CZ EN

Motivový obrázek

Sněmovna schválila nový rozpočet s deficitem 280 mld. Kč, o 97 mld. Kč menším než plánovala minulá vláda

Předpokládaný deficit v přepracovaném návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 bude 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu minulé vlády to je o 96,6 mld. Kč méně, meziročně pak o rovných 220 mld. Kč méně. Celkové příjmy v novém rozpočtu pro rok 2022 dosáhnou 1 613,2 mld. Kč a celkové výdaje 1 893,2 mld. Kč.

„Samozřejmě vnímáme realitu války na Ukrajině, která může generovat dodatečné výdaje státního rozpočtu. V takovém případě jsme připraveni diskutovat o případné novele, ne však v nejbližších týdnech. V řádu dnů skončí rozpočtové provizorium a díky novému rozpočtu má stát zajištěno řádné financování. A peníze v něm nedojdou v dubnu, květnu ani v červnu. Máme tedy čas připravit potřebné rozpočtové změny v klidu, s rozvahou a na základě dostatku dat a kvalifikovaného rozhodování,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura ke státnímu rozpočtu schválenému s několika pozměňovacími návrhy. Těmi objemově nejvýznamnějšími jsou převody z vládní rozpočtové rezervy ve výši 1. mld. Kč pro Ministerstvo obrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, 1,5 mld. Kč pro Ministerstvo vnitra na poskytování pomoci uprchlíkům z Ukrajiny a 300 mil. Kč na humanitární pomoc Ukrajině rovným dílem pro Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra.

 Po pouhých 7 týdnech prací předkládáme návrh se zhruba 77 miliardami úspor na přebujelé výdajové straně rozpočtu a s téměř o 100 miliard nižším schodkem, než bylo navrženo mou předchůdkyní.

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Hlavními prioritami vlády je zodpovědné protiinflační hospodaření bez zvyšování daní. Schodek státního rozpočtu klesne o 96,6 mld. Kč z 376,6 mld. Kč na 280 mld. Kč, tedy více než bylo avizováno. Dle dlouhodobého slibu současné vlády tak bude schodek rozpočtu pod 300 mld. Kč. Stejně tak na výdajové straně došlo ke snížení výdajů státního rozpočtu o 76,6 mld. Kč. Dodatečné příjmy rozpočtu ve výši 62,2 mld. Kč dle lednové makroekonomické predikce MF umožní financovat dodatečné výdaje (42 mld. Kč) jako například mimořádnou valorizaci důchodů (21 mld. Kč), navýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s prudkým nárůstem energií (3 mld. Kč), covidové kompenzace pro podnikatele (3 mld. Kč) nebo zvýšené úroky státního dluhu (5 mld. Kč). Dodatečné příjmy rozpočtu jsou zejména sociální pojistné (35 mld. Kč) a daňové příjmy, zejména vyšší příjmy z DPH (18,3 mld. Kč), DPPO (12,4 mld. Kč) a DPFO (6,4 mld. Kč). Naopak nižší inkaso očekává MF na spotřebních daních (-5,9 mld. Kč).

UKAZATELE STÁTNÍHO ROZPOČTU (V MLD. KČ)
  Státní rozpočet 2021 Státní rozpočet 2022 (původní) Státní rozpočet 2022 (aktuální) Rozdíl 2022-2021 Rozdíl 2022-2022 (původní)
Příjmy rozpočtu 1 385,6 1 551,1 1 613,2 227,6 62,1
Výdaje rozpočtu 1 885,6 1 927,7 1 893,2 7,6 -34,5
Saldo rozpočtu -500 -376,6 -280 220 96,6

„Prvním rozpočtem této vlády chceme vyslat jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní. Po pouhých 7 týdnech prací předkládáme návrh se zhruba 77 miliardami úspor na přebujelé výdajové straně rozpočtu a s téměř o 100 miliard nižším schodkem, než bylo navrženo mou předchůdkyní. Pokračovat v jejím tempu zadlužování, které za pouhé dva roky zdvojnásobilo náš státní dluh, je jako řítit se autem bez airbagů proti zdi. Tou zdí je dluhová brzda ve výši 55 % HDP, na kterou bychom bez šlápnutí na brzdu narazili už v roce 2024. Minulá vláda přitom tuto zeď ignorovala a místo brzdy dál šlapala na plyn,“ říká ke svému prvnímu návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „I přes tyto úspory jsme v našem rozpočtu nezapomněli na seniory a zvyšování penzí, řešení energetické krize formou navýšení prostředků na příspěvek na bydlení i kompenzace pro podnikatele postižené covidem. S těmito výdaji původní návrh Aleny Schillerové vůbec nepočítal."

Úspory oproti původnímu rozpočtu 2022

Na výdajové straně rozpočtu došlo ke snížení o 76,6 mld. Kč, a to v následujících oblastech: provozní výdaje státu jako energie, nájmy či nákup služeb (-13 mld. Kč), zachování úrovně plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021 (-14 mld. Kč), platy státních zaměstnanců (-8,8 mld. Kč), ostatní běžné výdaje, snížení dotací na obnovitelné zdroje energií (-8 mld. Kč) a snížení kapitálových výdajů státu, které nebyly připraveny a nedaly by se letos realizovat jako zakázka Ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty (-15,4 mld. Kč). I přes toto snížení počítá nový rozpočet pro rok 2022 s rekordními investicemi ve výši 203,3 mld. Kč, což odpovídá více než 10 % celkových výdajů rozpočtu. 

Co se týče rozpočtu jednotlivých kapitol, Ministerstvo obrany bude hospodařit s rozpočtem o 5,4 mld. Kč nižším zejména v důsledku nerealizované zakázky na nákup bojových vozidel pěchoty BVP (-4,8 mld. Kč). Ministerstvo dopravy bude hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 mld. Kč zejména kvůli úspoře 1,8 mld. Kč ve snížení slev na jízdném a čerpání 4 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory v resortu dopravy se přitom nijak nedotknou investic do výstavby nových dálnic a železnic. Ministerstvo školství bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 5,1 mld. Kč, přičemž úspora resortu se nijak nedotkne platů pedagogických pracovníků. U nich nadále platí závazek vlády udržet jejich plat nad 130 % průměrné mzdy. Ministerstvo financí bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 1,9 mld. Kč zejména kvůli úspoře 1,0 mld. na platech zaměstnanců. Ministerstvo kultury bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 0,9 mld. Kč, a to bez zásahu do rozpočtu příspěvkových organizací státu. Platí přitom závazek vlády dosáhnout do roku 2025 podílu výdajů na kulturu ve výši 1 % výdajů státního rozpočtu.

Ministerstvo zdravotnictví bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 5,8 mld. Kč zejména v důsledku úspory na nákup vakcíny proti Covid-19 (-4,5 mld. Kč), které budou čerpány z nespotřebovaných výdajů rozpočtu loňského roku. V oblasti platu zdravotnického personálu platí prosincové rozhodnutí vlády o navýšení platů zdravotníků o 6 % od 1. ledna 2022. Nejvyšší úsporou nového rozpočtu ve výši 14 mld. Kč je zachování platby za státní pojištěnce na úrovni roku 2021, tedy ve výši 1 767 Kč za pojištěnce a 124,8 mld. Kč ročně v celkovém objemu. I při zachování této platby na úrovni roku 2021 letos dosáhne podíl platby státu za státní pojištěnce výše 6,6 % celkových výdajů rozpočtu. Průměrně se přitom v letech 1994-2022 pohyboval na 4,5 % celkových výdajů rozpočtu. Zároveň platí, že za poslední tři roky se roční odvod státu na platby za státní pojištěnce téměř zdvojnásobil, když vzrostl z 68 mld. Kč v roce 2018 na 126 mld. Kč v roce 2021. I díky tomu vykazovaly zdravotní pojišťovny ke konci letošního ledna celkové zůstatky ve výši zhruba 56 mld. Kč. Zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021 tedy v žádném případně neomezí výkon zdravotní péče.

CELKOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
Číslo Kapitola Státní rozpočet 2021 Státní rozpočet 2022 (původní) Státní rozpočet 2022 (aktuální)
301 Kancelář prezidenta republiky 422 814 860 420 100 862 398 387 465
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 438 595 893 1 501 854 982 1 462 806 752
303 Senát Parlamentu 635 793 524 653 224 364 636 240 531
304 Úřad vlády České republiky 1 047 452 030 1 458 790 801 1 532 645 653
305 Bezpečnostní informační služba 2 297 315 000 2 177 000 000 2 120 190 270
306 Ministerstvo zahraničních věcí 8 422 642 916 8 988 428 652 8 431 068 101
307 Ministerstvo obrany 75 359 896 857 93 544 944 795 89 144 944 795
308 Národní bezpečnostní úřad 293 406 347 306 363 099 291 496 642
309 Kancelář veřejného ochránce práv 169 138 006 162 544 491 158 318 334
312 Ministerstvo financí 23 776 770 998 23 818 723 816 21 947 672 706
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 714 435 496 869 740 564 536 979 757 986 679 357
314 Ministerstvo vnitra 85 897 415 182 93 923 522 429 92 396 321 158
315 Ministerstvo životního prostředí 11 350 123 915 23 385 154 233 22 702 917 960
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 29 481 409 227 28 869 819 842 28 576 464 059
321 Grantová agentura České republiky 4 380 546 000 4 675 711 386 4 669 819 125
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 51 576 114 012 63 268 469 225 56 734 498 292
327 Ministerstvo dopravy 115 997 437 890 116 313 942 578 107 226 660 340
328 Český telekomunikační úřad 2 236 424 562 2 256 121 112 730 764 017
329 Ministerstvo zemědělství 55 354 336 170 62 082 502 214 58 629 515 450
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 239 655 319 850 254 713 494 463 249 476 945 264
334 Ministerstvo kultury 15 848 911 330 16 139 446 801 15 237 780 850
335 Ministerstvo zdravotnictví 18 038 349 373 23 781 413 155 17 979 836 706
336 Ministerstvo spravedlnosti 31 945 115 445 33 766 644 863 31 981 727 701
343 Úřad pro ochranu osobních údajů 168 776 819 169 176 395 160 431 506
344 Úřad průmyslového vlastnictví 209 137 712 210 829 783 203 310 666
345 Český statistický úřad 1 929 632 196 1 310 452 146 1 248 881 377
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3 589 692 079 3 767 404 895 3 616 053 492
348 Český báňský úřad 169 797 761 173 293 668 168 367 979
349 Energetický regulační úřad 292 164 728 301 830 729 287 169 827
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 253 982 795 257 975 281 245 063 537
355 Ústav pro studium totalitních režimů 182 870 322 193 853 289 185 660 709
358 Ústavní soud 236 988 895 236 988 895 230 827 184
359 Úřad Národní rozpočtové rady 25 075 531 23 775 531 23 775 531
361 Akademie věd České republiky 6 789 651 580 7 002 087 138 7 081 401 581
362 Národní sportovní agentura 6 981 874 656 5 923 794 724 4 604 366 271
363 Nejvyšší stavební úřad 0 0 0
371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 32 521 772 33 084 850 31 525 193
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 68 215 095 69 596 478 66 475 410
373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22 311 260 22 713 300 22 048 101
374 Správa státních hmotných rezerv 2 751 977 074 2 764 036 056 2 537 924 271
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 472 914 172 474 094 730 458 870 085
376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 469 757 283 489 901 259 473 466 158
377 Technologická agentura České republiky 5 316 456 032 6 076 654 829 5 664 987 717
378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 427 932 108 557 496 798 529 141 429
381 Nejvyšší kontrolní úřad 853 603 711 808 940 731 787 908 272
396 Státní dluh 52 853 880 286 44 966 880 286 49 966 880 286
397 Operace státních finančních aktiv 20 445 000 000 19 155 000 000 19 155 000 000
398 Všeobecná pokladní správa 291 007 989 667 235 913 307 337 225 017 873 807
Celkový výsledek 1 885 613 029 790 1 927 675 924 270 1 893 241 111 917

v Kč

 

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.