Ekonomika se letos propadne o 6,6 %. Příští rok poroste o 3,9 %
Ministerstvo financí České republiky zpracovalo na základě plánu nelegislativních prací pro 2. pololetí roku 2020 Makroekonomickou predikci České republiky (září 2020). Materiál shrnuje aktuální vývoj makroekonomických indikátorů české ekonomiky a prezentuje názor na vývoj těchto ukazatelů v letech budoucích. Makroekonomická predikce bude podle harmonogramu projednána a posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy dne 21. září 2020. Její scénář pak bude sloužit jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila v 1. pololetí 2020 mimořádně hlubokou recesi. V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že již nebudou přijímána další významná plošná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat, a šok do agregátní poptávky i nabídky by tak měl být pouze dočasný a jednorázový. Celkově pro rok 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 6,6 %. K hlubokému poklesu by mělo dojít ve všech složkách užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Oživení ekonomické aktivity by se mělo projevit v růstu HDP v roce 2021, který odhadujeme na 3,9 %.
„Vládou přijatá opatření na podporu ekonomiky a životní úrovně se promítají do reálných ekonomických čísel. Zvolený směr hospodářské politiky funguje a přináší ovoce. Ale ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla k predikci ministryně financí Alena Schillerová a dodala: „Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti.“
Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by letos měla klesnout zaměstnanost. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání řada opatření hospodářské politiky. Ekonomická situace by se měla výrazně promítnout i v dynamice výdělků, a to poklesem průměrné reálné mzdy v letošním roce i v roce 2021.
Hluboký propad ekonomické aktivity s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto v roce 2020 hospodaření veřejných financí se schodkem 6,4 % HDP a s růstem dluhu na úroveň 39,4 % HDP.
„Očekávané zadlužení bude stále o 5 procentních bodů nižší, než činil veřejný dluh v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce nadále mezi zeměmi s nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.
Makroekonomická predikce je zatížena řadou výrazně směrem dolů vychýlených rizik. Nejvýznamnějším rizikem je pochopitelně šíření nového typu koronaviru. Hospodářskou aktivitu by mohlo negativně ovlivnit i nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu.
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2020 | 2021 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 625 | 4 797 | 5 111 | 5 409 | 5 749 | 5 561 | 5 860 | 5 530 | 5 781 |
růst v %, b.c. | 6,4 | 3,7 | 6,5 | 5,8 | 6,3 | -3,3 | 5,4 | -2,2 | 4,5 | |
Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 5,4 | 2,5 | 5,2 | 3,2 | 2,3 | -6,6 | 3,9 | -5,6 | 3,1 |
Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,9 | 3,8 | 4,0 | 3,5 | 3,1 | -5,0 | 2,2 | -1,5 | 0,8 |
Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,8 | 2,5 | 1,8 | 3,8 | 2,3 | 3,8 | 2,9 | 2,6 | 2,0 |
Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 9,7 | -3,0 | 4,9 | 10,0 | 2,2 | -7,5 | 3,0 | -13,6 | 3,2 |
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,2 | 1,4 | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -1,7 | 0,9 | -1,2 | 0,7 |
Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,9 | -0,3 | 0,5 | -0,5 | -0,2 | -1,3 | 0,6 | -0,8 | 0,8 |
Deflátor HDP | růst v % | 1,0 | 1,1 | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 3,6 | 1,4 | 3,7 | 1,4 |
Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 0,3 | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 1,9 | 3,2 | 1,6 |
Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,4 | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,2 | -0,7 | -1,2 | 0,2 |
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 5,1 | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,4 | 3,3 | 3,5 |
Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 5,0 | 5,7 | 9,2 | 9,6 | 6,6 | -1,9 | 0,8 | 2,6 | 0,8 |
Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 1,8 | 1,5 | 0,4 | -0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,2 | 0,3 |
Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -6,4 | . | -4,1 | . |
Předpoklady: | ||||||||||
Měnový kurz CZK/EUR | 27,3 | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,3 | 25,8 | 26,5 | 26,2 | |
Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 0,6 | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 0,9 | 1,5 | 1,5 |
Ropa Brent | USD/barel | 52 | 44 | 54 | 71 | 64 | 42 | 48 | 38 | 40 |
HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,9 | 1,8 | 2,8 | 1,8 | 1,3 | -9,0 | 5,4 | -5,7 | 2,9 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2020.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.