Plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2025

„Přestože únor bývá tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože zálohy na některé daně se platí kvartálně a současně výdajovou stranu pravidelně navyšují dotace regionálnímu školství a předfinancování oblastí sociálních služeb a výzkumu, můžeme hodnotit letošní výsledek kladně. Na konci ledna byl deficit meziročně nižší o 15 mld. Kč, nyní po dvou měsících je rozdíl mezi schodky minulého a současného roku zatím 34 mld. Kč,“ komentoval výsledek plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.   

"Celkové příjmy meziročně rostou, a to nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odráží růst platů a mezd v ekonomice, tedy daně odváděné ze mzdy, pojistného na sociální zabezpečení a DPH. Růst reálných mezd je nejen dobrou zprávou pro rozpočet, ale hlavně pro samotné domácnosti," dodal ministr Stanjura.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci února meziročně vyšší o 8,6 % (+23,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 12,0 % (+14,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,7 % (+9,1 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 1,4 mld. Kč (-5,9 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,7 %, +2,9 mld. Kč) se v meziročním srovnání v promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

U daně z příjmů právnických osob (-0,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků. Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,7 % (+9,1 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+8,7 %, +5,3 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+14,9 %, +3,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, a dále pak z lihu a minerálních olejů. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+40,9 %, +2,7 mld. Kč) je taženo předzásobením, ke kterému došlo před letošním zvýšením sazby daně, meziročně vzrostlo i inkaso daně ze zahřívaných tabákových výrobků a také z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, neboť v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost tyto výrobky danit. Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+9,8 %, +0,3 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo mírný růst (+1,9 %, +0,2 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. U ostatních spotřebních a energetických daní došlo rovněž k meziročním růstům, které například v případě energetických daní vykazují vyšší procento růstu, avšak v absolutní hodnotě jde o růst v řádech desítek milionů Kč. 

Příjmy státního rozpočtu za leden až únor

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně klesly o 10,5 mld. Kč (-2,8 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (-2,0 %, -7,0 mld. Kč) tlumený především nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-12,5 mld. Kč) a odlišným průběhem předfinancování výzkumu, vývoje a inovací (-3,8 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak zvyšovaly dotace regionálnímu školství (+4,2 mld. Kč), podpora sportu (+3,2 mld. Kč), sociální dávky (+2,6 mld. Kč), kompenzace České poště za univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+1,8 mld. Kč). Prozatím nízká investiční aktivita státu meziročně snížila výdaje o 3,5 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+1,7 %, +2,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,6 %, +0,8 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+1,5 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, podpory v nezaměstnanosti (+0,3 mld. Kč), příspěvek na bydlení (+0,3 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+0,4 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky. Naopak klesly výsluhové příspěvky (-0,5 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-0,3 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 57,8 mld. Kč (+9,7 %, +5,1 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 38,0 mld. Kč (+4,2 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Podobně jako v předchozích letech stát v únoru uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,4 mld. Kč.

Navýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 3,4 mld. Kč (+78,0 %) souviselo s uvolněním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace, které bylo loni provedeno až v dubnu (+3,2 mld. Kč).  

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 1,8 mld. Kč (+22,0 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,0 % (+0,3 mld. Kč). 

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-57,0 %, -14,3 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku. Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 3,2 mld. Kč byly nižší o 2,5 mld. Kč.  Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám prozatím klesla o 1,0 mld. Kč. Na rozdíl od předchozího roku Ministerstvo zemědělství doposud neposkytlo dotaci Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (-1,0 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 5,6 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-4,0 mld. Kč), jehož prostřednictvím je realizována zejména společná zemědělská politika Evropské unie. Nižší byly i transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-1,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-0,6 mld. Kč).

Na meziročně odlišný průběh běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-5,1 %, -1,5 mld. Kč) mělo hlavní vliv loňské únorové předfinancování výzkumu, vývoje a inovací poskytované vysokým školám a veřejným výzkumným institucím z rozpočtu Grantové agentury České republiky, ke kterému zatím letos nedošlo (-3,0 mld. Kč).   

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 9,1 mld. Kč (-10,0 %, -1,0 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 17,4 mld. Kč (-16,7 %, -3,5 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo nepravidelné financování společných programů Evropské unie a České republiky (-4,7 mld. Kč), naopak investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů vzrostly o 1,3 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu za leden až únor

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}