Plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2024

"V průběhu srpna se podařilo stejně jako v minulém roce udržet hospodaření státního rozpočtu v přebytku - měsíční příjmy byly vyšší než výdaje o 16,5 mld. Kč. V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ uvedl k průběžným výsledkům plnění rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. "Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 mld. Kč bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně," dodal. 

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci srpna o 2,0 % (+24,9 mld. Kč) vyšší než před rokem. Zvýšily se čistě daňové příjmy (+32,3 mld. Kč), k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+6,7 mld. Kč), a příjmy z pojistného (+42,0 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-27,3 mld. Kč), nejvíce z titulu meziročně nižších refundací prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).  

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+17,1 %, +12,0 mld. Kč) táhl růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-10,9 %, -13,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,0 %, +0,1 mld. Kč), měl v srpnu dopad doběh za zdaňovací období roku 2023. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků (18,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vyrovnáním za zdaňovací období roku 2023. Další záloha bude splatná v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých 7 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+42,0 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,2 %, +14,2 mld. Kč) se promítá meziročně nižší dynamika nominálních výdajů domácností. Zároveň se projevují dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,6 %, +9,3 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,6 %, +6,7 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+6,5 %, +2,4 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy. 

Příjmy státního rozpočtu za leden až srpen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 6,0 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +18,8 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+20,3 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+20,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+11,5 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+8,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+7,1 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+3,5 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-47,7 mld. Kč) a investice (-12,7 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +25,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,4 %, +20,1 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,0 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,5 mld. Kč) a nemocenské (+1,4 mld. Kč). Rostoucí objem příspěvků na péči (+1,3 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,3 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.  
Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+60,9 %, +20,3 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,0 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 51,6 mld. Kč (+28,8 %, +11,5 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot. 

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv.   státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 8,6 mld. Kč (+9,3 %). 

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 6,6 mld. Kč (+14,2 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+7,1 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč) a činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-51,5 %, -50,6 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-47,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-32,2 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 12,1 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-10,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Z ostatních transferů klesla i dotace akciové společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (-1,1 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 8,4 mld. Kč (-4,4 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 134,9 mld. Kč (+3,6 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-7,9 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,0 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,2 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč). 

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 2,9 mld. Kč (-7,7 %).

Kapitálové výdaje v objemu 103,1 mld. Kč představují meziroční pokles o 11,0 % (-12,7 mld. Kč), který odpovídá tempu stanovenému rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Více než polovinu těchto prostředků (52,4 mld. Kč; -4,1 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-10,4 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,7 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+5,7 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+3,6 mld. Kč) a územním rozpočtům (+2,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu.  

Výdaje státního rozpočtu za leden až srpen

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}