Stanovisko MF k pokračování windfall tax v roce 2025
Analýza expertů MF je postavena na principu, že v ní figurují výlučně „jednorázové“ příjmy a výdaje, které jsou bezprostředně spojeny s energetickou krizí.
Za jednorázové mimořádné výdaje ve výše uvedeném kontextu považuje MF tyto položky v souhrnné výši téměř 130 mld. Kč (2022 -2024):
- podporu podniků v energeticky náročných odvětvích,
- úsporný tarif,
- dočasné odpuštění poplatků na podporu OZE a jejich hrazení státem namísto spotřebiteli,
- mimořádné kompenzace za dodávku elektřiny a plynu na ztráty,
- mimořádné kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům,
- mimořádné dotace provozovateli přenosové soustavy,
- vratky z odvodu nadměrných příjmů.
Na jejich pokrytí je tak možné použít pouze tyto mimořádné „jednorázové“ příjmy v souhrnné výši téměř 95 mld. Kč (2023 – 2024):
- daň z neočekávaných zisků,
- odvod z nadměrných příjmů,
- odvody z majetkového prospěchu.
Od začátku se mezi experty Ministerstva financí a Národní rozpočtové rady diskutovalo několik možných přístupů, jaké příjmy a výdaje lze zařadit do těch mimořádných také s ohledem na mezinárodní metodiku používanou Eurostatem. Proto nakonec nebyla dividenda společnosti ČEZ vůbec zařazena mezi mimořádné příjmy státu. Dividenda ČEZ totiž není dle této metodiky „jednorázovým“ mimořádným příjmem. Neprošla by ani testem tzv. „jednorázových a jiných přechodných operací“, které se vylučují při posuzování strukturálního salda. Proto jsou nakonec v této analýze na straně příjmů zahrnuty pouze tři výše jmenované položky.
Pokud by analýza i přes výše uvedené zahrnula do mimořádných příjmů dividendu ČEZ, musela by v této logice také na straně výdajů zohlednit i další položky jako vyšší výdaje na příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení či ostatní dávky hmotné nouze, ale i důsledky růstu cen energií pro několik mimořádných valorizaci důchodů, nebo třeba vyšší provozní výdaje veřejných institucí jako nemocnic, pečovatelských ústavů apod.