Česká republika získala v roce 2023 z rozpočtu EU o téměř 50 mld. Kč více, než zaplatila
ČR tak za loňský rok obdržela o téměř 50 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 mld. Kč činilo celkové kladné saldo 89,5 mld. Kč.
Vývoj čisté pozice ČR v jednotlivých letech ukazuje následující graf.
Pozn.: V roce 2021 byly součástí čisté pozice i příjmy z NGEU ve výši 23,7 mld. Kč, v roce 2022 10,6 mld. Kč a v roce 2023 39,5 mld. Kč.
Loňská čistá pozice ve výši téměř 90 miliard korun představuje nejlepší výsledek za posledních osm let a meziročně se zvýšila o 25 mld. EUR.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Loňská čistá pozice ve výši téměř 90 miliard korun představuje nejlepší výsledek za posledních osm let a meziročně se zvýšila o 25 mld. EUR. Kromě klasických strukturálních fondů jsme získali zejména prostřednictvím Národního plánu obnovy také prostředky z Nástroje EU na podporu oživení, tedy tzv. NextGenerationEU, ve výši téměř 40 miliard korun. Ty budeme nadále efektivně využívat především k modernizaci a digitalizaci naší země v podobě projektů s vysokou přidanou hodnotou ruku v ruce se snižováním byrokratické zátěže. O finanční výhodnosti našeho členství v EU tak není pochyb, ovšem neméně důležitou hodnotou je přetrvávající evropská jednota v odporu k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou v praxi dokládá čerstvá jednomyslná shoda Evropské rady na pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur v nadcházejících čtyřech letech,“ uvedl k čisté pozici za rok 2023 ministr financí Zbyněk Stanjura.
Za kladným saldem ČR vůči rozpočtu EU stály i nadále primárně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši téměř 81 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 28,3 mld. Kč.
Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v roce 2023 rovněž dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova), kohezi (React-EU), Národní plán obnovy a vybrané investiční programy z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 mld. Kč.
Podrobnější rozpis příjmů a výdajů za rok 2023 shrnuje tabulka č. 1.
| Příjmy z rozpočtu EU | |
| Strukturální akce | 80 911,04 |
| Strukturální fondy | 50 952,93 |
| Fond soudržnosti | 29 958,11 |
| Zemědělství | 28 336,30 |
| I. pilíř* | 21 015,76 |
| II. pilíř** | 7 320,54 |
| Programy EU*** | 7 467,93 |
| Příjmy z NGEU**** | 39 531,83 |
| Celkové příjmy z rozpočtu EU | 116 715,28 |
| Celkové příjmy z rozpočtu EU vč. NGEU | 156 247,11 |
| Celkové platby do rozpočtu EU | 66 780,98 |
| Čistá pozice vůči rozpočtu EU | 49 934,30 |
| Čistá pozice vůči rozpočtu EU vč. NGEU | 89 466,13 |
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření
** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova a rybářství
*** zahrnují programy přímo řízené Komisí (Horizont 2020, Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, atd.).
**** zahrnují zdroje z Nástroje pro obnovu a oživení (RRF - v rámci Národního plánu obnovy), část prostředků na rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci, ReactEU a odhad příjmů z přímo řízených programů (Horizont Evropa, InvestEU).
Pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za rok 2023 ve výši 24,007 (údaj ČNB).
Vývoj čisté pozice od roku 2004
Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2023 zaplatila do rozpočtu EU 876,6 mld. Kč a získala 1,94 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,06 bil. Kč.
Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy 2,02 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU 1,14 bil. Kč.
Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů ČR reflektuje jak rostoucí objem rozpočtu EU, tak i dlouhodobé posilování ekonomické vyspělosti ČR v rámci EU (viz graf č. 2).