MF: Český finanční trh pokračoval v roce 2023 v dlouhodobém růstu
Český finanční trh pokračoval i v roce 2023 v dlouhodobém růstu, kdy celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí nebo držený v hotovosti vzrostl o 13,3 % na 9,7 bil. Kč, z čehož přibližně 69 % tvořily vklady klientů u bank. Významný růst nastal také u finančních úspor domácností, jejichž celkový objem se meziročně zvýšil o 11,7 % na 6,4 bil. Kč. „V roce 2023 domácností směřovaly své úspory do bankovních vkladů, kdy větší zájem zaznamenaly termínované vklady než spořicí a běžné účty, a také do investičních fondů, které vykázaly vysoce nadprůměrný meziroční přírůstek prostředků.“ říká vrchní ředitel ministerské sekce Finanční trhy Dušan Hradil.
Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí vzrostlo o 4,7 % na historicky nejvyšší hodnotu 2,3 bil. Kč, přičemž více než tři čtvrtiny tvořily úvěry na bydlení. Objem nových hypotečních úvěrů domácnostem na bytové nemovitosti se ve srovnání s rokem 2022 zvýšil o 5,7 % na 304,1 mld. Kč, přičemž se do něj zásadněji promítly refixace v minulosti poskytnutých hypotečních úvěrů. Naopak čistě nové hypoteční úvěry na bytové nemovitosti výrazně klesly o čtvrtinu na 111,7 mld. Kč.
Bankovní sektor již tradičně potvrdil svoje dominantní postavení na českém finančním trhu poté, co zaznamenal pokračující růst aktiv o 11,1 % na 9,9 bil. Kč. Klientské bankovní vklady se zvýšily o 14,4 %, tedy více než dvojnásobným tempem oproti roku 2022. Klientské úvěry vzrostly polovičním tempem než vklady, a to o 7 %. Celkový kapitálový poměr, jakožto klíčový faktor odolnosti bankovního sektoru, mírně vzrostl o 0,6 p. b. na 22,9 %. Podíl nevýkonných úvěrů na celkových klientských úvěrech třetím rokem meziročně klesl, a to o 0,3 p. b. na dlouhodobě nejnižší hodnotu 1,6 %.
Tržní zhodnocení i příliv nových prostředků se promítly do výrazného růstu objemu majetku v investičních fondech, a to o 26 % na rekordních 1,4 bil. Kč. Prostředky ve fondech kolektivního investování přitom vzrostly o čtvrtinu na 939,3 mld. Kč, k čemuž výrazně přispěl nárůst prostředků v domácích dluhopisových fondech. V roce 2023 se dařilo i Burze cenných papírů Praha, kdy její index PX vzrostl o 17,7 % na 1 414 bodů.
Pojistný sektor navázal na vzestupný trend započatý již před 7 lety, když vykázal meziroční růst hrubého předepsaného pojistného o 6,5 % na 213,1 mld. Kč. Zvýšení bylo jako v minulých letech taženo segmentem neživotního pojištění. Naopak u životního pojištění došlo k mírnému poklesu objemu předepsaného pojistného.
Objem prostředků spravovaných v penzijních fondech se zvýšil jen o 1,9 % na 595,5 mld. Kč. Celkový počet účastníků III. penzijního pilíře dokonce poklesl o 3,9 % na 4,2 mil. osob, a to zejména kvůli zvýšenému odlivu účastníků z transformovaných fondů. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se v rámci penzijního připojištění mírně snížil na 792 Kč, v případě doplňkového penzijního spoření naopak vzrostl na 871 Kč.
Zpráva obsahuje vedle analytické části také přehled legislativních aktivit Ministerstva financí, které měly anebo budou v následujícím období mít vliv na fungování finančního trhu. Na národní úrovni byl například přijat zákon, který v rámci rozvoje finančního trhu rozšířil podporu zajištění na stáří, tzv. DIP, novelizovány byly také předpisy upravující činnost investičních společností a investičních fondů, dílčí změny se týkaly též zákona o ozdravných postupech a řešení krize, zákona o podnikání na kapitálovém trhu či zákona o pojišťovnictví. V rámci tzv. Konsolidačního balíčku byla přijata také novela zákona o stavebním spoření, která snížila státní podporu tohoto produktu.
Na evropské úrovni byla schválena nová směrnice o spotřebitelských úvěrech a předpisy týkající se nabízení finančních služeb na dálku, centrálních depozitářů cenných papírů a evropských zelených dluhopisů a byl publikován balíček pro oblast digitálních financí.