Plnění státního rozpočtu ČR za leden 2025
K meziročnímu zlepšení salda o 14,7 mld. Kč přispěl pokles celkových výdajů o 0,3 %, zatímco příjmy podpořené nejvíce inkasem daní překročily loňskou úroveň o téměř 10 %.
„Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, investice státu tradičně dosahují nižšího objemu a běžné výdaje ovlivňuje předfinancování některých výdajů, jako například platby regionálnímu školství nebo podpora výzkumu, vývoje a inovací. Pozitivní zprávou je, že schodek na konci letošního ledna je o 15 mld. Kč nižší než loni,“ uvedl k průběžnému plnění ministr financí Zbyněk Stanjura.
Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu na konci ledna byly meziročně vyšší o 9,7 % (+14,3 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 15,5 % (+10,9 mld. Kč) a výběr pojistného navýšil objem o 6,5 % (+3,9 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 3,0 mld. Kč.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,4 %, +1,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání v lednu promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.
U daně z příjmů právnických osob (1,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (0,4 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků. Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,5 % (+3,9 mld. Kč).
Do inkasa daně z přidané hodnoty (+9,8 %, +3,7 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání za leden projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se opět projevily v minulém roce až v hotovostním plnění za únor 2024.
Inkaso spotřebních daní (+10,2 %, +1,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, lihu a minerálních olejů. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+22,5 %, +1,2 mld. Kč) je taženo předzásobením, ke kterému došlo před letošním zvýšením sazby daně. Stejný faktor hraje roli v případě inkasa spotřební daně z lihu (+6,4 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo mírný růst (+1,1 %, +0,1 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. U ostatních spotřebních a energetických daní došlo rovněž k meziročním růstům, a to kromě inkasa spotřební daně z piva a daně z elektřiny, jež nepatrně kleslo.
Příjmy státního rozpočtu za leden
DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně klesly o 0,5 mld. Kč (-0,3 %). Běžné výdaje dosáhly stejné úrovně jako loni. Jejich objem byl tlumen nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-12,5 mld. Kč), naopak dynamiku běžných výdajů nejvíce zvyšovalo financování výzkumu, vývoje a inovací (+8,7 mld. Kč) či podpora regionálního školství (+3,4 mld. Kč). Prozatím nízká investiční aktivita státu meziročně snížila výdaje o 0,5 mld. Kč.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,4 %, +2,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+2,3 %, +1,4 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, a podpory v nezaměstnanosti (+0,2 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.
Nejvíce vzrostly běžné transfery příspěvkovým a pododným organizacím (+95,3 %, +8,2 mld. Kč). Dočasný nárůst souvisel s odlišným načasováním předfinancování vysokých škol v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+7,9 mld. Kč) uskutečněným v minulém roce z velké části až v únoru.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům v objemu 39,0 mld. Kč meziročně vzrostly o 3,6 mld. Kč (+10,1 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 37,2 mld. Kč (+3,4 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek na výkon státní správy činil 1,1 mld. Kč a zůstává na podobné úrovni jako loni.
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 1,8 mld. Kč (+59,3 %).
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,1 mld. Kč).
Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-70,1 %, -12,0 mld. Kč). Jejich objem (5,1 mld. Kč) byl tvořen především dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 3,2 mld. Kč (-2,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.
Běžné výdaje snížily i nepravidelné transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,9 mld. Kč), jehož prostřednictvím je realizována zejména společná zemědělská politika Evropské unie.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 0,4 mld. Kč (-2,7 mld. Kč).
Kapitálové výdaje státu v objemu 2,3 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) jsou v lednu tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku.
Výdaje státního rozpočtu za leden
Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.