Srpnová predikce MF: ekonomické oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká
Rozdíl v odhadovaném tempu letošního růstu HDP mezi dubnovou a touto predikcí je způsoben zásadní revizí dat ze strany ČSÚ za minulé roky. Dle korigovaných dat ČSÚ například v loňském roce ekonomika nepoklesla (o 0,3 %), ale pouze stagnovala. Revize se následně promítla i do srpnové predikce MF.
Pro letošní rok očekáváme, že po loňské stagnaci ekonomika již mírně poroste.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Pro letošní rok očekáváme, že po loňské stagnaci ekonomika již mírně poroste. Za dobrou zprávu považuji fakt, že nezaměstnanost v České republice zůstane v rámci EU i nadále rekordně nízká, a že reálné mzdy stoupnou výrazněji, než jsme předpokládali v dubnu, a to i díky poklesu inflace,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. “V příštím roce očekáváme ještě lepší výkon celé ekonomiky. Ten bude i dále odrážet růst reálných mezd a k tomu se přidají jak vyšší investice státu, tak i soukromého sektoru.“
Po loňské stagnaci by měl letos hrubý domácí produkt vzrůst o 1,1 %. Tahounem je oživená soukromá spotřeba, kterou kromě růstu reálných mezd podporuje také větší ochota domácností utrácet. Růst spotřeby sektoru vládních institucí by měl zvolnit, mimo jiné v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Investiční aktivita bude tlumena nižšími výdaji nejen soukromého, ale i vládního sektoru – negativně se projeví přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále brzdit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika měla díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí růst o 2,7 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.
Meziroční inflace se na počátku letošního roku dostala po třech letech opět do blízkosti 2% inflačního cíle České národní banky a v tolerančním pásmu by se měla pohybovat i po zbytek roku. Domácí poptávkové tlaky jsou dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž letos navíc přispívá restriktivní působení rozpočtové politiky. Proinflační zahraniční nabídkové faktory také výrazně oslabily. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, díky kterým míra nezaměstnanosti navzdory slabé hospodářské dynamice roste jen pozvolna. Z loňských 2,6 % by se měla letos zvýšit na 2,8 % a poté díky růstu ekonomiky klesnout na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce také nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření. Zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce podporuje ekonomický růst, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.
Rizika predikce v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vytrvalý růst cen ve službách a také vývoj inflačních očekávání. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky jsou negativním rizikem predikce také strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa.
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2024 | 2025 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 889 | 5 828 | 6 308 | 7 050 | 7 619 | 7 960 | 8 393 | 7 657 | 8 032 |
| růst v %, b.c. | 7,5 | -1,0 | 8,2 | 11,8 | 8,1 | 4,5 | 5,4 | 4,3 | 4,9 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 3,6 | -5,3 | 4,0 | 2,8 | -0,1 | 1,1 | 2,7 | 1,4 | 2,6 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,1 | -6,4 | 4,2 | 0,5 | -2,8 | 2,1 | 3,9 | 2,7 | 3,5 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 2,6 | 4,1 | 1,5 | 0,4 | 3,5 | 2,3 | 2,2 | 1,6 | 2,2 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 7,5 | -4,8 | 6,7 | 6,3 | 2,5 | -0,5 | 3,6 | 2,2 | 2,4 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,1 | -0,6 | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 1,0 | -1,3 | 0,2 | 0,4 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,4 | -1,2 | 2,8 | 1,2 | -2,7 | -1,2 | 0,8 | -1,0 | -0,5 |
| Deflátor HDP | růst v % | 3,8 | 4,5 | 4,0 | 8,7 | 8,2 | 3,4 | 2,7 | 2,9 | 2,2 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,3 | 2,7 | 2,4 |
| Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | -0,1 | -2,3 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 0,3 | 0,2 | 0,4 | 0,2 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,8 | 2,7 | 2,8 | 2,7 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 7,9 | 0,4 | 7,2 | 9,1 | 7,7 | 7,1 | 6,4 | 6,8 | 5,5 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,3 | 2,0 | -2,7 | -4,7 | 0,4 | 1,6 | 0,1 | 0,6 | 0,7 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,3 | -5,6 | -5,0 | -3,1 | -3,8 | -2,5 | . | -2,3 | -2,1 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 29,6 | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,4 | 43,7 | . | 45,5 | 46,4 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 24,9 | 25,1 | 24,7 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 3,9 | 3,6 | 3,7 | 3,4 |
| Ropa Brent | USD/barel | 64 | 42 | 71 | 101 | 82 | 82 | 75 | 84 | 78 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,7 | -6,2 | 6,0 | 3,5 | 0,5 | 0,8 | 1,3 | 0,5 | 1,4 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2024.
Saldo a dluh sektoru vládních institucí pro následující roky budou prezentovány v rozpočtové dokumentaci návrhu státního rozpočtu na rok 2025 podle výsledků jednání vlády o podobě státního rozpočtu a státních fondů.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
Srpnovou Makroekonomickou predikci České republiky projedná 29. srpna 2024 Výbor pro rozpočtové prognózy a posoudí ji z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění. Ze srpnové predikce vychází makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu.