Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun

 ^{*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM}

I přes to, že schválený rozpočet výdajů byl překročen o 36,5 mld. Kč, převážil efekt překročení rozpočtu příjmů o 89,4 mld. Kč. Na tom se podílely všechny hlavní složky příjmů. Nejvíce překročily rozpočet příjmy z rozpočtu EU a FM (o 49,2 mld. Kč), ale vzhledem k tomu že svůj rozpočet výrazně převýšily i výdaje, které byly ze státního rozpočtu předfinancovány a určeny na společné programy EU/FM a ČR (o 44,1 mld. Kč), pak lze hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o cca 20 mld. Kč a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů (mimo EU/FM) také o cca 20 mld. Kč.

Na straně výdajů se pozitivně také projevilo efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu, které vedlo k úspoře oproti původně plánovaným výdajům ve výši 4,5 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu by za podmínek roku 2017 vykázalo výrazně lepší výsledek, avšak v roce 2018 se projevily některé faktory, které hospodaření roku 2018 z meziročního hlediska zhoršilo. Jednalo se zejména o změnu rozpočtového určené daní, které přineslo obcím vyšší příjmy, avšak na inkaso státního rozpočtu mělo negativní vliv 9 mld. Kč. Negativně se projevily i další legislativní změny v oblasti daní, které příjmy státního rozpočtu snižovaly – např. zvyšování daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 a na první dítě od roku 2018, protikuřácký zákon, zavedení vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, přesun novin a časopisů do druhé snížené sazby DPH, atd.

Negativně se z meziročního hlediska také projevil fakt, že v roce 2017 byla příjmová strana rozpočtu podpořena 5,8 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu. Tyto prostředky byly určeny na krytí deficitu systému důchodového pojištění. Vzhledem k dosaženému přebytku tohoto systému k tomuto převodu v roce 2018 nemohlo dojít.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 2,2 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 1,3 mld. Kč. Po očištění výše uvedených negativních faktorů, které ovlivňují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu očištěné o toky EU a FM prostředků bylo výrazně lepší.

Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně výrazně vzrostly o 130,3 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Napomohly tomu všechny hlavní složky příjmů – daňové příjmy s růstem o 36,5 mld. Kč, tj, o 5,3 %, pojistné na sociální zabezpečení s růstem o 46,9 mld. Kč, tj. o 10,0 % i ostatní příjmy tažené zejména růstem prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM. Ty meziročně vzrostly o 42,4 mld. Kč, tj. o 55,0 %, a překročením rozpočtu po změnách o 37,0 mld. Kč se podílely nejvíce na překročení celkových rozpočtových příjmů o 77,2 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení překročily plánovanou výši o 19,7 mld. Kč, tj. o 1,6 %.

Celkové daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení byly o 3,5 mld. Kč vyšší než rozpočtované, což znamená, že byly naplněny s vysokou mírou přesnosti na 100,5 %.

Inkaso DPH ve výši 279,0 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 13,0 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet této daně byl na úrovni státního rozpočtu téměř dodržen – k jeho naplnění chybělo 1,9 mld. Kč, tj. 0,7 %. Hlavním důvodem výpadku inkasa bylo neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (negativní dopad na státní rozpočet byl 9 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde byl dosažen meziroční růst o 31,6 mld. Kč, tj. o 8,3 %. Skutečný meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje stále pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení a celkově to znamená efektivnější výběr tohoto daňového příjmu.

Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH vycházel z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

V průběhu roku 2018 mělo dojít k účinnosti třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, kdy se do tohoto systému, který odstraňuje u nepoctivých podnikatelů neoprávněnou konkurenční výhodu v podobě neplacení daní, měli zapojit zástupci svobodných povolání, zemědělci, podnikatelé v dopravě, výrobci, poskytovatelé služeb a í další. Účinnost třetí i čtvrté vlny byla odložena, což mělo negativní dopad na celoroční inkaso DPH v roce 2018. Negativně se do výběru DPH projevil v roce 2018 i celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobil snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv měla také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl celoroční nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 159,3 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 4,5 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a překročení výše dané rozpočtem o 4,6 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Rozpočet byl téměř u všech spotřebních daní mírně překročen.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo 81,8 mld. Kč při meziročním růstu o 1,0 mld. Kč, tj. o 1,2 %. Rozpočet této daně počítal s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Plánovaná výše inkasa byla téměř dodržena. Skutečné inkaso bylo nižší o 0,1 mld. Kč (rozpočet byl tedy naplněn na 99,9 %). Proti výraznějšímu růstu působilo i opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 58,8 mld. Kč, což je meziročně o 2,6 mld. Kč, tj. o 4,6 % více. Schválený rozpočet na rok 2018 přitom počítal s poklesem proti skutečnosti 2017 o 1,3 %. Rozpočet byl nakonec překročen o 3,3 mld. Kč, tj. o 6,0 %. V inkasu daně se pozitivně promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt byl částečně tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným následkem bylo snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a celoročně se tedy promítl až v roce 2018. Dalším vlivem s negativním dopadem na inkaso mohl být přesun kuřáků k alternativním produktům (stále více propagované zahřívané tabákové výrobky, elektronické cigarety). Předběžně se ukazuje, že dopady těchto negativních vlivů byly pravděpodobně ve skutečnosti nižší než původně očekávané.

Celkové inkaso daně z příjmů fyzických osob za rok 2018 dosáhlo výše 146,5 mld. Kč, což znamenalo překročení rozpočtu o 1,1 mld. Kč a plnění rozpočtu na 100,8 %.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 16,1 mld. Kč, tj. o 14,4 %, dosáhlo výše 127,8 mld. Kč. Rozpočtovaná výše inkasa byla opět téměř naplněna. K naplnění rozpočtu chybělo 0,1 mld. Kč, tj. došlo k plnění rozpočtu na 99,9 %. Meziroční růst byl dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské i veřejné sféře v roce 2018. Meziroční přírůstky inkasa předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso i z důvodu zvýšení minimální mzdy a z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb. Obě opatření přispívají ke snižování podílu šedé ekonomiky a k řádnému zdanění vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa měly v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projevily i zpětně při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce za rok předchozí. Předpokládaný celoroční negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 2 mld. Kč mělo nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 6,3 mld. Kč, což představovalo 92,8 % rozpočtu (nenaplnění o 0,5 mld. Kč) a meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Na inkaso této daně mělo pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad vyplynul z navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování (očekávaným negativní dopad ve výši 1,4 mld. Kč). Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 mělo v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad na inkaso této daně ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 15,1 %, dosáhlo 12,4 mld. Kč, neměly v roce 2018 vliv žádné výraznější legislativní úpravy. I přesto byl rozpočet této daně poměrně výrazně překročen, a to o 1,7 mld. Kč, tj. o 15,9 %. Pravděpodobným důvodem může být vyšší než odhadované využívání částečných pracovních úvazků.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 mld. Kč. To představovalo mírné nenaplnění rozpočtu o 0,9 mld. Kč, tj. pouze o 0,8 %, a meziroční růst o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Důvodem mírného nenaplnění rozpočtu je vývoj jedné ze složek této daně, a to sice inkasa zvláštní sazby daně z příjmů právnických osob. Tato položka je ovlivňována hlavně dividendovou politikou podnikatelských subjektů, která je závislá na jejich interních rozhodnutích a je tak obtížně predikovatelná. Nejvyšší dosažené celkové inkaso daně z příjmů právnických osob od vypuknutí finanční krize (rok 2008) je odrazem příznivého ekonomického vývoje především v roce 2017. Inkaso bylo v průběhu roku 2018 pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 1,0 mld. Kč, tj. o 8,2 % dosáhlo 13,6 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítalo s žádnými legislativními změnami, které měly mít zásadní dopad na inkaso daně. K očekávané stagnaci realitního trhu zatím pravděpodobně v tak velké míře nedošlo a rozpočet této daně tak byl překročen poměrně výrazně o 1,6 mld. Kč, tj. o 13,6 %.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 513,1 mld. Kč znamenaly překročení rozpočtu o 16,2 mld. Kč, tj. o 3,3 %. Meziročně vzrostly o 46,9 mld. Kč, tj. o 10,0 %. Vysoký růst inkasa vycházel z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 165,0 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu po změnách na 153,5 % (překročení o 57,5 mld. Kč) a meziročně byly vyšší o 47,0 mld. Kč, tj. o 39,8 %. Na jejich růstu i plnění se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a z FM. Jejich výše 119,4 mld. Kč znamenala překročení rozpočtu po změnách o 37,0 mld. Kč a byla meziročně vyšší o 42,4 mld. Kč, což výrazně ovlivnilo i inkaso 23,9 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013. Na překročení rozpočtu se výrazně podílely i příjmy z prodeje emisních povolenek, které dosáhly téměř 15,0 mld. Kč, což bylo o 9,0 mld. Kč více než ve schváleném rozpočtu. V průběhu prosince také došlo k odvodu 2,5 mld. Kč ze zisku státního podniku Lesy ČR do příjmů kapitoly Ministerstvo zemědělství (v roce 2017 to bylo 3,05 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje byly v roce 2018 čerpány v objemu 1 401,0 mld. Kč, což proti skutečnosti roku 2017 představovalo meziroční růst o 121,2 mld. Kč, tj. o 9,5 %. Výši danou rozpočtem po změnách převýšily o 24,2 mld. Kč, tj. o 1,8 %.

Na vyšších než plánovaných výdajích se podílelo i čerpání tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let, které v průběhu roku 2018 dosáhlo 102,9 mld. Kč, což bylo o 30,4 mld. Kč více než v roce 2017. Možnost realizovat výdaje prostřednictvím nároků, tj. nad rámec rozpočtu, vedlo k vysokému překročení rozpočtu zejména u výdajů určených na financování společných programů EU/FM a ČR. Jejich výše 126,9 mld. Kč znamenala překročení rozpočtu po změnách o 34,1 mld. Kč a meziroční růst o 35,8 mld. Kč, tj. o 39,3 % (z toho se růst o 27,3 mld. Kč týkal kapitálových výdajů). Je zjevné, že schopnost realizovat společné programy EU a ČR v rámci programového období 2014-2020 z meziročního hlediska v roce 2018 výrazně vzrostla.

Růst celkových výdajů ovlivnily meziročně vyšší běžné výdaje o 83,3 mld. Kč (tj. o 7,0 %). Z nich nejvíce rostly výdaje na důchody vyšší o 19,4 mld. Kč, dále dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 13,6 mld. Kč, výdaje na platy v ústředních orgánech státní správy vyšší o 13,4 mld. Kč, transfery podnikatelským subjektům vyšší o 9,0 mld. Kč, odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 7,4 mld. Kč, transfery příspěvkovým apod. organizacím vyšší o 6,8 mld. Kč a také transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,6 mld. Kč. Zvýšená investiční aktivita v poslední třetině roku 2018 vedla k vysokému meziročnímu růstu kapitálových výdajů o 37,9 mld. Kč, tj. o 46,4 %.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 556,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 26,6 mld. Kč, tj. o 5,0 %, a proti rozpočtu byly nižší o 4,9 mld. Kč. Podíl sociálních dávek na celkových výdajích činil 39,7 % (v roce 2017 to bylo 40,9 %). Meziroční růst byl dán z velké části růstem výdajů na důchody o 19,4 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Výdaje na důchody v roce 2018 rostly i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 158,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,9 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 115,7 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na celý rok ve výši 109,8 mld. Kč (v roce 2017 to bylo 97,0 mld. Kč) a všechny čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,9 mld. Kč (v roce 2017 to bylo 5,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítlo zvýšení tarifních platů pedagogickým pracovníkům o 15 % a nepedagogickým pracovníkům o 10 % platné od 1. listopadu 2017.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 68,4 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 3,1 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vycházel zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2018 (od počátku roku 2019 se platba zvyšuje na 1 018 Kč/měsíc). Příznivý vývoj v oblasti nezaměstnanosti vedl k úspoře proti schválenému rozpočtu ve výši 1,4 mld. Kč.

Kapitálové výdaje dosáhly 119,6 mld. Kč, což představovalo 128,1 % rozpočtu po změnách (překročení rozpočtu po změnách o 26,2 mld. Kč) a výrazný meziroční růst o 37,9 mld. Kč, tj. o 46,4 %. Z celkové částky bylo 64,7 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP), což představovalo překročení rozpočtu po změnách o 26,8 mld. Kč a meziroční růst o 27,3 mld. Kč, tj. o 72,9 %. Investice realizované bez účasti prostředků EU a FM také výrazně vzrostly (o 10,6 mld. Kč, tj. o 23,9 %), nicméně proti rozpočtu po změnách mírně zaostaly o 0,6 mld. Kč.

Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední 4 měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 mld. Kč, zatímco za období prvních 8 měsíců to bylo jen 48,5 mld. Kč.

Prostřednictvím nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let bylo v rámci kapitálových výdajů čerpáno 53,3 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2018 přebytkem 2,9 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 výsledek lepší o 9,1 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by saldo představovalo meziročně horší výsledek o 0,9 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném prosinci skončilo přebytkem 24,6 mld. Kč (v prosinci 2017 přebytkem ve výši 5,5 mld. Kč), když příjmy činily 154,2 mld. Kč (v prosinci 2017 to bylo 131,8 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 129,6 mld. Kč (v prosinci 2017 to bylo 126,4 mld. Kč). Na vyšších celkových příjmech v samotném prosinci o 22,4 mld. Kč se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM vyšší o 13,1 mld. Kč a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení vyšší o 3,5 mld. Kč. Na vyšších výdajích v samotném prosinci o 3,3 mld. Kč se nejvíce podílely odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 5,1 mld. Kč a kapitálové výdaje vyšší o 3,2 mld. Kč.