CZ EN

Ekonomika loni propadla o 6,1%, letos poroste o 3,1%

Ministerstvo financí zpracovalo Makroekonomickou predikci České republiky a Fiskální výhled České republiky, které budou sloužit jako východiska pro návrh novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021. K tomuto účelu budou posouzeny dne 28. ledna 2021 Výborem pro rozpočtové prognózy.

Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila propad ekonomiky, který za celý rok 2020 odhadujeme na 6,1 %. K poklesu velmi pravděpodobně došlo ve všech oblastech poptávky s výjimkou veřejných výdajů.

„Díky robustní vládní pomoci domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, která v loňském roce činila 5% HDP, se nám podařilo snížit propad ekonomiky. Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup Ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný“, říká ministryně financí Alena Schillerová. „Mohu ujistit, že Ministerstvo financí bude i nadále institucí, která se při hodnocení složitých ekonomických jevů nebude uchylovat k mediálně atraktivním módním vlnám,“ dodává Alena Schillerová.

Díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování a očekávanému obnovenému růstu v zahraničí by se česká ekonomika měla od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky. Hospodářský růst by v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 %.

Přestože průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %, meziroční růst spotřebitelských cen se v posledních měsících viditelně zpomalil. Pokles spotřebitelské poptávky začal pozvolna převažovat nad vlivy na nabídkové straně ekonomiky a současně viditelně zpomalil růst cen potravin. V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.

Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou zaměřena na maximálně udržení vysoké zaměstnanosti. „Nezaměstnanost se i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současnému propadu ekonomiky. Vystavěli jsme most, po kterém přejdeme krizi bez sociálních otřesů a snáze nastoupíme cestu ekonomického oživení“, reaguje Alena Schillerová. Podle našich výpočtů dosáhla mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v loňském roce 2,6 %. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících zaměstnanost by měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 %.

Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů. Odhadujeme, že v roce 2020 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu ve výši 5,8 % HDP a zadlužení vzrostlo na 38,3 % HDP. Pokračující epidemie a masivní stimulační opatření zvýší deficit v roce 2021 na 6,6 % HDP, což prohloubí úroveň zadlužení 43,3 % HDP.

„Očekávané zadlužení bude stále nižší, než činil dluh veřejných financí v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.

Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem pro ČR i ostatní ekonomiky je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.

  2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2020 2021
Aktuální predikce Minulá predikce
Přehled hlavních ukazatelů
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 625 4 797 5 111 5 410 5 749 5 613 5 874 5 561 5 860
  růst v %, b.c. 6,4 3,7 6,5 5,8 6,3 -2,4 4,7 -3,3 5,4
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 5,4 2,5 5,2 3,2 2,3 -6,1 3,1 -6,6 3,9
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,9 3,8 4,0 3,5 3,0 -5,1 3,3 -5,0 2,2
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 1,8 2,5 1,8 3,8 2,2 2,1 2,9 3,8 2,9
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 9,7 -3,0 4,9 10,0 2,3 -8,2 3,8 -7,5 3,0
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -0,2 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,6 -0,1 -1,7 0,9
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,9 -0,3 0,5 -0,5 -0,2 -1,4 0,0 -1,3 0,6
Deflátor HDP růst v % 1,0 1,1 1,3 2,6 3,9 4,0 1,5 3,6 1,4
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,3 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 1,9 3,2 1,9
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,4 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,1 -0,6 -1,2 -0,7
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 5,1 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,3 2,6 3,4
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,0 5,7 9,2 9,6 6,7 0,2 1,2 -1,9 0,8
Saldo běžného účtu % HDP 0,4 1,8 1,5 0,4 -0,3 3,6 1,4 0,3 0,4
Saldo sektoru vládních institucí % HDP -0,6 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,8 -6,6 -6,4 -4,9
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,3 27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 26,1 26,3 25,8
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,6 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 1,2 1,1 0,9
Ropa Brent USD/barel 52 44 54 71 64 42 51 42 48
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,9 1,8 2,7 1,9 1,3 -7,3 3,6 -9,0 5,4

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze září 2020.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
 

Dokument ke stažení:

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.