CZ EN

Veřejné finance zůstávají v dobré kondici

Ministerstvo financí předložilo vládě strategii, podle které se bude řídit návrh státního rozpočtu a střednědobý výhled na příští tři roky.

Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky pro období 2020 až 2022, jejíž součástí je i Konvergenční program České republiky, projednala vláda na svém zasedání v pondělí 29. dubna 2019. Z dokumentu vyplývá, že hospodaření vládního sektoru zůstane i v následujících letech v dobré kondici.

„Díky tomu, že by měl růst ekonomiky i v následujících letech zůstat na svém dlouhodobém průměru, a také díky lepšímu výběru daní se plánovaný růst důchodů, sociálních výdajů a investic nepromítá do výraznějšího salda. Fiskální politika těmito opatření naopak vyvažuje dočasné méně příznivé vnější prostředí, ať již jde o německou ekonomiku či odcházení Spojeného království z EU. Zároveň je třeba přiznat, že predikce neobsahuje některá diskutovaná opatření na podporu příjmové strany. Přesto však předpokládané výsledky hospodaření by měly vést k poklesu zadlužení veřejných financí pod 30 % HDP,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

V loňském roce hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem ve výši 0,9 % HDP, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Na přebytku se podílely všechny složky sektoru vládních institucí, tedy nejen ústřední vládní instituce, kde dominantní podíl zaujímá státní rozpočet, ale i obce, kraje a zdravotní pojišťovny. „Velkou zásluhu na tom má efektivnější výběr daní, který je přímým důsledkem námi zavedených opatření v boji proti daňovým únikům, zejména kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb,“ podotýká Alena Schillerová.

Letos by měly veřejné finance dosáhnout přebytku 0,3 % HDP a zaznamenají tak kladný výsledek už čtvrtý rok po sobě. V dalších letech by mělo saldo hospodaření sektoru vládních institucí klesnout na -0,5 % HDP v roce 2022. Strukturální saldo by mělo být v roce 2019 téměř vyrovnané, v letech následujících by se saldo očištěné o vliv ekonomického cyklu mělo pohybovat na úrovni -0,5 % HDP.

„I nadále tak budeme plnit střednědobý rozpočtový cíl. Ten jsme přitom kvůli budoucím rizikům plynoucím ze stárnutí populace zpřísnili a nyní jím je strukturální deficit 0,75 % HDP,“ zdůrazňuje ministryně Schillerová, a dodává: „Zároveň se ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v hledání úspor na provozu státu, což ostatně v debatách o státním rozpočtu na příští rok prosazuji.“

Dluh sektoru vládních institucí v posledních letech setrvale klesá a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Od roku 2013 klesl dluh vládních institucí o 12,2 p. b., což dnes řadí veřejné finance ČR mezi nejméně zadlužené v EU. V letošním roce by měl dluh klesnout na 31,5 % a v letech následujících by se měl dále snižovat až těsně pod úroveň 30 % HDP v roce 2022.

Saldo a dluh sektoru vládních institucí (v mld. Kč, v % HDP)
2015 2016 2017 2018 2019
predikce
2020
predikce
2021
výhled
2022
výhled
Saldo mld. Kč -28 34 79 47 18 -11 -21 -32
  % HDP -0,6 0,7 1,6 0,9 0,3 -0,2 -0,3 -0,5
Dluh mld. Kč 1 836 1 755 1 750 1 735 1 763 1 798 1 840 1 885
  % HDP 40,0 36,8 34,7 32,7 31,5 30,8 30,2 29,7

Zdroj: Rok 2015 až 2018 Český statistický úřad. Rok 2019 až 2022 Ministerstvo financí.

Strategie obsahuje rovněž transparentní a vnitřně konzistentní výpočet výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Jejich výši stanovuje na 1 598 mld. Kč pro rok 2020, na 1 661 mld. Kč pro rok 2021 a na 1 730 mld. Kč pro rok 2022. „Výdajové rámce na léta 2020 a 2021 jsme tak oproti Střednědobému výhledu státního rozpočtu snížili o 6 mld. Kč v obou letech, a to právě kvůli zpřísněnému střednědobému rozpočtovému cíli,“ dodává Alena Schillerová.

Výdajové rámce jsou závazné pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Tyto částky se mohou změnit pouze v případě odlišné makroekonomické predikce a z ní odvozené prognózy příjmů, dále v případě změny v příjmech z EU a finančních mechanismů anebo v krajních případech, jako je stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.

„Výdajové rámce jsou nejzazší hranicí pro výdaje státního rozpočtu a státních fondů, nikoliv cílové částky. I ve světle zpomalujícího růstu ekonomiky budeme pokračovat ve snižování zadlužení země a udržovat strukturální saldo na stabilní úrovni. Ratingové agentury ve svých hodnoceních opakovaně řadí naše veřejné finance mezi absolutní evropskou špičku a naše rozpočtová strategie přispívá k tomu, aby tomu tak bylo i do budoucna,“ uzavírá ministryně financí.

Srovnání výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů (v mld. Kč)
2019 2020 2021 2022
Výdajový rámec duben 2019 (1) - 1 598 1 661 1 730
Výdajový rámec v dokumentaci u SR 2019 a střednědobého výhledu na 2020 a 2021 (2) 1 583 1 604 1 667 -
Schválené konsolidované výdaje SR a SF a střednědobý výhled (3) 1 540 1 511 1 575 -
Rozdíl nového a původního výdajového rámce (4) = (1) - (2) - -6 -6 -
Rozdíl nového rámce a schválených konsolidovaných výdajů SR a SF (5) = (1) - (3) - 87 86 -

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou včetně výdajů na programy Evropské unie a z finančních mechanismů.
SR = státní rozpočet, SF = státní fondy.
Zdroj: Státní rozpočet České republiky na rok 2019. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2020 a 2021. Výpočty a predikce Ministerstvo financí.

Související dokumenty:

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.