Česká ekonomika je po čtyřech letech ve výrazně lepší kondici. Konsolidace veřejných financí splnila svůj účel
Vláda se během čtyř let soustředila především na konsolidaci veřejných rozpočtů, podporu investic do infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti a důchodovou reformu, která zlepší dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
„Když jsme vládu na konci roku 2021 přebírali, česká ekonomika byla ochromená pandemií covidu, rozpočty zatížené plošnými podporami a veřejné finance směřovaly k neudržitelným schodkům. Dnes ji předáváme v lepší kondici – s obnoveným růstem, nízkou nezaměstnaností a ozdravenými veřejnými financemi. Česká republika opět patří mezi stabilní evropské ekonomiky,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Díky přijatému konsolidačnímu balíčku klesl schodek veřejných financí bezpečně pod hranici maastrichtského kritéria 3 % HDP a podle nejnovější makroekonomické predikce dosáhne v roce 2025 hodnoty 1,9 % HDP. Česká republika se tak řadí mezi fiskálně nejdisciplinovanější státy Evropské unie.
Česká republika opět patří mezi stabilní evropské ekonomiky.
Zbyněk Stanjura
ministr financíEkonomika a kupní síla domácností po letech útlumu znovu rostou. Inflace postupně klesá ke 2 %, reálné mzdy letos překračují tempo růstu 4 % a nezaměstnanost zůstává dlouhodobě jedna z nejnižších v EU (2,7 %). Pro letošní rok ministerstvo očekává růst HDP o 2,4 %, pro příští o 2,2 %.
Po nástupu vlády v roce 2021 čelila Česká republika dozvukům covidové krize, následně i dopadům ruské agrese na Ukrajině a prudkému růstu cen energií. Česká republika patřila k prvním zemím, které Ukrajině poskytly humanitární i ekonomickou pomoc. Přestože první rok války znamenal značné rozpočtové výdaje (téměř 20 mld. Kč), díky rychlému zapojení uprchlíků na trh práce se bilance pomoci později vyrovnala.
Růst cen energií a následná dvouciferná inflace měly původ nejen ve vnějších šocích, ale i v přetrvávajících domácích nerovnováhách po období plošných podpor. Inflace dosáhla vrcholu v roce 2022 na průměrné hodnotě 15,1 %, poté začala klesat a od loňska se udržuje okolo 2,4 %.
Reakcí vlády na energetickou krizi bylo zavedení cenových stropů na elektřinu a plyn pro domácnosti i část podniků, což zabránilo rozsáhlejšímu propadu životní úrovně i bankrotům firem. Opatření na zvládnutí energetické krize v celkové hodnotě 130 mld. Kč doplnila cílená sociální pomoc a mimořádné valorizace dávek, které pomohly zvládnout dopady inflace.
Vláda zároveň prosadila důchodovou reformu, která posílí dlouhodobou udržitelnost systému a spravedlivější rozložení zátěže mezi generacemi. Reforma sníží očekávaný deficit důchodového systému ve druhé polovině století z původních 3,4 % HDP na zhruba 1,2 % HDP.
Navzdory všem krizím udržela vláda rozpočtovou odpovědnost. Přijatý konsolidační balíček obsahoval více než 60 opatření, která snížila strukturální schodek o 0,9 procentního bodu. V roce 2024 dosáhlo celkové saldo sektoru vládních institucí úrovně –2,0 % HDP. Česká republika tak díky tomu zůstává mezi státy, vůči nimž nebyl zahájen postup při nadměrném schodku.
Současně se podařilo urychlit investice do infrastruktury, digitalizace a energetické transformace, a to bez zvýšení dluhového zatížení. Rychlý odklon od ruského plynu a diverzifikace dodávek (LNG terminály v Německu, dodávky z Norska a dalších zemí) zajistily dlouhodobou energetickou bezpečnost Česka.