, i když menší měrou než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu. Soukromé investice stimuluje zvyšování hrubého provozního přebytku, mírně nadprůměrné využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu a nedostatek zaměstnanců. V případě veřejných rozpočtů počítáme s růstem investic financovaných jak z národních zdrojů, tak i spolufinancovaných fondy Evropské unie. Hlavním faktorem růstu spotřeby sektoru vládních institucí v roce 2019 by měla být zaměstnanost. Příspěvek zahraničního obchodu bude, z důvodu zpomalení velkých evropských ekonomik, pravděpodobně mírně záporný.
Od počátku roku 2017 se růst spotřebitelských cen pohyboval převážně v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. V tolerančním pásmu okolo 2 % by měl setrvat i nadále, avšak vzhledem k hlubokému propadu ceny ropy již na nižší úrovni. Proinflační efekty vývoje mezd a platů a ekonomické konjunktury by měly působit i nadále, ovšem s postupně se snižující intenzitou.
Vývoj na trhu práce naráží na své limity, růst zaměstnanosti postupně zpomaluje, nedostatek zaměstnanců představuje okolo 6 % pracovní síly. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2018 klesla na pouhé 2,3 % a prostor pro její další pokles je téměř vyčerpán. Proto v letech 2019 a 2020 predikujeme míru nezaměstnanosti na úrovni 2,2 %.
V případě běžného účtu platební bilance se postupně snižuje kladné saldo bilance zboží v důsledku vyšší tuzemské poptávky po dovozech ovlivněné růstem spotřeby i investic. K tomuto faktoru se přidává i vliv nejistot ve světovém obchodě. Ostatní složky běžného účtu by měly stagnovat či se zlepšovat jen nepatrně, zachovávající běžný účet v mírném přebytku.
Dynamický růst české ekonomiky se kladně promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí. Odhad salda sektoru vládních institucí v roce 2018 zachováváme na úrovni 1,6 % HDP. K výsledku pozitivně přispělo dlouhodobě přebytkové hotovostní hospodaření místních rozpočtů a zdravotních pojišťoven či přebytkové hotovostní saldo státního rozpočtu, jež skončilo druhým nejlepším výsledkem od roku 1996. Pro rok 2019 pak ponecháváme predikci přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na úrovni 1,0 % HDP.
Rizika predikce považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko ve vnějším prostředí představuje nejistota související s vystoupením Spojeného království z Evropské unie. Významným vnějším rizikem jsou také tendence k nárůstu protekcionismu, jež se projevují především v obchodních vztazích mezi Spojenými státy americkými a Čínou. Zprostředkovaně by českou ekonomiku mohla ovlivnit také případná eskalace problémů italského bankovního sektoru, zpomalování ekonomického růstu v Číně či zvýšená volatilita a pokles na akciových trzích. Pokud jde o vnitřní rizika, česká ekonomika vykazuje v některých oblastech zřetelné znaky přehřátí, obzvláště pak na trhu práce a nemovitostí.
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2018 | 2019 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 314 | 4 596 | 4 768 | 5 047 | 5 313 | 5 590 | 5 823 | 5 296 | 5 568 |
| Hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 2,7 | 5,3 | 2,5 | 4,4 | 2,8 | 2,5 | 2,4 | 3,0 | 2,9 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 1,8 | 3,7 | 3,6 | 4,3 | 3,5 | 3,3 | 3,0 | 3,6 | 3,6 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,1 | 1,9 | 2,7 | 1,3 | 3,8 | 2,1 | 1,9 | 2,5 | 2,1 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 3,9 | 10,2 | -3,1 | 3,7 | 8,8 | 3,1 | 2,7 | 7,8 | 3,2 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,5 | -0,2 | 1,4 | 1,1 | -0,6 | -0,3 | -0,1 | -0,4 | 0,0 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 1,1 | 0,8 | -0,4 | 0,1 | -1,1 | 0,0 | 0,0 | -0,8 | 0,0 |
| Deflátor HDP | růst v % | 2,5 | 1,2 | 1,3 | 1,4 | 2,4 | 2,6 | 1,7 | 1,9 | 2,2 |
| Průměrná míra inflace | % | 0,4 | 0,3 | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,1 | 1,6 | 2,2 | 2,3 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 0,8 | 1,4 | 1,9 | 1,6 | 1,3 | 0,3 | 0,2 | 1,3 | 0,2 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 6,1 | 5,1 | 4,0 | 2,9 | 2,3 | 2,2 | 2,2 | 2,3 | 2,3 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 3,6 | 4,8 | 5,7 | 8,3 | 9,6 | 7,7 | 6,3 | 9,5 | 8,4 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,2 | 0,2 | 1,6 | 1,1 | 0,3 | 0,3 | 0,2 | 0,4 | 0,4 |
| Saldo vládního sektoru | % HDP | -2,1 | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 1,6 | 1,0 | . | 1,6 | 1,0 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Směnný kurz CZK/EUR | 27,5 | 27,3 | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,5 | 25,1 | 25,5 | 24,9 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,4 | 0,6 | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 2,7 | 3,0 | 2,1 | 2,6 |
| Ropa Brent | USD/barel | 99 | 52 | 44 | 54 | 71 | 56 | 57 | 74 | 77 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,4 | 2,1 | 2,0 | 2,4 | 1,9 | 1,4 | 1,5 | 2,0 | 1,7 |
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Predikce a výpočty Ministerstvo financí České republiky