Čtvrté období Fondů EHP a Norska startuje, ČR podepsala Memoranda o porozumění

Memoranda podepsala Astrid Bergmål, náměstkyně norského ministra zahraničí, Ágúst Már Ágústsson, zástupce velvyslance Islandu pro Českou republiku, J. E. Simon Biedermann, velvyslanec Lichtenštejnska pro Českou republiku a Tomáš Holub, náměstek ministra financí ČR. Podepsané dokumenty stanovují základní podmínky implementace Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska v České republice a vymezují vzájemně dohodnuté programové oblasti, jejich zaměření a výši podpory.

„Naše spolupráce s partnerskými státy v rámci Fondů EHP a Norska se jednoznačně osvědčila a považuji za velice přínosné pro všechny zúčastněné strany, že jsme se dohodli na jejím pokračování,“ uvedl k podpisu memorand náměstek Tomáš Holub. „Nyní je před námi dojednání a nastavení konkrétního zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev, ve kterých budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat finanční prostředky na své projekty,“ popsal postup práce do dalších měsíců náměstek Holub.

„Fondy EHP představují jeden ze základních pilířů partnerství Islandu s Českou republikou a podporují spolupráci založenou na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu. V průběhu let naše spolupráce přinesla významné výsledky v mnoha různých oblastech a posílila vazby mezi našimi institucemi a národy. Na počátku nového programového období zůstává Island pevně odhodlán dále posilovat toto partnerství s cílem zvládat společné výzvy a podporovat udržitelný růst,“ sdělil zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson.

„V uplynulých letech byly v rámci grantů EHP realizovány projekty s širokým a trvalým dopadem v celé České republice. Dnešní dohodou na tyto úspěchy navazujeme. Zvláště nás těší, že Fondy EHP přispívají k zachování pozoruhodného kulturního dědictví České republiky, které zahrnuje staletí společné historie a představuje trvalou součást bohaté kulturní krajiny Evropy,“ uvedl velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann.

V novém programovém období obdrží Česká republika přes 225 milionů EUR (cca 5,5 miliardy Kč). Vyhlášení prvních výzev je předpokládáno nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. Stejně jako v minulém období bude kladen důraz na posilování bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a donorskými státy.

Podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, oblast veřejného zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Oproti předchozímu období bude část prostředků použita na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu. Nové období též přináší možnosti pro dvoustranné projekty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci. Část prostředků bude směřovat i do neziskového sektoru, především prostřednictvím Fondu pro občanskou společnost.

V rámci předchozího, třetího období Fondů EHP a Norska (2014-2021) bylo podpořeno celkově 848 prospěšných projektů v různých oblastech. Více než 300 projektů bylo realizováno s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, což představuje téměř 40 % všech podpořených projektů.

Česká republika se stala příjemcem prostředků z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU. Dosud z nich získala více než 11 mld. Kč a podpořila přes 1 900 projektů.

Norsko, Island a Lichtenštejnsko se prostřednictvím Fondů EHP a Norska podílejí na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a na posilování spolupráce s evropskými státy. Finanční podpora je poskytována 15 zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Toto opatření je zakotveno v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, která umožňuje zemím Evropského společenství volného obchodu (ESVO) - Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku – přístup na jednotný trh EU. Fondy EHP fungují už od roku 1994, Norské fondy pak od roku 2004. Fondy EHP a Norska kladou velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donorskými a přijímajícími státy. Tímto aspektem se odlišují od fondů EU.