Vláda schválila snížení spotřební daně z nafty a benzínu o 1,50 Kč na litr

Cílem předloženého návrhu zákona je zmírnit dopady vysokých cen pohonných hmot vyvolané invazí Ruska na Ukrajinu a přispět k zajištění konkurenceschopnosti autodopravců. Ministerstvo financí očekává, že s přispěním cenového monitoringu toto opatření povede ke snížení ceny pohonných hmot s pozitivním dopadem jak na motoristy, tak na podnikatelský sektor. Po zrušení silniční daně u vozidel do 12 tun, snížení silniční daně pro auta nad 12 tun na minimální sazby dané evropskou směrnicí a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv se jedná o další opatření vlády v boji proti rostoucím cenám pohonných hmot.

„Hlavním důvodem pro toto první výraznější plošné opatření je potřeba reagovat na sousední země tak, aby naši dopravci, zejména ti menší, zůstali konkurenceschopní. Pokud Německo a Polsko sníží spotřební daň z pohonných hmot na evropské minimum a my bychom tak neučinili, našim dopravcům by hlavně v příhraničních regionech vznikla konkurenční nevýhoda. U nafty přitom zvažujeme, že bychom toto snížení daně zavedli natrvalo,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vzhledem k tomu, že spotřební daň vstupuje i do výpočtu DPH z pohonných hmot, na totemech čerpacích stanic by se toto opatření mohlo projevit snížením cen až o 1,8 Kč na litr. Ministerstvo financí za účelem ohlídání si, aby se snížená daň promítla do konečných cen pro řidiče, rozšíří svou cenovou kontrolu také na distributory pohonných hmot, kteří spotřební daň platí. Až do konce září tohoto roku tak budou monitorovány nejen prodejní, ale i velkoobchodní rafinační marže. Podle zjištění MF přitom byly v březnu průměrné marže na naftě zhruba o 1,88 Kč a u benzínu o 2,1 Kč na litr vyšší než v únoru, na což MF reagovalo přípravou cenové regulace formou stanovení maximální výše prodejních marží. Při maximálním efektu přijímaných opatření a cenového monitoringu MF by tak pohonné hmoty mohly zlevnit o cca 5,5 koruny na litr.

Rozpočtové dopady navrhovaného opatření jsou vyčísleny na -4,2 mld. Kč na veřejné rozpočty, z čehož -3,8 mld. Kč představují dopady na státní rozpočet a -0,4 mld. Kč na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.