Ministr Stanjura představil harmonogram řešení povodňových škod
„Cílem dnešního setkání bylo sladit kroky a jasně popsat harmonogram, který bude v příštích dnech a týdnech pro všechny závazný,“ okomentoval první jednání skupiny ministr financí. Ten po jednání rovněž oznámil, že vláda na pomoc s odstraněním následků povodňových škod vyhradí celkem 40 miliard korun, a to jak formou novely zákona o rozpočtu na letošní rok, tak navýšením návrhu rozpočtu na rok příští.
„Po dohodě s premiérem Fialou předložím příští středu na vládu novelu státního rozpočtu na rok 2024, ve které bude k dispozici dalších 30 mld. Kč na řešení škod po povodních. Souběžně s tím vláda schválí i dalších 10 mld. Kč na řešení škod v návrhu rozpočtu na rok 2025," řekl Zbyněk Stanjura s tím, že navržené navýšení vychází ze zkušeností z povodní z let 1997 a 2002, přičemž byla zohledněna i současná úroveň cen. Rozpočtové deficity tedy budou v obou letech kvůli sanaci povodňových škod navýšeny, nicméně to neznamená, že všechny prostředky budou využity. To, kolik z nich bude opravdu využito, bude záležet především na celkovém vyčíslení škod ze strany krajů, které ale bude k dispozici až za několik týdnů. „Vláda v tomto musela jednat rychle, aby měla dostatečnou rezervu na řešení škod po povodních. Takový postup je zcela v souladu s evropskými fiskálními pravidly, která umožňují rozšíření rozpočtových výdajových rámců v případě přírodních katastrof,“ doplnil ministr Stanjura s tím.
Dnešní první jednání pracovní skupiny obsahovalo tři hlavní části, ve kterých ministr Stanjura seznámil ministry z resortů, které administrují dotační programy, postupně s harmonogramem financování škod dle zákona o státní pomoci při obnově území a také s postupem při zjišťování škod samospráv na majetku poškozeném povodněmi. V závěru jednání shrnul postup při žádosti České republiky o pomoc z Fondu solidarity Evropské unie, jehož je resort financí za vládu gestorem.
Po dohodě s premiérem Fialou předložím příští středu na vládu novelu státního rozpočtu na rok 2024, ve které bude k dispozici dalších 30 mld. Kč na řešení škod po povodních.
Zbyněk Stanjura
ministr financíHarmonogram prací, se kterým ministr Stanjura seznámil účastníky jednání, je následovný:
- Příslušné resorty na začátku příštího týdne předloží Ministerstvu financí přehled zvažované podpory z jejich strany
- Ministerstvo financí tyto podklady od jednotlivých resortů do konce příštího týdne vyhodnotí.
- Do sedmi dnů od odvolání stavu nebezpečí v postižených regionech předloží kraje přibližné vyčíslení odhadu škod jak na obecním, tak i krajském a státním majetku. Za předpokladu, že byl stav nebezpečí v krajích vyhlášen okolo 13. září, by tedy mohla být tato data k dispozici zhruba 21. října.
- Ministři financí a pro místní rozvoj pak dle platné legislativy předloží Strategii obnovy území na jednání vlády, kterou následně vláda projedná, k čemuž by mohlo dojít na přelomu října a listopadu.
- Do 5. prosince 2024, tj. 12 týdnů od prvního dne povodňové situace, pak musí Ministerstvo financí v žádosti o pomoc z Fondu solidarity EU předložit součet veškerých škod.
Strategie obnovy území bude obsahovat jak vyčíslení veškerých povodňových škod, tak i souhrn všech možných nástrojů (dotačních programů jednotlivých ministerstev), které vláda využije k sanaci škod na veřejném majetku a infrastruktuře v postižených oblastech. Koordinační role MF spočívá mimo jiné v tom, že dotační programy budou na jednotlivých ministerstvech vypsány co nejvíce adresně a aby administrativa s podáním žádosti podání byla co nejjednodušší.
Další jednání této pracovní skupiny proběhne v příštím týdnu.
Základní informace k Fondu solidarity EU
- Žádost o příspěvek z Fondu solidarity EU (dále jen FSEU) předkládá každý stát samostatně, a to i v případě, že stejná katastrofa postihne více států. Žádost předkládá Ministerstvo financí.
- Termín pro předložení žádosti je 12 týdnů od de dne, kdy byly zaznamenány první škody nebo kroky vedoucí k zabránění škod (tj. v našem případě 13. 9. 2024) – předložení tedy nejpozději 5. 12. 2024.
- Pro rozhodnutí, zda bude žádost o pomoc z FSEU podána, je nutné co nejdříve získat co nejpřesnější informace o rozsahu celkových přímých škod ve všech postižených krajích.
- Podmínkou pro podání žádosti je, aby celkové vyčíslené přímé škody splňovaly stanovený finanční limit:
- V případě závažné přírodní katastrofy Pro ČR je aktuálně stanovený limit 39,631 mld. Kč.
- V případě menší, tzv. regionální přírodní katastrofy, musí celkové přímé škody přesáhnout 1,5 % regionálního HDP (na úrovni NUTS2). Např. limit pro MSK je 8 mld. Kč.
- V případě, že stát je postižen stejnou přírodní katastrofou jako sousední stát, který je způsobilý z důvodu závažné přírodní katastrofy, pro podání žádosti není stanoven konkrétní limit.
- Výše příspěvku z FSEU je 2,5 % vyčíslených přímých škod. Finanční příspěvek z EUSF musí být použit do 18 měsíců ode dne, kdy EK vyplatí celkovou částku pomoci.
- Zálohová platba z FSEU může být poskytnuta do výše max. 25 % částky předpokládaného finančního příspěvku a max. 100 mil. EUR.
- Z příspěvku z FSEU mohou být refundovány výdaje na odstranění bezprostředních následků povodní na nepojistitelném veřejném majetku v následujících kategoriích:
- obnovení provozuschopnosti infrastruktury v oblasti energetiky, vodohospodářství a odpadních vod, elektro komunikací, dopravy, zdravotnictví, vzdělávání;
- poskytování dočasného ubytování a financování záchranných služeb poskytnutých dotčenému obyvatelstvu;
- zajištění preventivní infrastruktury a opatření na ochranu kulturního dědictví;
- vyčištění oblastí postižených katastrofou, včetně přírodních zón, v souladu s přístupy založenými na ekosystémech tam, kde je to vhodné, a také okamžitá obnova postižených přírodních zón, aby se předešlo okamžitým účinkům eroze půdy.